Blog

Pokud chceme v dnešní době vést to, co považujeme za normální život, musíme si kupovat leccos, co nám pomáhá právě takový život mít. Není na světě nikoho, kdo by dokázal kompletně uspokojit všechny své potřeby, kdo by si dokázal vlastními silami pořídit všechno to, bez čeho se dnes snad už ani nedá obejít.
A abychom si to mohli kupovat, musí optimálně fungovat procesy, jimž jsme si zvykli souhrnně říkat obchodování.

Takový obchod, to není nic zase až tak jednoduchého. I když by se to nemuselo zdát, je to docela komplikovaná záležitost. Protože se tu musí zajistit zboží od dodavatelů, a to takové, které bude žádané a současně i cenově dostupné, musí se pořídit jeho přiměřené množství, musí se propočítat, jakou si má obchodník přirazit marži, aby z toho dokázal dostatečně kvalitně vyžít, a je třeba také sehnat zákazníky, kteří budou v dostatečně hojném počtu, a hlavně za dostatečně velké peníze, ochotni nakupovat.

A lidé? Když ti mají nakupovat, musí mít peníze, jež tito pro změnu získají tím, že ‚prodají‘ svoji práci, že poskytnou ostatním něco, za co dostanou rovněž zaplaceno.
A aby fungovaly takové peníze, je tu nezbytná i zodpovědná měnová politika státu nebo jiného území, na kterém je určitá měna používána. Musí se najít dostatečně důvěryhodná instituce, jež se zaručí za to, že jsou peníze vždy penězi, musí se garantovat stabilita měny a její co nejbezproblémovější oběh. A protože se obchoduje i s cizinou, je třeba zajistit odpovídající vzájemné kurzy různých měn, je třeba udržovat vyrovnanou platební bilanci, je nutné nastavit určitá pravidla hry a někdy třeba i chránit trh před nežádoucím exportem či naopak importem.
Prostě je takové obchodování docela komplikovaná záležitost. Nejde tu jen o to, přijít do obchodu, vzít si tu housku a odevzdat prodávajícímu náležitou minci.

Pokud chceme v dnešní době vést to, co považujeme za normální život, musíme si kupovat leccos, co nám pomáhá právě takový život mít. Není na světě nikoho, kdo by dokázal kompletně uspokojit všechny své potřeby, kdo by si dokázal vlastními silami pořídit všechno to, bez čeho se dnes snad už ani nedá obejít.
A abychom si to mohli kupovat, musí optimálně fungovat procesy, jimž jsme si zvykli souhrnně říkat obchodování.

Takový obchod, to není nic zase až tak jednoduchého. I když by se to nemuselo zdát, je to docela komplikovaná záležitost. Protože se tu musí zajistit zboží od dodavatelů, a to takové, které bude žádané a současně i cenově dostupné, musí se pořídit jeho přiměřené množství, musí se propočítat, jakou si má obchodník přirazit marži, aby z toho dokázal dostatečně kvalitně vyžít, a je třeba také sehnat zákazníky, kteří budou v dostatečně hojném počtu, a hlavně za dostatečně velké peníze, ochotni nakupovat.

A lidé? Když ti mají nakupovat, musí mít peníze, jež tito pro změnu získají tím, že ‚prodají‘ svoji práci, že poskytnou ostatním něco, za co dostanou rovněž zaplaceno.
A aby fungovaly takové peníze, je tu nezbytná i zodpovědná měnová politika státu nebo jiného území, na kterém je určitá měna používána. Musí se najít dostatečně důvěryhodná instituce, jež se zaručí za to, že jsou peníze vždy penězi, musí se garantovat stabilita měny a její co nejbezproblémovější oběh. A protože se obchoduje i s cizinou, je třeba zajistit odpovídající vzájemné kurzy různých měn, je třeba udržovat vyrovnanou platební bilanci, je nutné nastavit určitá pravidla hry a někdy třeba i chránit trh před nežádoucím exportem či naopak importem.
Prostě je takové obchodování docela komplikovaná záležitost. Nejde tu jen o to, přijít do obchodu, vzít si tu housku a odevzdat prodávajícímu náležitou minci.

Pokud chceme v dnešní době vést to, co považujeme za normální život, musíme si kupovat leccos, co nám pomáhá právě takový život mít. Není na světě nikoho, kdo by dokázal kompletně uspokojit všechny své potřeby, kdo by si dokázal vlastními silami pořídit všechno to, bez čeho se dnes snad už ani nedá obejít.
A abychom si to mohli kupovat, musí optimálně fungovat procesy, jimž jsme si zvykli souhrnně říkat obchodování.

Takový obchod, to není nic zase až tak jednoduchého. I když by se to nemuselo zdát, je to docela komplikovaná záležitost. Protože se tu musí zajistit zboží od dodavatelů, a to takové, které bude žádané a současně i cenově dostupné, musí se pořídit jeho přiměřené množství, musí se propočítat, jakou si má obchodník přirazit marži, aby z toho dokázal dostatečně kvalitně vyžít, a je třeba také sehnat zákazníky, kteří budou v dostatečně hojném počtu, a hlavně za dostatečně velké peníze, ochotni nakupovat.

A lidé? Když ti mají nakupovat, musí mít peníze, jež tito pro změnu získají tím, že ‚prodají‘ svoji práci, že poskytnou ostatním něco, za co dostanou rovněž zaplaceno.
A aby fungovaly takové peníze, je tu nezbytná i zodpovědná měnová politika státu nebo jiného území, na kterém je určitá měna používána. Musí se najít dostatečně důvěryhodná instituce, jež se zaručí za to, že jsou peníze vždy penězi, musí se garantovat stabilita měny a její co nejbezproblémovější oběh. A protože se obchoduje i s cizinou, je třeba zajistit odpovídající vzájemné kurzy různých měn, je třeba udržovat vyrovnanou platební bilanci, je nutné nastavit určitá pravidla hry a někdy třeba i chránit trh před nežádoucím exportem či naopak importem.
Prostě je takové obchodování docela komplikovaná záležitost. Nejde tu jen o to, přijít do obchodu, vzít si tu housku a odevzdat prodávajícímu náležitou minci.

Pokud chceme v dnešní době vést to, co považujeme za normální život, musíme si kupovat leccos, co nám pomáhá právě takový život mít. Není na světě nikoho, kdo by dokázal kompletně uspokojit všechny své potřeby, kdo by si dokázal vlastními silami pořídit všechno to, bez čeho se dnes snad už ani nedá obejít.
A abychom si to mohli kupovat, musí optimálně fungovat procesy, jimž jsme si zvykli souhrnně říkat obchodování.

Takový obchod, to není nic zase až tak jednoduchého. I když by se to nemuselo zdát, je to docela komplikovaná záležitost. Protože se tu musí zajistit zboží od dodavatelů, a to takové, které bude žádané a současně i cenově dostupné, musí se pořídit jeho přiměřené množství, musí se propočítat, jakou si má obchodník přirazit marži, aby z toho dokázal dostatečně kvalitně vyžít, a je třeba také sehnat zákazníky, kteří budou v dostatečně hojném počtu, a hlavně za dostatečně velké peníze, ochotni nakupovat.

A lidé? Když ti mají nakupovat, musí mít peníze, jež tito pro změnu získají tím, že ‚prodají‘ svoji práci, že poskytnou ostatním něco, za co dostanou rovněž zaplaceno.
A aby fungovaly takové peníze, je tu nezbytná i zodpovědná měnová politika státu nebo jiného území, na kterém je určitá měna používána. Musí se najít dostatečně důvěryhodná instituce, jež se zaručí za to, že jsou peníze vždy penězi, musí se garantovat stabilita měny a její co nejbezproblémovější oběh. A protože se obchoduje i s cizinou, je třeba zajistit odpovídající vzájemné kurzy různých měn, je třeba udržovat vyrovnanou platební bilanci, je nutné nastavit určitá pravidla hry a někdy třeba i chránit trh před nežádoucím exportem či naopak importem.
Prostě je takové obchodování docela komplikovaná záležitost. Nejde tu jen o to, přijít do obchodu, vzít si tu housku a odevzdat prodávajícímu náležitou minci.

Pokud chceme v dnešní době vést to, co považujeme za normální život, musíme si kupovat leccos, co nám pomáhá právě takový život mít. Není na světě nikoho, kdo by dokázal kompletně uspokojit všechny své potřeby, kdo by si dokázal vlastními silami pořídit všechno to, bez čeho se dnes snad už ani nedá obejít.
A abychom si to mohli kupovat, musí optimálně fungovat procesy, jimž jsme si zvykli souhrnně říkat obchodování.

Takový obchod, to není nic zase až tak jednoduchého. I když by se to nemuselo zdát, je to docela komplikovaná záležitost. Protože se tu musí zajistit zboží od dodavatelů, a to takové, které bude žádané a současně i cenově dostupné, musí se pořídit jeho přiměřené množství, musí se propočítat, jakou si má obchodník přirazit marži, aby z toho dokázal dostatečně kvalitně vyžít, a je třeba také sehnat zákazníky, kteří budou v dostatečně hojném počtu, a hlavně za dostatečně velké peníze, ochotni nakupovat.

A lidé? Když ti mají nakupovat, musí mít peníze, jež tito pro změnu získají tím, že ‚prodají‘ svoji práci, že poskytnou ostatním něco, za co dostanou rovněž zaplaceno.
A aby fungovaly takové peníze, je tu nezbytná i zodpovědná měnová politika státu nebo jiného území, na kterém je určitá měna používána. Musí se najít dostatečně důvěryhodná instituce, jež se zaručí za to, že jsou peníze vždy penězi, musí se garantovat stabilita měny a její co nejbezproblémovější oběh. A protože se obchoduje i s cizinou, je třeba zajistit odpovídající vzájemné kurzy různých měn, je třeba udržovat vyrovnanou platební bilanci, je nutné nastavit určitá pravidla hry a někdy třeba i chránit trh před nežádoucím exportem či naopak importem.
Prostě je takové obchodování docela komplikovaná záležitost. Nejde tu jen o to, přijít do obchodu, vzít si tu housku a odevzdat prodávajícímu náležitou minci.

Pokud chceme v dnešní době vést to, co považujeme za normální život, musíme si kupovat leccos, co nám pomáhá právě takový život mít. Není na světě nikoho, kdo by dokázal kompletně uspokojit všechny své potřeby, kdo by si dokázal vlastními silami pořídit všechno to, bez čeho se dnes snad už ani nedá obejít.
A abychom si to mohli kupovat, musí optimálně fungovat procesy, jimž jsme si zvykli souhrnně říkat obchodování.

Takový obchod, to není nic zase až tak jednoduchého. I když by se to nemuselo zdát, je to docela komplikovaná záležitost. Protože se tu musí zajistit zboží od dodavatelů, a to takové, které bude žádané a současně i cenově dostupné, musí se pořídit jeho přiměřené množství, musí se propočítat, jakou si má obchodník přirazit marži, aby z toho dokázal dostatečně kvalitně vyžít, a je třeba také sehnat zákazníky, kteří budou v dostatečně hojném počtu, a hlavně za dostatečně velké peníze, ochotni nakupovat.

A lidé? Když ti mají nakupovat, musí mít peníze, jež tito pro změnu získají tím, že ‚prodají‘ svoji práci, že poskytnou ostatním něco, za co dostanou rovněž zaplaceno.
A aby fungovaly takové peníze, je tu nezbytná i zodpovědná měnová politika státu nebo jiného území, na kterém je určitá měna používána. Musí se najít dostatečně důvěryhodná instituce, jež se zaručí za to, že jsou peníze vždy penězi, musí se garantovat stabilita měny a její co nejbezproblémovější oběh. A protože se obchoduje i s cizinou, je třeba zajistit odpovídající vzájemné kurzy různých měn, je třeba udržovat vyrovnanou platební bilanci, je nutné nastavit určitá pravidla hry a někdy třeba i chránit trh před nežádoucím exportem či naopak importem.
Prostě je takové obchodování docela komplikovaná záležitost. Nejde tu jen o to, přijít do obchodu, vzít si tu housku a odevzdat prodávajícímu náležitou minci.

Pokud chceme v dnešní době vést to, co považujeme za normální život, musíme si kupovat leccos, co nám pomáhá právě takový život mít. Není na světě nikoho, kdo by dokázal kompletně uspokojit všechny své potřeby, kdo by si dokázal vlastními silami pořídit všechno to, bez čeho se dnes snad už ani nedá obejít.
A abychom si to mohli kupovat, musí optimálně fungovat procesy, jimž jsme si zvykli souhrnně říkat obchodování.

Takový obchod, to není nic zase až tak jednoduchého. I když by se to nemuselo zdát, je to docela komplikovaná záležitost. Protože se tu musí zajistit zboží od dodavatelů, a to takové, které bude žádané a současně i cenově dostupné, musí se pořídit jeho přiměřené množství, musí se propočítat, jakou si má obchodník přirazit marži, aby z toho dokázal dostatečně kvalitně vyžít, a je třeba také sehnat zákazníky, kteří budou v dostatečně hojném počtu, a hlavně za dostatečně velké peníze, ochotni nakupovat.

A lidé? Když ti mají nakupovat, musí mít peníze, jež tito pro změnu získají tím, že ‚prodají‘ svoji práci, že poskytnou ostatním něco, za co dostanou rovněž zaplaceno.
A aby fungovaly takové peníze, je tu nezbytná i zodpovědná měnová politika státu nebo jiného území, na kterém je určitá měna používána. Musí se najít dostatečně důvěryhodná instituce, jež se zaručí za to, že jsou peníze vždy penězi, musí se garantovat stabilita měny a její co nejbezproblémovější oběh. A protože se obchoduje i s cizinou, je třeba zajistit odpovídající vzájemné kurzy různých měn, je třeba udržovat vyrovnanou platební bilanci, je nutné nastavit určitá pravidla hry a někdy třeba i chránit trh před nežádoucím exportem či naopak importem.
Prostě je takové obchodování docela komplikovaná záležitost. Nejde tu jen o to, přijít do obchodu, vzít si tu housku a odevzdat prodávajícímu náležitou minci.

Pokud chceme v dnešní době vést to, co považujeme za normální život, musíme si kupovat leccos, co nám pomáhá právě takový život mít. Není na světě nikoho, kdo by dokázal kompletně uspokojit všechny své potřeby, kdo by si dokázal vlastními silami pořídit všechno to, bez čeho se dnes snad už ani nedá obejít.
A abychom si to mohli kupovat, musí optimálně fungovat procesy, jimž jsme si zvykli souhrnně říkat obchodování.

Takový obchod, to není nic zase až tak jednoduchého. I když by se to nemuselo zdát, je to docela komplikovaná záležitost. Protože se tu musí zajistit zboží od dodavatelů, a to takové, které bude žádané a současně i cenově dostupné, musí se pořídit jeho přiměřené množství, musí se propočítat, jakou si má obchodník přirazit marži, aby z toho dokázal dostatečně kvalitně vyžít, a je třeba také sehnat zákazníky, kteří budou v dostatečně hojném počtu, a hlavně za dostatečně velké peníze, ochotni nakupovat.

A lidé? Když ti mají nakupovat, musí mít peníze, jež tito pro změnu získají tím, že ‚prodají‘ svoji práci, že poskytnou ostatním něco, za co dostanou rovněž zaplaceno.
A aby fungovaly takové peníze, je tu nezbytná i zodpovědná měnová politika státu nebo jiného území, na kterém je určitá měna používána. Musí se najít dostatečně důvěryhodná instituce, jež se zaručí za to, že jsou peníze vždy penězi, musí se garantovat stabilita měny a její co nejbezproblémovější oběh. A protože se obchoduje i s cizinou, je třeba zajistit odpovídající vzájemné kurzy různých měn, je třeba udržovat vyrovnanou platební bilanci, je nutné nastavit určitá pravidla hry a někdy třeba i chránit trh před nežádoucím exportem či naopak importem.
Prostě je takové obchodování docela komplikovaná záležitost. Nejde tu jen o to, přijít do obchodu, vzít si tu housku a odevzdat prodávajícímu náležitou minci.

Pokud chceme v dnešní době vést to, co považujeme za normální život, musíme si kupovat leccos, co nám pomáhá právě takový život mít. Není na světě nikoho, kdo by dokázal kompletně uspokojit všechny své potřeby, kdo by si dokázal vlastními silami pořídit všechno to, bez čeho se dnes snad už ani nedá obejít.
A abychom si to mohli kupovat, musí optimálně fungovat procesy, jimž jsme si zvykli souhrnně říkat obchodování.

Takový obchod, to není nic zase až tak jednoduchého. I když by se to nemuselo zdát, je to docela komplikovaná záležitost. Protože se tu musí zajistit zboží od dodavatelů, a to takové, které bude žádané a současně i cenově dostupné, musí se pořídit jeho přiměřené množství, musí se propočítat, jakou si má obchodník přirazit marži, aby z toho dokázal dostatečně kvalitně vyžít, a je třeba také sehnat zákazníky, kteří budou v dostatečně hojném počtu, a hlavně za dostatečně velké peníze, ochotni nakupovat.

A lidé? Když ti mají nakupovat, musí mít peníze, jež tito pro změnu získají tím, že ‚prodají‘ svoji práci, že poskytnou ostatním něco, za co dostanou rovněž zaplaceno.
A aby fungovaly takové peníze, je tu nezbytná i zodpovědná měnová politika státu nebo jiného území, na kterém je určitá měna používána. Musí se najít dostatečně důvěryhodná instituce, jež se zaručí za to, že jsou peníze vždy penězi, musí se garantovat stabilita měny a její co nejbezproblémovější oběh. A protože se obchoduje i s cizinou, je třeba zajistit odpovídající vzájemné kurzy různých měn, je třeba udržovat vyrovnanou platební bilanci, je nutné nastavit určitá pravidla hry a někdy třeba i chránit trh před nežádoucím exportem či naopak importem.
Prostě je takové obchodování docela komplikovaná záležitost. Nejde tu jen o to, přijít do obchodu, vzít si tu housku a odevzdat prodávajícímu náležitou minci.

Stát žije jak známo z daní a podobných příjmů. A je povinností lidí, kteří tento stát sdílejí, odvádět do společné kasy to, co se shůry nařízeno. Někdo platí méně, někdo více, někdo se třeba takzvaně nedoplatí, zatímco jiný nedá třeba ani korunu. To je různé a závisí to na tom, jak nastavené parametry konkrétního člověka zasahují, respektive nakolik ho míjejí.
Daněse platí, jak všichni dobře víme, z příjmů. Kdo si vydělá, musí platit. Ovšem ono to tu není rozhodně ani trochu jednoduché, protože někdo platí takovou a někdo onakou sazbu, a někdo neplatí třeba také nic. Takže tyto daně jsou i nejsou fér.

Pak se platí daně z nemovitého majetku. Kdo má byt, dům, chatu, pozemek, továrnu, obchod či jinou nemovitost, tomu to spočítají a on musí platit. Což se sice tváří jako férová záležitost, protože ten, kdo si podobný kousek naší vlasti uzurpoval, by měl přispívat, na rozdíl od těch chudáků, jimž tu nic nepatří. Jenže zároveň to fér není, protože ten, kdo nemovitý majetek má, má i zodpovědnost za tento, stará se o něj, zvelebuje ho, riskuje, že mu na tomto někdo nebo něco způsobí škody, a ještě za to platit státu…
Nejednou se platí i daň z přidané hodnoty. Která ve své podstatě postrádá logiku, protože ji platí třeba i ti, kdo si koupí něco nehodnotného.

Jako naprosto neférové lze vnímat daně typu té dědické či darovací. Aby někdo platil za to, že mu zbylo něco po předcích nebo že se mu někdo rozhodl něco určitě už i předtím zdaněného darovat, to je přece hnus.
A podobných sporných záležitostí se dá u daní najít!!!
Ale ani to vlastně není ještě to nejhorší. Nejhorší je u daní to, že jejich plátci prakticky nemají možnost rozhodnout o tom, jak tyto budou využity. Jistě, jsou tu čas od času volby, ale ani těmi se toho moc ovlivnit nedá.
Jak se můžeme hravě přesvědčit. Protože zkuste třeba říci, že nedáte peníze ze svých daní třeba na lockdown! Pokud se nebudete podílet na tomto zavření doma, zavřou vás jinam. Víte kam.