Obchodníci jsou různí. Byli a možná jsou tu dodnes malí obchodníčci, obcházející naše příbytky a snažící se urvat nějakou tu korunu, jimž však kvůli četným zákazům v nejedné obci už dávno pšenka nekvete, jsou tu klasické obchody, jaké navštěvujeme nebo aspoň můžeme navštěvovat dnes a denně i my prostí smrtelníci, a pak jsou tu i firmy, které rozhodně netroškaří a obchodují rovnou ve velkém.
Takové obchodování ve velkém či alespoň větším měřítku, jemuž se u nás obvykle říká velkoobchod, se vyznačuje v první řadě tím, že si zde odběratelé nekoupí jenom něco málo. Tady se obchoduje ve velkých množstvích, což v praxi naprosto logicky znamená, že vesměs nejde o obchodování cílící na koncové spotřebitele, tedy na ty, kdo si zboží kupují pro svoji potřebu.
V případě velkoobchodu jde o velké transakce, jež probíhají buď mezi jednotlivými výrobci a obchodníky, nebo mezi specializovanými obchody a odběrateli-maloobchodníky. Zpravidla jsou tedy velkoobchodníky uspokojováni menší obchodníci, kteří pak zde pořízené zboží rozprodávají koncovým odběratelům.
Velkoobchodní nabídka se vyznačuje tím, že je zde zboží nabízeno o něco levněji než v maloobchodě. A právě z rozdílu mezi velko- a maloobchodními cenami žijí ti, kdo zboží ve velkoobchodě kupují, aby ho následně po malých částech rozprodali dál, dopravci a další. Nižší cena je pak ve velkoobchodě možná právě díky tomu, že se zde realizují transakce s velkým množstvím zbožím a odpadají tak starosti s tím, zda se toto zboží prodá.
Velkoobchody vesměs nemívají stejný půvab jako obchody malé. Jde vesměs jen o obří skladovací objekty s administrativním a provozním zázemím, případně dalšími doplňkovými službami. Jsou místy, kde by se nám koncovým odběratelům nelíbilo. Což ale nevadí. Protože tyto velkoobchody tu nejsou od toho, aby se líbily. Jejich úkolem je prodat velké množství zboží naráz, nic víc. A těžko lze doufat v to, že si my obyčejní zákazníci dojdeme koupit dejme tomu sto postelí současně.
