I kdybychom se snažili schovat sebevíc, je jisté, že si nás ekonomika vždycky najde. Není před ní úniku, ať žijeme ve městě nebo na venkově, uprostřed zástupů lidí nebo téměř izolovaní od společnosti, ať už žijeme jakýmkoliv způsobem života a jsme kýmkoliv. Prostě se ekonomika dotýká všech, a to ať se nám to líbí nebo ne.
Dnes už se totiž staly nároky lidí natolik vysokými, že už si je nikdo nedokáže splnit osobně a je tak nezbytná kooperace s jinými lidmi, z nichž každý umí něco, čím může přispět celku. Někdo umí vyrobit to a někdo ono, někdo může nabídnout takovou, zatímco jiný onakou službu.
A abychom si to mohli nabízet skutečně efektivně, aby byl uspokojen každý, kdo něco nabízí a něco potřebuje, je právě fungující ekonomika nezbytná. Ta totiž jako jediná umožňuje, abychom se my lidé dokázali navzájem vyrovnat za to, co je nám poskytováno.
Do takové ekonomiky tak nesporně patří otázky týkající se poptávky a nabídky, jež by měly být v ideálním případě v rovnováze. Aby to nabízené nepřebývalo ani nebylo nedostatkovým, aby každý dostal své.
A tak není vůbec divu, že je ekonomika založena i na existenci finančních prostředků. Ty jsou totiž nejsnadnější alternativou, jak se mezi sebou mohou poskytovatelé a odběratelé čehokoliv vyrovnat, jak si mohou dokonale nabídnout protihodnotu za zboží či služby. Ovšem aby byly takové peníze užitečné, je pochopitelné, že musí mít stabilní hodnotu a musí působit dostatečně důvěryhodně pro ty, kdo něco nabízejí. Jenom v takové situaci za ně lze totiž nakupovat, jen v takové situaci je prodávající ochotně přijme a něco za ně poskytne.
A protože jsme všichni zapojeni do ekonomiky, bez níž nelze žít, měli bychom mít takové peníze v dostatečném množství. Protože jenom pak můžeme nakupovat a obchody se mohou hýbat. A to je v zájmu každého z nás. Nebo snad znáte někoho, kdo si nemusí nic kupovat a za nic platit? Já tedy určitě ne.
