K profesím, jež jsou u nás a pochopitelně nejenom u nás vcelku hojně rozšířené, patří i obchodníci. Obchody se u nás nalézají jak známo ve městech i na vcelku odlehlém venkově, a zatímco jsou tyto někde jenom sporadicky k vidění, jinde je jich klidně i více, než je zdrávo.
A co se takových obchodů týká, jsou hojné nejen co se týká počtu, ale i z pohledu jejich zaměření a nabízeného sortimentu. A to proto, že soudobí lidé neoplývají v žádném případě soběstačností a obchodování s kdečím tak uspokojuje jejich potřeby, jež by jinak nebyly saturovány. Někde se nabízejí potraviny, někde elektronika, průmyslové zboží, oblečení, suvenýry, optika, šperky, někde se obchoduje s kosmetikou, ale třeba i drahými kovy, měnami a dalšími komoditami. A jakkoliv je to zavrženíhodné, nejednou se týkají obchodní transakce jak známo třeba i drog, zbraní nebo takzvaného bílého masa. Jímž pochopitelně nemám na mysli drůbež. A obchodovat lze v přeneseném smyslu slova i s lidskou bídou.
Obchodování lze provozovat na místní stejně jako oblastní, celorepublikové, ba i globální úrovni. Daří se mu všude, kde je nabídka i poptávka, kde někdo nabízí zboží a jiný oběživo.
A je nesporné, že je takový obchod nezbytný. Že se bez něj žádná společnost neobejde, a to vlastně už od pradávna, pomalu od úsvitu dějin lidstva. Ovšem dnes toto dosáhlo vrcholu. Protože dnes se toho mnoho nabízí a peníze se tu jenom točí. A o to jde v obchodě především. O to, aby obchodník něco levněji sehnal a dráže prodal a tím vytvořil zisk, který mu posléze umožní vést normální život.
Tedy pokud jsou pro takové obchodování příznivé podmínky. Jež nezáleží nezbytně jenom na obchodnících, dodavatelích a odběratelích. Závisí zprostředkovaně třeba i na ekonomické situaci a finanční politice státu. Protože obchodování vzkvétá jen tehdy, když mají důvěru jak zboží, tak i peníze. Jinak se prostě zavře krám.
