Neznalému člověku by mohlo připadnout shánění vlastního bydlení jednoduché. Vždyť co je na tom, že? Nemovitostí se u nás nabízí dost a dost a stačí si tak jenom vybrat, vyřídit nějaké ty byrokratické formality a zaplatit.
Ovšem právě v tom posledním je zádrhel. Ono totiž musí být čím zaplatit. A vzhledem k tomu, kolik dnes nabízené nemovitosti stojí, není pravidlem, že by si to člověk mohl dovolit. Jde tu o částky v řádu milionů, a takové peníze věru mnozí z nás nemají. A potřebné finance chybějí zejména těm, jimž by v tomto ohledu chybět neměly, tedy těm, kdo jsou na počátku své samostatné životní dráhy a nemají tudíž doposud našetřeno. A pokud se tito prozatím nastěhují někam do podnájmu, na vlastní nemovitost ani jen tak našetřeno mít nebudou, protože nájemné bývá natolik finančně náročné, že platit toto a ještě si spořit na nějakou vlastní nemovitost, jež setrvale zdražuje, nejednou znamená, že se člověk koupi vlastního bydlení finančně spíše vzdaluje než přibližuje.
A co si tedy počít?
Nejrozumnější volbou těch, kdo si chtějí nebo vysloveně potřebují pořídit vlastní bydlení, je sázka na hypotéky. Díky takovým půjčkám si totiž lze koupit vybranou nemovitost do vlastnictví hned, s jejím následným postupným splácením. Jistě, taková nemovitost se sice stane majetkem dotyčného člověka až po splacení takové hypotéky, jenže předností je tu skutečnost, že člověk hned bydlí v podstatě jako ve vlastním. Nepřeplácí, jak by tomu bylo u nějakého podnájmu, má své jisté místo k životu, odkud ho při řádném splácení nevyženou, má zkrátka své jisté.
A proto se hypotéky těší nemalé popularitě. Jistě, ani ty nejsou samozřejmě dokonalé, i u těch je třeba počítat třeba s tím, že se musí hradit úroky nebo že se musí zaplatit část takto pořízené nemovitosti i z vlastních zdrojů, protože plná cena už se dnes formou hypotéky nepůjčuje, ale přesto je to to nejlepší ze všeho možného.
