moneyworld.cz

Blog

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?

  • Půjčky jsou rizikové, ale výdělečné

    Půjčky jsou rizikové, ale výdělečné


    V P2P půjčkách se skrývá nebývalá krása. Jsou totiž ukázkou toho, jak si každý může nejen půjčit libovolné množství peněz, ale zároveň jak kdokoliv může přijít a půjčku zafinancovat. Něco takového ovšem není možné bez pořádné platformy. Existuje také celá řada věcí, na které si dát pozor, to je ale na jiný článek. V tomto článku se budeme zabývat půjčkami jako alternativní zdroj pasivního příjmu – tedy takový příjem, pro který nemusíte fyzicky pracovat, nýbrž za vás pracují vaše peníze. A o to přesně jde – nedělat nic navíc, jenom diverzifikovat portfolio a udělat si nějaký pěkný „vedlejšák“.

    podnikatelský záměr

    Pojďme se na to podívat racionálně

    Pokud nemáte někde po obýváků poschovávaný milion korun, těžko se něčím takovým budete moci živit. Takže rovnou opusťte představy o tom, jak budete na Bali sledovat vaše příjmy růst. Ovšem aniž bychom si celý tento obrázek zkreslovali, můžeme se dostat na nějakou pěknou výši, i když sami nemáme ani stabilní příjem. Pokud chcete mít každý měsíc alespoň nějaký základní přivýdělek, musíte investovat alespoň padesát tisíc. Pokud budete své karty hrát dobře, můžete se dostat na krásných 12 procent zúročení, po odečtení inflace okolo 3 procent se dostanete na 9 procentní růst vašeho kapitálu ročně. Což není vůbec špatné číslo!

    Reinvestovat je cíl

    Dokud nebudete na takové úrovni, že si můžete dovolit vzít nějaké peníze zpátky do peněženky, měli byste vše reinvestovat. Pracujte s tím, co máte, ne s tím, co „můžete“ mít. Pokud vyděláte každý rok 9 procent, což je zhruba 900 korun ročně z každého desetitisíce, považujte to za úspěch. Samozřejmě, takto se to moc netváří jako výhra, ovšem pokud reinvestujete, za tři roky můžete mít z deseti tisíc minimálně 12 tisíc. Samozřejmě, jeden by řekl, že to není moc. Ovšem pokud si to převede na větší čísla, například sto tisíc nebo milión, vyděláváte ročně devět tisíc nebo devadesát tisíc. A to už jsou čísla pěkná, no ne?

    média

    Není to lehké

    Rizikovost je u těchto půjček zpravidla vyšší, avšak díky moderním metodám a technologiím se dá dobře přesouvat kapitál a dokonce na trhu existují i nejrůznější záruky, kterými se můžete chránit. Samozřejmě, je jen na vás, kam vaše peníze vložíte, jenom je dobré vyzkoušet toho více, ať sami uvidíte, jak se vám daří.

  • Půjčky jsou rizikové, ale výdělečné

    Půjčky jsou rizikové, ale výdělečné


    V P2P půjčkách se skrývá nebývalá krása. Jsou totiž ukázkou toho, jak si každý může nejen půjčit libovolné množství peněz, ale zároveň jak kdokoliv může přijít a půjčku zafinancovat. Něco takového ovšem není možné bez pořádné platformy. Existuje také celá řada věcí, na které si dát pozor, to je ale na jiný článek. V tomto článku se budeme zabývat půjčkami jako alternativní zdroj pasivního příjmu – tedy takový příjem, pro který nemusíte fyzicky pracovat, nýbrž za vás pracují vaše peníze. A o to přesně jde – nedělat nic navíc, jenom diverzifikovat portfolio a udělat si nějaký pěkný „vedlejšák“.

    podnikatelský záměr

    Pojďme se na to podívat racionálně

    Pokud nemáte někde po obýváků poschovávaný milion korun, těžko se něčím takovým budete moci živit. Takže rovnou opusťte představy o tom, jak budete na Bali sledovat vaše příjmy růst. Ovšem aniž bychom si celý tento obrázek zkreslovali, můžeme se dostat na nějakou pěknou výši, i když sami nemáme ani stabilní příjem. Pokud chcete mít každý měsíc alespoň nějaký základní přivýdělek, musíte investovat alespoň padesát tisíc. Pokud budete své karty hrát dobře, můžete se dostat na krásných 12 procent zúročení, po odečtení inflace okolo 3 procent se dostanete na 9 procentní růst vašeho kapitálu ročně. Což není vůbec špatné číslo!

    Reinvestovat je cíl

    Dokud nebudete na takové úrovni, že si můžete dovolit vzít nějaké peníze zpátky do peněženky, měli byste vše reinvestovat. Pracujte s tím, co máte, ne s tím, co „můžete“ mít. Pokud vyděláte každý rok 9 procent, což je zhruba 900 korun ročně z každého desetitisíce, považujte to za úspěch. Samozřejmě, takto se to moc netváří jako výhra, ovšem pokud reinvestujete, za tři roky můžete mít z deseti tisíc minimálně 12 tisíc. Samozřejmě, jeden by řekl, že to není moc. Ovšem pokud si to převede na větší čísla, například sto tisíc nebo milión, vyděláváte ročně devět tisíc nebo devadesát tisíc. A to už jsou čísla pěkná, no ne?

    média

    Není to lehké

    Rizikovost je u těchto půjček zpravidla vyšší, avšak díky moderním metodám a technologiím se dá dobře přesouvat kapitál a dokonce na trhu existují i nejrůznější záruky, kterými se můžete chránit. Samozřejmě, je jen na vás, kam vaše peníze vložíte, jenom je dobré vyzkoušet toho více, ať sami uvidíte, jak se vám daří.

  • Půjčky jsou rizikové, ale výdělečné

    Půjčky jsou rizikové, ale výdělečné


    V P2P půjčkách se skrývá nebývalá krása. Jsou totiž ukázkou toho, jak si každý může nejen půjčit libovolné množství peněz, ale zároveň jak kdokoliv může přijít a půjčku zafinancovat. Něco takového ovšem není možné bez pořádné platformy. Existuje také celá řada věcí, na které si dát pozor, to je ale na jiný článek. V tomto článku se budeme zabývat půjčkami jako alternativní zdroj pasivního příjmu – tedy takový příjem, pro který nemusíte fyzicky pracovat, nýbrž za vás pracují vaše peníze. A o to přesně jde – nedělat nic navíc, jenom diverzifikovat portfolio a udělat si nějaký pěkný „vedlejšák“.

    podnikatelský záměr

    Pojďme se na to podívat racionálně

    Pokud nemáte někde po obýváků poschovávaný milion korun, těžko se něčím takovým budete moci živit. Takže rovnou opusťte představy o tom, jak budete na Bali sledovat vaše příjmy růst. Ovšem aniž bychom si celý tento obrázek zkreslovali, můžeme se dostat na nějakou pěknou výši, i když sami nemáme ani stabilní příjem. Pokud chcete mít každý měsíc alespoň nějaký základní přivýdělek, musíte investovat alespoň padesát tisíc. Pokud budete své karty hrát dobře, můžete se dostat na krásných 12 procent zúročení, po odečtení inflace okolo 3 procent se dostanete na 9 procentní růst vašeho kapitálu ročně. Což není vůbec špatné číslo!

    Reinvestovat je cíl

    Dokud nebudete na takové úrovni, že si můžete dovolit vzít nějaké peníze zpátky do peněženky, měli byste vše reinvestovat. Pracujte s tím, co máte, ne s tím, co „můžete“ mít. Pokud vyděláte každý rok 9 procent, což je zhruba 900 korun ročně z každého desetitisíce, považujte to za úspěch. Samozřejmě, takto se to moc netváří jako výhra, ovšem pokud reinvestujete, za tři roky můžete mít z deseti tisíc minimálně 12 tisíc. Samozřejmě, jeden by řekl, že to není moc. Ovšem pokud si to převede na větší čísla, například sto tisíc nebo milión, vyděláváte ročně devět tisíc nebo devadesát tisíc. A to už jsou čísla pěkná, no ne?

    média

    Není to lehké

    Rizikovost je u těchto půjček zpravidla vyšší, avšak díky moderním metodám a technologiím se dá dobře přesouvat kapitál a dokonce na trhu existují i nejrůznější záruky, kterými se můžete chránit. Samozřejmě, je jen na vás, kam vaše peníze vložíte, jenom je dobré vyzkoušet toho více, ať sami uvidíte, jak se vám daří.

  • Půjčky jsou rizikové, ale výdělečné

    Půjčky jsou rizikové, ale výdělečné


    V P2P půjčkách se skrývá nebývalá krása. Jsou totiž ukázkou toho, jak si každý může nejen půjčit libovolné množství peněz, ale zároveň jak kdokoliv může přijít a půjčku zafinancovat. Něco takového ovšem není možné bez pořádné platformy. Existuje také celá řada věcí, na které si dát pozor, to je ale na jiný článek. V tomto článku se budeme zabývat půjčkami jako alternativní zdroj pasivního příjmu – tedy takový příjem, pro který nemusíte fyzicky pracovat, nýbrž za vás pracují vaše peníze. A o to přesně jde – nedělat nic navíc, jenom diverzifikovat portfolio a udělat si nějaký pěkný „vedlejšák“.

    podnikatelský záměr

    Pojďme se na to podívat racionálně

    Pokud nemáte někde po obýváků poschovávaný milion korun, těžko se něčím takovým budete moci živit. Takže rovnou opusťte představy o tom, jak budete na Bali sledovat vaše příjmy růst. Ovšem aniž bychom si celý tento obrázek zkreslovali, můžeme se dostat na nějakou pěknou výši, i když sami nemáme ani stabilní příjem. Pokud chcete mít každý měsíc alespoň nějaký základní přivýdělek, musíte investovat alespoň padesát tisíc. Pokud budete své karty hrát dobře, můžete se dostat na krásných 12 procent zúročení, po odečtení inflace okolo 3 procent se dostanete na 9 procentní růst vašeho kapitálu ročně. Což není vůbec špatné číslo!

    Reinvestovat je cíl

    Dokud nebudete na takové úrovni, že si můžete dovolit vzít nějaké peníze zpátky do peněženky, měli byste vše reinvestovat. Pracujte s tím, co máte, ne s tím, co „můžete“ mít. Pokud vyděláte každý rok 9 procent, což je zhruba 900 korun ročně z každého desetitisíce, považujte to za úspěch. Samozřejmě, takto se to moc netváří jako výhra, ovšem pokud reinvestujete, za tři roky můžete mít z deseti tisíc minimálně 12 tisíc. Samozřejmě, jeden by řekl, že to není moc. Ovšem pokud si to převede na větší čísla, například sto tisíc nebo milión, vyděláváte ročně devět tisíc nebo devadesát tisíc. A to už jsou čísla pěkná, no ne?

    média

    Není to lehké

    Rizikovost je u těchto půjček zpravidla vyšší, avšak díky moderním metodám a technologiím se dá dobře přesouvat kapitál a dokonce na trhu existují i nejrůznější záruky, kterými se můžete chránit. Samozřejmě, je jen na vás, kam vaše peníze vložíte, jenom je dobré vyzkoušet toho více, ať sami uvidíte, jak se vám daří.