Blog

  • Ekonomika jede na dluh, tak proč se toho bát?

    Ekonomika jede na dluh, tak proč se toho bát?


    Půjčit si peníze není nic neobvyklého. Fakticky celý náš ekonomický svět, kterým se obklopujeme, jede nějakým způsobem či v nějakém určitém ohledu na dluh. Fakticky neexistuje nic, co by nebylo poháněno dluhem. Reálné peníze nehrají zas tak velkou roli. Pokud se nikdy nepodíváte na tohle všechno s odstupem, nikdy nemůžete chtít, aby se vaše pozice zlepšila, protože budete navždy uvězněni v tom krátkozrakém světě.

    sponzor

    Půjčit si a splácet

    Jedna věc je půjčit si, druhá věc je splácet. Pokud se hodláte půjčené peníze někam investovat, vždycky riskujete. Vždycky se ale rozhodujte i s ohledem na to, že vše nemusí dopadnout tak, jak si představujeme. A můžete z toho být pořádná polízanice. Máte prostředky na to, abyste se opět dostali, jak se říká, k bodu 0? Pokud ne, tak si dobře půjčení rozmyslete, protože nestojí to za to, propadnou se někam do hlubin.

    Půjčujte si na věci, u kterých to má smysl

    Nepůjčujte si na elektroniku, drahé dárky, dovolené a další tyto pomíjivé věci, které si můžete koupit a které si můžete užít i s malým obnosem peněz a možná mnohem více. Určitě se nezadlužujte jenom proto, abyste „něco viděli“. Ve vašem životě toho ještě uvidíte mnoho. Půjčujte si na věci, na kterých bude opravdu záležet. Rozjeďte vlastní podnikání, kupte si byt nebo pozemek, na kterém můžete vydělat, nebo v naprosto nejhorším případě na něm můžete sázet brambory. Zkrátka – ať to má trošku úroveň a smysl, no ne?

    rozpočet

    Rodina, ta to drží zkrátka

    Pokud máte možnost, nikdy nepůjčujte rodině nebo rodinným příslušníkům – spory o peníze v rodině, to je to nejhorší, co se může stát. Když už chcete mermomocí pomoci, nečekejte, že to člověk nějakým zázrakem splatí ihned a ještě s úrokem, buďte rádi za to, že si jen vzpomene. Dopředu počítejte s tím, že už peníze neuvidíte. Určitě nepůjčujte nějaké horentní částky.

  • Ekonomika jede na dluh, tak proč se toho bát?

    Ekonomika jede na dluh, tak proč se toho bát?


    Půjčit si peníze není nic neobvyklého. Fakticky celý náš ekonomický svět, kterým se obklopujeme, jede nějakým způsobem či v nějakém určitém ohledu na dluh. Fakticky neexistuje nic, co by nebylo poháněno dluhem. Reálné peníze nehrají zas tak velkou roli. Pokud se nikdy nepodíváte na tohle všechno s odstupem, nikdy nemůžete chtít, aby se vaše pozice zlepšila, protože budete navždy uvězněni v tom krátkozrakém světě.

    sponzor

    Půjčit si a splácet

    Jedna věc je půjčit si, druhá věc je splácet. Pokud se hodláte půjčené peníze někam investovat, vždycky riskujete. Vždycky se ale rozhodujte i s ohledem na to, že vše nemusí dopadnout tak, jak si představujeme. A můžete z toho být pořádná polízanice. Máte prostředky na to, abyste se opět dostali, jak se říká, k bodu 0? Pokud ne, tak si dobře půjčení rozmyslete, protože nestojí to za to, propadnou se někam do hlubin.

    Půjčujte si na věci, u kterých to má smysl

    Nepůjčujte si na elektroniku, drahé dárky, dovolené a další tyto pomíjivé věci, které si můžete koupit a které si můžete užít i s malým obnosem peněz a možná mnohem více. Určitě se nezadlužujte jenom proto, abyste „něco viděli“. Ve vašem životě toho ještě uvidíte mnoho. Půjčujte si na věci, na kterých bude opravdu záležet. Rozjeďte vlastní podnikání, kupte si byt nebo pozemek, na kterém můžete vydělat, nebo v naprosto nejhorším případě na něm můžete sázet brambory. Zkrátka – ať to má trošku úroveň a smysl, no ne?

    rozpočet

    Rodina, ta to drží zkrátka

    Pokud máte možnost, nikdy nepůjčujte rodině nebo rodinným příslušníkům – spory o peníze v rodině, to je to nejhorší, co se může stát. Když už chcete mermomocí pomoci, nečekejte, že to člověk nějakým zázrakem splatí ihned a ještě s úrokem, buďte rádi za to, že si jen vzpomene. Dopředu počítejte s tím, že už peníze neuvidíte. Určitě nepůjčujte nějaké horentní částky.

  • Ekonomika jede na dluh, tak proč se toho bát?

    Ekonomika jede na dluh, tak proč se toho bát?


    Půjčit si peníze není nic neobvyklého. Fakticky celý náš ekonomický svět, kterým se obklopujeme, jede nějakým způsobem či v nějakém určitém ohledu na dluh. Fakticky neexistuje nic, co by nebylo poháněno dluhem. Reálné peníze nehrají zas tak velkou roli. Pokud se nikdy nepodíváte na tohle všechno s odstupem, nikdy nemůžete chtít, aby se vaše pozice zlepšila, protože budete navždy uvězněni v tom krátkozrakém světě.

    sponzor

    Půjčit si a splácet

    Jedna věc je půjčit si, druhá věc je splácet. Pokud se hodláte půjčené peníze někam investovat, vždycky riskujete. Vždycky se ale rozhodujte i s ohledem na to, že vše nemusí dopadnout tak, jak si představujeme. A můžete z toho být pořádná polízanice. Máte prostředky na to, abyste se opět dostali, jak se říká, k bodu 0? Pokud ne, tak si dobře půjčení rozmyslete, protože nestojí to za to, propadnou se někam do hlubin.

    Půjčujte si na věci, u kterých to má smysl

    Nepůjčujte si na elektroniku, drahé dárky, dovolené a další tyto pomíjivé věci, které si můžete koupit a které si můžete užít i s malým obnosem peněz a možná mnohem více. Určitě se nezadlužujte jenom proto, abyste „něco viděli“. Ve vašem životě toho ještě uvidíte mnoho. Půjčujte si na věci, na kterých bude opravdu záležet. Rozjeďte vlastní podnikání, kupte si byt nebo pozemek, na kterém můžete vydělat, nebo v naprosto nejhorším případě na něm můžete sázet brambory. Zkrátka – ať to má trošku úroveň a smysl, no ne?

    rozpočet

    Rodina, ta to drží zkrátka

    Pokud máte možnost, nikdy nepůjčujte rodině nebo rodinným příslušníkům – spory o peníze v rodině, to je to nejhorší, co se může stát. Když už chcete mermomocí pomoci, nečekejte, že to člověk nějakým zázrakem splatí ihned a ještě s úrokem, buďte rádi za to, že si jen vzpomene. Dopředu počítejte s tím, že už peníze neuvidíte. Určitě nepůjčujte nějaké horentní částky.

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?

  • Evropa se musí změnit a s ní i svět

    Evropa se musí změnit a s ní i svět


    Udržitelná ekonomika je jedním z největších otazníků tohoto století a bude zásadní otázkou pro nadcházející generace. Již jsme si uvědomili, že nelze využívat divokou přírodu a přírodní zdroje donekonečna. Bohužel, jsme na to přišli později. Ovšem nikdy není pozdě změnit vše, co se děje kolem nás. Ekonomika se však musí překotit. Z dotovaných odvětví se musí stát odvětví výdělečná, avšak ekologicky a udržitelně.

    pole

    Rybolov jako obživa

    Přímořské státy musí často řešit dilema – dotovat nevýdělečný rybolov, který potřebujeme, nebo jej nechat sežrat? Rybolov světový čelí několika problémům najednou – nedostatkem ryb v oceánech a mořích, podfinancování a nevýdělečnost. Protože v mořích nejsou již ryby, musí být rybáři dotováni. Aby mohli být dotováni, musí utnout veškeré nadbytečné náklady – nejčastěji mzdy. Rybáři jsou tak často odměňování velice málo. Jak to vyřešit?
    – existuje několik studií, které poukazují na pozitivní vývoj chráněného rybářství na Palau. Vláda zakázala v jedné třetině vod rybolov. Ryby se přemnožily natolik a tak prosperovaly, že se brzy „přelily“ i do zón s povoleným rybolovem. Rybáři tak měli větší úlovky, nemuseli být tolik dotováni a zvýšila se i jejich životní úroveň.

    Farmy ve městech i na vesnicích

    Pěstování zabírá valnou většinu flóry a půdy na naší planetě. Existují však nezměrné plochy – města – kde se nepěstuje zhola nic. Přitom dnes máme technologii i dostatek prostředků a lidí na to, aby se města stala skutečným středobodem lidského života a to i s jídlem. Holandsko má omezenou plochu, se kterou musí nějak vyžít. I přesto je druhým největším exportérem jídla na celém světě. Proč? Protože zcela efektivně využívá každý kousek metru pro pěstování velkých objemů jídla. Proto Holanďané válcují naše zemědělce. Naši farmáři jsou neefektivní, používají staré komunistické technologie – všechno ve velkém a najednou. Ale takhle to nejde.

    pták na větvi

    Plasty

    Plasty zanechávají obrovskou stopu na naší planetě. Ale i u nás je vidět posun k lepšímu. Plasty představují náš rychlý život, kdy nikdo na nic nemá čas. Jenomže my tenhle přístup musíme změnit. A věřte, že jakmile vymizí hrůzy v podobě „jednorázových“ plastů, což je oxymóron sám o sobě, vymizí i naše příliš rychlé životy. Jednoho dne se probereme a řekneme sami sobě – co jsem to vlastně celá ta léta dělal?