Blog

Novely a změny zákonů mohou někdy způsobit u běžných obyvatel, kteří se v této oblasti nepohybují, tak trochu zmatky. Zejména, pokud je něco po dlouhá léta zažité a pak dojde ke změnám. A ne každý z nás hlídá všechny změny a novelizace. Platí to i u daní z darů.

• Jednou ze zásadních změn je výše daně. Částka se pochopitelně zvýšila.
• Dříve zaplatil obdarovaný z daru do jednoho milionu korun 7 %, dnes se tato částka zvýšila na 15 %.
• Pokud se jedná o právnickou osobu, pak daň činí 19 %.

Změny nastaly také v otázce, od koho se dary daní a od koho ne.V současné době jsou od daně osvobozeny dary od příbuzných v přímé linii i v linii vedlejší.

• Dar nepodléhá dani ani v případě, že pochází od osob, se kterou žijete alespoň jeden rok ve společné domácnosti a společně hospodaříte.

Hodnota daru hraje významnou roli

Důležitou informací také je, že nemusíte danit dary, jejichž hodnota nepřesáhla v jednom zdaňovacím období částku 15 000,- kč. V tomto případě nehrají roli ani příbuzenské vztahy a ani povaha darů. Jestliže dary tuto částku přesáhnou (hodnota jednotlivých darů se sčítá), pak platí daňová povinnost.

Jakým způsobem dary danit

Je to docela jednoduché. Prostě uvedete nabytí daru současně s dalšími příjmy v jednom daňovém přiznání. Problém to může být pro ty, kteří daňové přiznání nepodávají vůbec. V tomto případě se dar uvádí jako ostatní příjem.

• Slevy na daníchmohou uplatňovat podnikatelé nebo osoby, které mají příjem kupříkladu z pronájmů a utrpěli v posledním zdaňovacím období ztrátu
• Ti mohou také základ daně kompenzovat.

DŮLEŽITÁ INFORMACE NA ZÁVĚR:

• V roce 2015 se uzákonila oznamovací povinnost o příjmech, které jsou od daně osvobozeny a které přesahují částku pěti milionů.
• Jedná se o příjmy, které nejsou finančním úřadem zjistitelné z veřejně přístupného rejstříku.

Novely a změny zákonů mohou někdy způsobit u běžných obyvatel, kteří se v této oblasti nepohybují, tak trochu zmatky. Zejména, pokud je něco po dlouhá léta zažité a pak dojde ke změnám. A ne každý z nás hlídá všechny změny a novelizace. Platí to i u daní z darů.

• Jednou ze zásadních změn je výše daně. Částka se pochopitelně zvýšila.
• Dříve zaplatil obdarovaný z daru do jednoho milionu korun 7 %, dnes se tato částka zvýšila na 15 %.
• Pokud se jedná o právnickou osobu, pak daň činí 19 %.

Změny nastaly také v otázce, od koho se dary daní a od koho ne.V současné době jsou od daně osvobozeny dary od příbuzných v přímé linii i v linii vedlejší.

• Dar nepodléhá dani ani v případě, že pochází od osob, se kterou žijete alespoň jeden rok ve společné domácnosti a společně hospodaříte.

Hodnota daru hraje významnou roli

Důležitou informací také je, že nemusíte danit dary, jejichž hodnota nepřesáhla v jednom zdaňovacím období částku 15 000,- kč. V tomto případě nehrají roli ani příbuzenské vztahy a ani povaha darů. Jestliže dary tuto částku přesáhnou (hodnota jednotlivých darů se sčítá), pak platí daňová povinnost.

Jakým způsobem dary danit

Je to docela jednoduché. Prostě uvedete nabytí daru současně s dalšími příjmy v jednom daňovém přiznání. Problém to může být pro ty, kteří daňové přiznání nepodávají vůbec. V tomto případě se dar uvádí jako ostatní příjem.

• Slevy na daníchmohou uplatňovat podnikatelé nebo osoby, které mají příjem kupříkladu z pronájmů a utrpěli v posledním zdaňovacím období ztrátu
• Ti mohou také základ daně kompenzovat.

DŮLEŽITÁ INFORMACE NA ZÁVĚR:

• V roce 2015 se uzákonila oznamovací povinnost o příjmech, které jsou od daně osvobozeny a které přesahují částku pěti milionů.
• Jedná se o příjmy, které nejsou finančním úřadem zjistitelné z veřejně přístupného rejstříku.

Novely a změny zákonů mohou někdy způsobit u běžných obyvatel, kteří se v této oblasti nepohybují, tak trochu zmatky. Zejména, pokud je něco po dlouhá léta zažité a pak dojde ke změnám. A ne každý z nás hlídá všechny změny a novelizace. Platí to i u daní z darů.

• Jednou ze zásadních změn je výše daně. Částka se pochopitelně zvýšila.
• Dříve zaplatil obdarovaný z daru do jednoho milionu korun 7 %, dnes se tato částka zvýšila na 15 %.
• Pokud se jedná o právnickou osobu, pak daň činí 19 %.

Změny nastaly také v otázce, od koho se dary daní a od koho ne.V současné době jsou od daně osvobozeny dary od příbuzných v přímé linii i v linii vedlejší.

• Dar nepodléhá dani ani v případě, že pochází od osob, se kterou žijete alespoň jeden rok ve společné domácnosti a společně hospodaříte.

Hodnota daru hraje významnou roli

Důležitou informací také je, že nemusíte danit dary, jejichž hodnota nepřesáhla v jednom zdaňovacím období částku 15 000,- kč. V tomto případě nehrají roli ani příbuzenské vztahy a ani povaha darů. Jestliže dary tuto částku přesáhnou (hodnota jednotlivých darů se sčítá), pak platí daňová povinnost.

Jakým způsobem dary danit

Je to docela jednoduché. Prostě uvedete nabytí daru současně s dalšími příjmy v jednom daňovém přiznání. Problém to může být pro ty, kteří daňové přiznání nepodávají vůbec. V tomto případě se dar uvádí jako ostatní příjem.

• Slevy na daníchmohou uplatňovat podnikatelé nebo osoby, které mají příjem kupříkladu z pronájmů a utrpěli v posledním zdaňovacím období ztrátu
• Ti mohou také základ daně kompenzovat.

DŮLEŽITÁ INFORMACE NA ZÁVĚR:

• V roce 2015 se uzákonila oznamovací povinnost o příjmech, které jsou od daně osvobozeny a které přesahují částku pěti milionů.
• Jedná se o příjmy, které nejsou finančním úřadem zjistitelné z veřejně přístupného rejstříku.

Novely a změny zákonů mohou někdy způsobit u běžných obyvatel, kteří se v této oblasti nepohybují, tak trochu zmatky. Zejména, pokud je něco po dlouhá léta zažité a pak dojde ke změnám. A ne každý z nás hlídá všechny změny a novelizace. Platí to i u daní z darů.

• Jednou ze zásadních změn je výše daně. Částka se pochopitelně zvýšila.
• Dříve zaplatil obdarovaný z daru do jednoho milionu korun 7 %, dnes se tato částka zvýšila na 15 %.
• Pokud se jedná o právnickou osobu, pak daň činí 19 %.

Změny nastaly také v otázce, od koho se dary daní a od koho ne.V současné době jsou od daně osvobozeny dary od příbuzných v přímé linii i v linii vedlejší.

• Dar nepodléhá dani ani v případě, že pochází od osob, se kterou žijete alespoň jeden rok ve společné domácnosti a společně hospodaříte.

Hodnota daru hraje významnou roli

Důležitou informací také je, že nemusíte danit dary, jejichž hodnota nepřesáhla v jednom zdaňovacím období částku 15 000,- kč. V tomto případě nehrají roli ani příbuzenské vztahy a ani povaha darů. Jestliže dary tuto částku přesáhnou (hodnota jednotlivých darů se sčítá), pak platí daňová povinnost.

Jakým způsobem dary danit

Je to docela jednoduché. Prostě uvedete nabytí daru současně s dalšími příjmy v jednom daňovém přiznání. Problém to může být pro ty, kteří daňové přiznání nepodávají vůbec. V tomto případě se dar uvádí jako ostatní příjem.

• Slevy na daníchmohou uplatňovat podnikatelé nebo osoby, které mají příjem kupříkladu z pronájmů a utrpěli v posledním zdaňovacím období ztrátu
• Ti mohou také základ daně kompenzovat.

DŮLEŽITÁ INFORMACE NA ZÁVĚR:

• V roce 2015 se uzákonila oznamovací povinnost o příjmech, které jsou od daně osvobozeny a které přesahují částku pěti milionů.
• Jedná se o příjmy, které nejsou finančním úřadem zjistitelné z veřejně přístupného rejstříku.

Novely a změny zákonů mohou někdy způsobit u běžných obyvatel, kteří se v této oblasti nepohybují, tak trochu zmatky. Zejména, pokud je něco po dlouhá léta zažité a pak dojde ke změnám. A ne každý z nás hlídá všechny změny a novelizace. Platí to i u daní z darů.

• Jednou ze zásadních změn je výše daně. Částka se pochopitelně zvýšila.
• Dříve zaplatil obdarovaný z daru do jednoho milionu korun 7 %, dnes se tato částka zvýšila na 15 %.
• Pokud se jedná o právnickou osobu, pak daň činí 19 %.

Změny nastaly také v otázce, od koho se dary daní a od koho ne.V současné době jsou od daně osvobozeny dary od příbuzných v přímé linii i v linii vedlejší.

• Dar nepodléhá dani ani v případě, že pochází od osob, se kterou žijete alespoň jeden rok ve společné domácnosti a společně hospodaříte.

Hodnota daru hraje významnou roli

Důležitou informací také je, že nemusíte danit dary, jejichž hodnota nepřesáhla v jednom zdaňovacím období částku 15 000,- kč. V tomto případě nehrají roli ani příbuzenské vztahy a ani povaha darů. Jestliže dary tuto částku přesáhnou (hodnota jednotlivých darů se sčítá), pak platí daňová povinnost.

Jakým způsobem dary danit

Je to docela jednoduché. Prostě uvedete nabytí daru současně s dalšími příjmy v jednom daňovém přiznání. Problém to může být pro ty, kteří daňové přiznání nepodávají vůbec. V tomto případě se dar uvádí jako ostatní příjem.

• Slevy na daníchmohou uplatňovat podnikatelé nebo osoby, které mají příjem kupříkladu z pronájmů a utrpěli v posledním zdaňovacím období ztrátu
• Ti mohou také základ daně kompenzovat.

DŮLEŽITÁ INFORMACE NA ZÁVĚR:

• V roce 2015 se uzákonila oznamovací povinnost o příjmech, které jsou od daně osvobozeny a které přesahují částku pěti milionů.
• Jedná se o příjmy, které nejsou finančním úřadem zjistitelné z veřejně přístupného rejstříku.

Novely a změny zákonů mohou někdy způsobit u běžných obyvatel, kteří se v této oblasti nepohybují, tak trochu zmatky. Zejména, pokud je něco po dlouhá léta zažité a pak dojde ke změnám. A ne každý z nás hlídá všechny změny a novelizace. Platí to i u daní z darů.

• Jednou ze zásadních změn je výše daně. Částka se pochopitelně zvýšila.
• Dříve zaplatil obdarovaný z daru do jednoho milionu korun 7 %, dnes se tato částka zvýšila na 15 %.
• Pokud se jedná o právnickou osobu, pak daň činí 19 %.

Změny nastaly také v otázce, od koho se dary daní a od koho ne.V současné době jsou od daně osvobozeny dary od příbuzných v přímé linii i v linii vedlejší.

• Dar nepodléhá dani ani v případě, že pochází od osob, se kterou žijete alespoň jeden rok ve společné domácnosti a společně hospodaříte.

Hodnota daru hraje významnou roli

Důležitou informací také je, že nemusíte danit dary, jejichž hodnota nepřesáhla v jednom zdaňovacím období částku 15 000,- kč. V tomto případě nehrají roli ani příbuzenské vztahy a ani povaha darů. Jestliže dary tuto částku přesáhnou (hodnota jednotlivých darů se sčítá), pak platí daňová povinnost.

Jakým způsobem dary danit

Je to docela jednoduché. Prostě uvedete nabytí daru současně s dalšími příjmy v jednom daňovém přiznání. Problém to může být pro ty, kteří daňové přiznání nepodávají vůbec. V tomto případě se dar uvádí jako ostatní příjem.

• Slevy na daníchmohou uplatňovat podnikatelé nebo osoby, které mají příjem kupříkladu z pronájmů a utrpěli v posledním zdaňovacím období ztrátu
• Ti mohou také základ daně kompenzovat.

DŮLEŽITÁ INFORMACE NA ZÁVĚR:

• V roce 2015 se uzákonila oznamovací povinnost o příjmech, které jsou od daně osvobozeny a které přesahují částku pěti milionů.
• Jedná se o příjmy, které nejsou finančním úřadem zjistitelné z veřejně přístupného rejstříku.

K tomu, abychom mohli vést normální či aspoň trochu snesitelný život, potřebujeme různé věci. Někomu je zapotřebí mít to, jinému ono, to v závislosti na konkrétní situaci, ovšem přinejmenším elementární náležitosti, bez nichž nelze vyžít, potřebujeme všichni. Každý musí přinejmenším jíst, pít a oblékat se, a kdo to má, vyžaduje i další, podružnější, ale přesto stále ještě důležité věci či služby.
Když je člověk zručný a má pro to vytvořené podmínky, může si ledacos i vyrobit či vyprodukovat sám. Ten, kdo má zahradu nebo políčko, si tu může i sám vypěstovat něco k snědku, ten, kdo má dílnu, si v ní může něco i sám vyrobit a podobně.

Ale většina z nás prostě soběstačná není. A protože každý umí jenom něco (případy, kdy dotyčný neumí vůbec nic, nechme stranou), vyvinul se v řadách lidí v průběhu historie i obchod. Tedy způsob, který umožňuje, aby se každý věnoval tomu, co mu jde nejlépe, aby vytvářel toho, co umí vytvářet, víc, než je mu zapotřebí, a pak to směňoval za plody práce jiných lidí.
Na obchodování jsme tak existenčně závislí. Díky tomuto si pořizujeme vše, co potřebujeme a co nám mohou poskytnout výhradně jiní lidé. Za protislužbu, jejíž hodnota je vyjadřována penězi.

Aby takové obchodování fungovalo, potřebujeme mít lidi, kteří něco nabízejí, a také ty, kteří totéž potřebují a chtějí to tak od výrobců či poskytovatelů odebrat. A pak také obchodníky, tedy ty, kdo od jedněch odebírají a druhým dávají. A které nesmíme považovat za nějaké Jánošíky, protože tito neberou bohatým a nedávají chudým, ale spíše právě naopak. Dávají to, co mají k dispozici, těm, kdo to mohou zaplatit, a pak se vypořádávají s dodavateli. A sami také nepřijdou zkrátka.
Takové obchodování je vlastně nezbytné. Protože nikdo z těch, kdo něco mohou nabídnout, nemá pro práci čas na to, aby si sám sháněl kupce, a někdo, kdo něco potřebuje, by bez prostředníků jen těžko hledal někoho, kdo jeho potřeby uspokojí.
A proto existuje obchodování. Činnost, kterou využíváme často a rádi. Protože bez ní bychom neměli skoro nic. Nanejvýš to, co si dokážeme vyrobit sami. A to by byla bída, co?

K tomu, abychom mohli vést normální či aspoň trochu snesitelný život, potřebujeme různé věci. Někomu je zapotřebí mít to, jinému ono, to v závislosti na konkrétní situaci, ovšem přinejmenším elementární náležitosti, bez nichž nelze vyžít, potřebujeme všichni. Každý musí přinejmenším jíst, pít a oblékat se, a kdo to má, vyžaduje i další, podružnější, ale přesto stále ještě důležité věci či služby.
Když je člověk zručný a má pro to vytvořené podmínky, může si ledacos i vyrobit či vyprodukovat sám. Ten, kdo má zahradu nebo políčko, si tu může i sám vypěstovat něco k snědku, ten, kdo má dílnu, si v ní může něco i sám vyrobit a podobně.

Ale většina z nás prostě soběstačná není. A protože každý umí jenom něco (případy, kdy dotyčný neumí vůbec nic, nechme stranou), vyvinul se v řadách lidí v průběhu historie i obchod. Tedy způsob, který umožňuje, aby se každý věnoval tomu, co mu jde nejlépe, aby vytvářel toho, co umí vytvářet, víc, než je mu zapotřebí, a pak to směňoval za plody práce jiných lidí.
Na obchodování jsme tak existenčně závislí. Díky tomuto si pořizujeme vše, co potřebujeme a co nám mohou poskytnout výhradně jiní lidé. Za protislužbu, jejíž hodnota je vyjadřována penězi.

Aby takové obchodování fungovalo, potřebujeme mít lidi, kteří něco nabízejí, a také ty, kteří totéž potřebují a chtějí to tak od výrobců či poskytovatelů odebrat. A pak také obchodníky, tedy ty, kdo od jedněch odebírají a druhým dávají. A které nesmíme považovat za nějaké Jánošíky, protože tito neberou bohatým a nedávají chudým, ale spíše právě naopak. Dávají to, co mají k dispozici, těm, kdo to mohou zaplatit, a pak se vypořádávají s dodavateli. A sami také nepřijdou zkrátka.
Takové obchodování je vlastně nezbytné. Protože nikdo z těch, kdo něco mohou nabídnout, nemá pro práci čas na to, aby si sám sháněl kupce, a někdo, kdo něco potřebuje, by bez prostředníků jen těžko hledal někoho, kdo jeho potřeby uspokojí.
A proto existuje obchodování. Činnost, kterou využíváme často a rádi. Protože bez ní bychom neměli skoro nic. Nanejvýš to, co si dokážeme vyrobit sami. A to by byla bída, co?

K tomu, abychom mohli vést normální či aspoň trochu snesitelný život, potřebujeme různé věci. Někomu je zapotřebí mít to, jinému ono, to v závislosti na konkrétní situaci, ovšem přinejmenším elementární náležitosti, bez nichž nelze vyžít, potřebujeme všichni. Každý musí přinejmenším jíst, pít a oblékat se, a kdo to má, vyžaduje i další, podružnější, ale přesto stále ještě důležité věci či služby.
Když je člověk zručný a má pro to vytvořené podmínky, může si ledacos i vyrobit či vyprodukovat sám. Ten, kdo má zahradu nebo políčko, si tu může i sám vypěstovat něco k snědku, ten, kdo má dílnu, si v ní může něco i sám vyrobit a podobně.

Ale většina z nás prostě soběstačná není. A protože každý umí jenom něco (případy, kdy dotyčný neumí vůbec nic, nechme stranou), vyvinul se v řadách lidí v průběhu historie i obchod. Tedy způsob, který umožňuje, aby se každý věnoval tomu, co mu jde nejlépe, aby vytvářel toho, co umí vytvářet, víc, než je mu zapotřebí, a pak to směňoval za plody práce jiných lidí.
Na obchodování jsme tak existenčně závislí. Díky tomuto si pořizujeme vše, co potřebujeme a co nám mohou poskytnout výhradně jiní lidé. Za protislužbu, jejíž hodnota je vyjadřována penězi.

Aby takové obchodování fungovalo, potřebujeme mít lidi, kteří něco nabízejí, a také ty, kteří totéž potřebují a chtějí to tak od výrobců či poskytovatelů odebrat. A pak také obchodníky, tedy ty, kdo od jedněch odebírají a druhým dávají. A které nesmíme považovat za nějaké Jánošíky, protože tito neberou bohatým a nedávají chudým, ale spíše právě naopak. Dávají to, co mají k dispozici, těm, kdo to mohou zaplatit, a pak se vypořádávají s dodavateli. A sami také nepřijdou zkrátka.
Takové obchodování je vlastně nezbytné. Protože nikdo z těch, kdo něco mohou nabídnout, nemá pro práci čas na to, aby si sám sháněl kupce, a někdo, kdo něco potřebuje, by bez prostředníků jen těžko hledal někoho, kdo jeho potřeby uspokojí.
A proto existuje obchodování. Činnost, kterou využíváme často a rádi. Protože bez ní bychom neměli skoro nic. Nanejvýš to, co si dokážeme vyrobit sami. A to by byla bída, co?

K tomu, abychom mohli vést normální či aspoň trochu snesitelný život, potřebujeme různé věci. Někomu je zapotřebí mít to, jinému ono, to v závislosti na konkrétní situaci, ovšem přinejmenším elementární náležitosti, bez nichž nelze vyžít, potřebujeme všichni. Každý musí přinejmenším jíst, pít a oblékat se, a kdo to má, vyžaduje i další, podružnější, ale přesto stále ještě důležité věci či služby.
Když je člověk zručný a má pro to vytvořené podmínky, může si ledacos i vyrobit či vyprodukovat sám. Ten, kdo má zahradu nebo políčko, si tu může i sám vypěstovat něco k snědku, ten, kdo má dílnu, si v ní může něco i sám vyrobit a podobně.

Ale většina z nás prostě soběstačná není. A protože každý umí jenom něco (případy, kdy dotyčný neumí vůbec nic, nechme stranou), vyvinul se v řadách lidí v průběhu historie i obchod. Tedy způsob, který umožňuje, aby se každý věnoval tomu, co mu jde nejlépe, aby vytvářel toho, co umí vytvářet, víc, než je mu zapotřebí, a pak to směňoval za plody práce jiných lidí.
Na obchodování jsme tak existenčně závislí. Díky tomuto si pořizujeme vše, co potřebujeme a co nám mohou poskytnout výhradně jiní lidé. Za protislužbu, jejíž hodnota je vyjadřována penězi.

Aby takové obchodování fungovalo, potřebujeme mít lidi, kteří něco nabízejí, a také ty, kteří totéž potřebují a chtějí to tak od výrobců či poskytovatelů odebrat. A pak také obchodníky, tedy ty, kdo od jedněch odebírají a druhým dávají. A které nesmíme považovat za nějaké Jánošíky, protože tito neberou bohatým a nedávají chudým, ale spíše právě naopak. Dávají to, co mají k dispozici, těm, kdo to mohou zaplatit, a pak se vypořádávají s dodavateli. A sami také nepřijdou zkrátka.
Takové obchodování je vlastně nezbytné. Protože nikdo z těch, kdo něco mohou nabídnout, nemá pro práci čas na to, aby si sám sháněl kupce, a někdo, kdo něco potřebuje, by bez prostředníků jen těžko hledal někoho, kdo jeho potřeby uspokojí.
A proto existuje obchodování. Činnost, kterou využíváme často a rádi. Protože bez ní bychom neměli skoro nic. Nanejvýš to, co si dokážeme vyrobit sami. A to by byla bída, co?