Blog

Kromě ‚obyčejných‘ lidí s námi sdílejí naši zemi a vlastně i celou planetu tvorové, které jsme si zvykli označovat jako soukromé podnikatele. Anatomicky jsou tito sice zcela nerozeznatelní od ostatních, nepodnikajících lidí, ale přesto mají tito určité specifické rysy, jež jsou jim vlastní a jimiž se odlišují od ostatních našinců.
A čím že se tedy vyznačují a jak se poznají tvorové zvaní podnikatelé?

• Jde o tvory, kteří vesměs nechodí do práce od – do. Tedy nepřicházejí sem v pevně danou hodinu a neodcházejí z ní přesně ve chvíli, kdy padla, ani se z ní potají neplíží předčasně, doufaje, že si toho nikdo nevšimne. Podnikatelé chodí do práce tehdy, když je jich tam zapotřebí, a nejednou i přetahují čas, kdy měli v úmyslu skončit.
• Podnikatelé si na rozdíl od jiných lidí v práci nehrají na práci, neimitují ji. Ti buď jenom pracují, nebo jenom nepracují. A k tomu, aby pracovali, nepotřebují nikoho, kdo by nad nimi stál jako dráb a dohlížel na ně.
• Podnikatelé jsou ti, kdo nemají tabulkový plat. Takže jim jejich podnikání přináší i velké jmění, i velkou bídu. Jak kdy.
• Podnikatelé jsou svými vlastními pány. Ale navzdory tomu si nedovolují přikazovat ve své firmě nesmysly, protože je sice neztrestá šéf, ale může je pořádně profackovat neviditelná ruka trhu.
• Podnikatelé jsou ti, jimž se často závidí. A nejvíce jim jejich roli závidí ti, kdo by se do toho sami nepustili – jak se říká – ani za zlaté tele. Protože by museli začít něco dělat.
• Podnikatelé jsou ti, kdo berou někdy stát na hůl. Na rozdíl od zaměstnanců, kteří místo toho dodržují heslo, že ‚kdo neokrádá stát, okrádá rodinu‘.
• Podnikatelé jsou ti, jimž zbydou jen oči pro pláč, kdykoliv se zhorší vládní Semafor či PES.

Prostě jsou podnikatelé zvláštní formou života. Vypadají jako obyčejní lidé, ale jsou zároveň i notně odlišní. Třeba i svou odolností. Protože po tom, co zažili třeba v posledním roce a co zažívají dnes, by se na to každý normální člověk vyprdnul. Ale oni tu svou káru táhnou stále dál.

Kromě ‚obyčejných‘ lidí s námi sdílejí naši zemi a vlastně i celou planetu tvorové, které jsme si zvykli označovat jako soukromé podnikatele. Anatomicky jsou tito sice zcela nerozeznatelní od ostatních, nepodnikajících lidí, ale přesto mají tito určité specifické rysy, jež jsou jim vlastní a jimiž se odlišují od ostatních našinců.
A čím že se tedy vyznačují a jak se poznají tvorové zvaní podnikatelé?

• Jde o tvory, kteří vesměs nechodí do práce od – do. Tedy nepřicházejí sem v pevně danou hodinu a neodcházejí z ní přesně ve chvíli, kdy padla, ani se z ní potají neplíží předčasně, doufaje, že si toho nikdo nevšimne. Podnikatelé chodí do práce tehdy, když je jich tam zapotřebí, a nejednou i přetahují čas, kdy měli v úmyslu skončit.
• Podnikatelé si na rozdíl od jiných lidí v práci nehrají na práci, neimitují ji. Ti buď jenom pracují, nebo jenom nepracují. A k tomu, aby pracovali, nepotřebují nikoho, kdo by nad nimi stál jako dráb a dohlížel na ně.
• Podnikatelé jsou ti, kdo nemají tabulkový plat. Takže jim jejich podnikání přináší i velké jmění, i velkou bídu. Jak kdy.
• Podnikatelé jsou svými vlastními pány. Ale navzdory tomu si nedovolují přikazovat ve své firmě nesmysly, protože je sice neztrestá šéf, ale může je pořádně profackovat neviditelná ruka trhu.
• Podnikatelé jsou ti, jimž se často závidí. A nejvíce jim jejich roli závidí ti, kdo by se do toho sami nepustili – jak se říká – ani za zlaté tele. Protože by museli začít něco dělat.
• Podnikatelé jsou ti, kdo berou někdy stát na hůl. Na rozdíl od zaměstnanců, kteří místo toho dodržují heslo, že ‚kdo neokrádá stát, okrádá rodinu‘.
• Podnikatelé jsou ti, jimž zbydou jen oči pro pláč, kdykoliv se zhorší vládní Semafor či PES.

Prostě jsou podnikatelé zvláštní formou života. Vypadají jako obyčejní lidé, ale jsou zároveň i notně odlišní. Třeba i svou odolností. Protože po tom, co zažili třeba v posledním roce a co zažívají dnes, by se na to každý normální člověk vyprdnul. Ale oni tu svou káru táhnou stále dál.

Kromě ‚obyčejných‘ lidí s námi sdílejí naši zemi a vlastně i celou planetu tvorové, které jsme si zvykli označovat jako soukromé podnikatele. Anatomicky jsou tito sice zcela nerozeznatelní od ostatních, nepodnikajících lidí, ale přesto mají tito určité specifické rysy, jež jsou jim vlastní a jimiž se odlišují od ostatních našinců.
A čím že se tedy vyznačují a jak se poznají tvorové zvaní podnikatelé?

• Jde o tvory, kteří vesměs nechodí do práce od – do. Tedy nepřicházejí sem v pevně danou hodinu a neodcházejí z ní přesně ve chvíli, kdy padla, ani se z ní potají neplíží předčasně, doufaje, že si toho nikdo nevšimne. Podnikatelé chodí do práce tehdy, když je jich tam zapotřebí, a nejednou i přetahují čas, kdy měli v úmyslu skončit.
• Podnikatelé si na rozdíl od jiných lidí v práci nehrají na práci, neimitují ji. Ti buď jenom pracují, nebo jenom nepracují. A k tomu, aby pracovali, nepotřebují nikoho, kdo by nad nimi stál jako dráb a dohlížel na ně.
• Podnikatelé jsou ti, kdo nemají tabulkový plat. Takže jim jejich podnikání přináší i velké jmění, i velkou bídu. Jak kdy.
• Podnikatelé jsou svými vlastními pány. Ale navzdory tomu si nedovolují přikazovat ve své firmě nesmysly, protože je sice neztrestá šéf, ale může je pořádně profackovat neviditelná ruka trhu.
• Podnikatelé jsou ti, jimž se často závidí. A nejvíce jim jejich roli závidí ti, kdo by se do toho sami nepustili – jak se říká – ani za zlaté tele. Protože by museli začít něco dělat.
• Podnikatelé jsou ti, kdo berou někdy stát na hůl. Na rozdíl od zaměstnanců, kteří místo toho dodržují heslo, že ‚kdo neokrádá stát, okrádá rodinu‘.
• Podnikatelé jsou ti, jimž zbydou jen oči pro pláč, kdykoliv se zhorší vládní Semafor či PES.

Prostě jsou podnikatelé zvláštní formou života. Vypadají jako obyčejní lidé, ale jsou zároveň i notně odlišní. Třeba i svou odolností. Protože po tom, co zažili třeba v posledním roce a co zažívají dnes, by se na to každý normální člověk vyprdnul. Ale oni tu svou káru táhnou stále dál.

Každý z nás už odmalička ví, jak fungují obchody. Tedy chápe, že když něco potřebuje, musí zajít do příslušné provozovny, kde se to žádané nabízí, protože ani to největší obchodní centrum nemůže nabízet všechno, co se v obchodě nabízet může, tam si to musí vybrat a pochopitelně i zaplatit udanou cenu.

Všichni víme, že je tomu tak. A víme pochopitelně alespoň v hrubých rysech i to, co je nezbytně zapotřebí k tomu, aby to právě popsané fungovalo. Tedy víme, že jsou potřeba i dopravci, ti, kdo se postarají, aby bylo do obchodů rozvezeno to, co se tu prodává. Protože kdyby jich nebylo, zboží v regálech by rychle došlo a nebylo by čím ho doplnit. A to by představovalo konec pro jakýkoliv obchod, to by byl konec obchodování.
Pak jsou tu pochopitelně i výrobci takového prodávaného zboží. Kdyby jich nebylo, neměli by dopravci co přivážet a prodejci co prodávat, a byli bychom namydlení, i kdyby se ani mýdla nedostávalo.
Pak jsou tu pochopitelně dodavatelé takových výrobců, bez nichž by se nemohlo nic vyrábět, rozvážet a prodávat.

A jakkoliv by se mohlo zdát, že už jsem od obchodování utekl příliš daleko, není tomu tak. Protože i mezi dodavateli surovin a výrobci, i mezi výrobci a dopravci, i mezi dopravci a obchodníky, i mezi výrobci a obchodníky probíhá ve své podstatě velice čilé obchodování. Protože každý tu prodává své služby, za něž si nechává zaplatit. Bez toho by to nedělal.
A k takovému placení jsou pochopitelně zapotřebí platící zákazníci v obchodech. Tedy ti, kdo odevzdají příslušnou sumu prodejcům, kteří si z ní část ponechají a část odevzdají dopravcům a výrobcům, kteří zase odevzdají po odečtení svého zisku část svým dodavatelům. Těm, kteří si za své peníze něco nakoupí v obchodech a tím vrátí peníze do oběhu, aby jimi zase dostali zaplaceno. A tak pořád dokola.
Ale už dost řečí. Teď se seberte a jděte pracovat. Tedy vlastně prodávat svoji práci. Aby měli obchodníci za co prodávat.

Každý z nás už odmalička ví, jak fungují obchody. Tedy chápe, že když něco potřebuje, musí zajít do příslušné provozovny, kde se to žádané nabízí, protože ani to největší obchodní centrum nemůže nabízet všechno, co se v obchodě nabízet může, tam si to musí vybrat a pochopitelně i zaplatit udanou cenu.

Všichni víme, že je tomu tak. A víme pochopitelně alespoň v hrubých rysech i to, co je nezbytně zapotřebí k tomu, aby to právě popsané fungovalo. Tedy víme, že jsou potřeba i dopravci, ti, kdo se postarají, aby bylo do obchodů rozvezeno to, co se tu prodává. Protože kdyby jich nebylo, zboží v regálech by rychle došlo a nebylo by čím ho doplnit. A to by představovalo konec pro jakýkoliv obchod, to by byl konec obchodování.
Pak jsou tu pochopitelně i výrobci takového prodávaného zboží. Kdyby jich nebylo, neměli by dopravci co přivážet a prodejci co prodávat, a byli bychom namydlení, i kdyby se ani mýdla nedostávalo.
Pak jsou tu pochopitelně dodavatelé takových výrobců, bez nichž by se nemohlo nic vyrábět, rozvážet a prodávat.

A jakkoliv by se mohlo zdát, že už jsem od obchodování utekl příliš daleko, není tomu tak. Protože i mezi dodavateli surovin a výrobci, i mezi výrobci a dopravci, i mezi dopravci a obchodníky, i mezi výrobci a obchodníky probíhá ve své podstatě velice čilé obchodování. Protože každý tu prodává své služby, za něž si nechává zaplatit. Bez toho by to nedělal.
A k takovému placení jsou pochopitelně zapotřebí platící zákazníci v obchodech. Tedy ti, kdo odevzdají příslušnou sumu prodejcům, kteří si z ní část ponechají a část odevzdají dopravcům a výrobcům, kteří zase odevzdají po odečtení svého zisku část svým dodavatelům. Těm, kteří si za své peníze něco nakoupí v obchodech a tím vrátí peníze do oběhu, aby jimi zase dostali zaplaceno. A tak pořád dokola.
Ale už dost řečí. Teď se seberte a jděte pracovat. Tedy vlastně prodávat svoji práci. Aby měli obchodníci za co prodávat.

Každý z nás už odmalička ví, jak fungují obchody. Tedy chápe, že když něco potřebuje, musí zajít do příslušné provozovny, kde se to žádané nabízí, protože ani to největší obchodní centrum nemůže nabízet všechno, co se v obchodě nabízet může, tam si to musí vybrat a pochopitelně i zaplatit udanou cenu.

Všichni víme, že je tomu tak. A víme pochopitelně alespoň v hrubých rysech i to, co je nezbytně zapotřebí k tomu, aby to právě popsané fungovalo. Tedy víme, že jsou potřeba i dopravci, ti, kdo se postarají, aby bylo do obchodů rozvezeno to, co se tu prodává. Protože kdyby jich nebylo, zboží v regálech by rychle došlo a nebylo by čím ho doplnit. A to by představovalo konec pro jakýkoliv obchod, to by byl konec obchodování.
Pak jsou tu pochopitelně i výrobci takového prodávaného zboží. Kdyby jich nebylo, neměli by dopravci co přivážet a prodejci co prodávat, a byli bychom namydlení, i kdyby se ani mýdla nedostávalo.
Pak jsou tu pochopitelně dodavatelé takových výrobců, bez nichž by se nemohlo nic vyrábět, rozvážet a prodávat.

A jakkoliv by se mohlo zdát, že už jsem od obchodování utekl příliš daleko, není tomu tak. Protože i mezi dodavateli surovin a výrobci, i mezi výrobci a dopravci, i mezi dopravci a obchodníky, i mezi výrobci a obchodníky probíhá ve své podstatě velice čilé obchodování. Protože každý tu prodává své služby, za něž si nechává zaplatit. Bez toho by to nedělal.
A k takovému placení jsou pochopitelně zapotřebí platící zákazníci v obchodech. Tedy ti, kdo odevzdají příslušnou sumu prodejcům, kteří si z ní část ponechají a část odevzdají dopravcům a výrobcům, kteří zase odevzdají po odečtení svého zisku část svým dodavatelům. Těm, kteří si za své peníze něco nakoupí v obchodech a tím vrátí peníze do oběhu, aby jimi zase dostali zaplaceno. A tak pořád dokola.
Ale už dost řečí. Teď se seberte a jděte pracovat. Tedy vlastně prodávat svoji práci. Aby měli obchodníci za co prodávat.

Každý z nás už odmalička ví, jak fungují obchody. Tedy chápe, že když něco potřebuje, musí zajít do příslušné provozovny, kde se to žádané nabízí, protože ani to největší obchodní centrum nemůže nabízet všechno, co se v obchodě nabízet může, tam si to musí vybrat a pochopitelně i zaplatit udanou cenu.

Všichni víme, že je tomu tak. A víme pochopitelně alespoň v hrubých rysech i to, co je nezbytně zapotřebí k tomu, aby to právě popsané fungovalo. Tedy víme, že jsou potřeba i dopravci, ti, kdo se postarají, aby bylo do obchodů rozvezeno to, co se tu prodává. Protože kdyby jich nebylo, zboží v regálech by rychle došlo a nebylo by čím ho doplnit. A to by představovalo konec pro jakýkoliv obchod, to by byl konec obchodování.
Pak jsou tu pochopitelně i výrobci takového prodávaného zboží. Kdyby jich nebylo, neměli by dopravci co přivážet a prodejci co prodávat, a byli bychom namydlení, i kdyby se ani mýdla nedostávalo.
Pak jsou tu pochopitelně dodavatelé takových výrobců, bez nichž by se nemohlo nic vyrábět, rozvážet a prodávat.

A jakkoliv by se mohlo zdát, že už jsem od obchodování utekl příliš daleko, není tomu tak. Protože i mezi dodavateli surovin a výrobci, i mezi výrobci a dopravci, i mezi dopravci a obchodníky, i mezi výrobci a obchodníky probíhá ve své podstatě velice čilé obchodování. Protože každý tu prodává své služby, za něž si nechává zaplatit. Bez toho by to nedělal.
A k takovému placení jsou pochopitelně zapotřebí platící zákazníci v obchodech. Tedy ti, kdo odevzdají příslušnou sumu prodejcům, kteří si z ní část ponechají a část odevzdají dopravcům a výrobcům, kteří zase odevzdají po odečtení svého zisku část svým dodavatelům. Těm, kteří si za své peníze něco nakoupí v obchodech a tím vrátí peníze do oběhu, aby jimi zase dostali zaplaceno. A tak pořád dokola.
Ale už dost řečí. Teď se seberte a jděte pracovat. Tedy vlastně prodávat svoji práci. Aby měli obchodníci za co prodávat.

Každý z nás už odmalička ví, jak fungují obchody. Tedy chápe, že když něco potřebuje, musí zajít do příslušné provozovny, kde se to žádané nabízí, protože ani to největší obchodní centrum nemůže nabízet všechno, co se v obchodě nabízet může, tam si to musí vybrat a pochopitelně i zaplatit udanou cenu.

Všichni víme, že je tomu tak. A víme pochopitelně alespoň v hrubých rysech i to, co je nezbytně zapotřebí k tomu, aby to právě popsané fungovalo. Tedy víme, že jsou potřeba i dopravci, ti, kdo se postarají, aby bylo do obchodů rozvezeno to, co se tu prodává. Protože kdyby jich nebylo, zboží v regálech by rychle došlo a nebylo by čím ho doplnit. A to by představovalo konec pro jakýkoliv obchod, to by byl konec obchodování.
Pak jsou tu pochopitelně i výrobci takového prodávaného zboží. Kdyby jich nebylo, neměli by dopravci co přivážet a prodejci co prodávat, a byli bychom namydlení, i kdyby se ani mýdla nedostávalo.
Pak jsou tu pochopitelně dodavatelé takových výrobců, bez nichž by se nemohlo nic vyrábět, rozvážet a prodávat.

A jakkoliv by se mohlo zdát, že už jsem od obchodování utekl příliš daleko, není tomu tak. Protože i mezi dodavateli surovin a výrobci, i mezi výrobci a dopravci, i mezi dopravci a obchodníky, i mezi výrobci a obchodníky probíhá ve své podstatě velice čilé obchodování. Protože každý tu prodává své služby, za něž si nechává zaplatit. Bez toho by to nedělal.
A k takovému placení jsou pochopitelně zapotřebí platící zákazníci v obchodech. Tedy ti, kdo odevzdají příslušnou sumu prodejcům, kteří si z ní část ponechají a část odevzdají dopravcům a výrobcům, kteří zase odevzdají po odečtení svého zisku část svým dodavatelům. Těm, kteří si za své peníze něco nakoupí v obchodech a tím vrátí peníze do oběhu, aby jimi zase dostali zaplaceno. A tak pořád dokola.
Ale už dost řečí. Teď se seberte a jděte pracovat. Tedy vlastně prodávat svoji práci. Aby měli obchodníci za co prodávat.

Každý z nás už odmalička ví, jak fungují obchody. Tedy chápe, že když něco potřebuje, musí zajít do příslušné provozovny, kde se to žádané nabízí, protože ani to největší obchodní centrum nemůže nabízet všechno, co se v obchodě nabízet může, tam si to musí vybrat a pochopitelně i zaplatit udanou cenu.

Všichni víme, že je tomu tak. A víme pochopitelně alespoň v hrubých rysech i to, co je nezbytně zapotřebí k tomu, aby to právě popsané fungovalo. Tedy víme, že jsou potřeba i dopravci, ti, kdo se postarají, aby bylo do obchodů rozvezeno to, co se tu prodává. Protože kdyby jich nebylo, zboží v regálech by rychle došlo a nebylo by čím ho doplnit. A to by představovalo konec pro jakýkoliv obchod, to by byl konec obchodování.
Pak jsou tu pochopitelně i výrobci takového prodávaného zboží. Kdyby jich nebylo, neměli by dopravci co přivážet a prodejci co prodávat, a byli bychom namydlení, i kdyby se ani mýdla nedostávalo.
Pak jsou tu pochopitelně dodavatelé takových výrobců, bez nichž by se nemohlo nic vyrábět, rozvážet a prodávat.

A jakkoliv by se mohlo zdát, že už jsem od obchodování utekl příliš daleko, není tomu tak. Protože i mezi dodavateli surovin a výrobci, i mezi výrobci a dopravci, i mezi dopravci a obchodníky, i mezi výrobci a obchodníky probíhá ve své podstatě velice čilé obchodování. Protože každý tu prodává své služby, za něž si nechává zaplatit. Bez toho by to nedělal.
A k takovému placení jsou pochopitelně zapotřebí platící zákazníci v obchodech. Tedy ti, kdo odevzdají příslušnou sumu prodejcům, kteří si z ní část ponechají a část odevzdají dopravcům a výrobcům, kteří zase odevzdají po odečtení svého zisku část svým dodavatelům. Těm, kteří si za své peníze něco nakoupí v obchodech a tím vrátí peníze do oběhu, aby jimi zase dostali zaplaceno. A tak pořád dokola.
Ale už dost řečí. Teď se seberte a jděte pracovat. Tedy vlastně prodávat svoji práci. Aby měli obchodníci za co prodávat.

Každý z nás už odmalička ví, jak fungují obchody. Tedy chápe, že když něco potřebuje, musí zajít do příslušné provozovny, kde se to žádané nabízí, protože ani to největší obchodní centrum nemůže nabízet všechno, co se v obchodě nabízet může, tam si to musí vybrat a pochopitelně i zaplatit udanou cenu.

Všichni víme, že je tomu tak. A víme pochopitelně alespoň v hrubých rysech i to, co je nezbytně zapotřebí k tomu, aby to právě popsané fungovalo. Tedy víme, že jsou potřeba i dopravci, ti, kdo se postarají, aby bylo do obchodů rozvezeno to, co se tu prodává. Protože kdyby jich nebylo, zboží v regálech by rychle došlo a nebylo by čím ho doplnit. A to by představovalo konec pro jakýkoliv obchod, to by byl konec obchodování.
Pak jsou tu pochopitelně i výrobci takového prodávaného zboží. Kdyby jich nebylo, neměli by dopravci co přivážet a prodejci co prodávat, a byli bychom namydlení, i kdyby se ani mýdla nedostávalo.
Pak jsou tu pochopitelně dodavatelé takových výrobců, bez nichž by se nemohlo nic vyrábět, rozvážet a prodávat.

A jakkoliv by se mohlo zdát, že už jsem od obchodování utekl příliš daleko, není tomu tak. Protože i mezi dodavateli surovin a výrobci, i mezi výrobci a dopravci, i mezi dopravci a obchodníky, i mezi výrobci a obchodníky probíhá ve své podstatě velice čilé obchodování. Protože každý tu prodává své služby, za něž si nechává zaplatit. Bez toho by to nedělal.
A k takovému placení jsou pochopitelně zapotřebí platící zákazníci v obchodech. Tedy ti, kdo odevzdají příslušnou sumu prodejcům, kteří si z ní část ponechají a část odevzdají dopravcům a výrobcům, kteří zase odevzdají po odečtení svého zisku část svým dodavatelům. Těm, kteří si za své peníze něco nakoupí v obchodech a tím vrátí peníze do oběhu, aby jimi zase dostali zaplaceno. A tak pořád dokola.
Ale už dost řečí. Teď se seberte a jděte pracovat. Tedy vlastně prodávat svoji práci. Aby měli obchodníci za co prodávat.