
Všichni víme, že je tomu tak. A víme pochopitelně alespoň v hrubých rysech i to, co je nezbytně zapotřebí k tomu, aby to právě popsané fungovalo. Tedy víme, že jsou potřeba i dopravci, ti, kdo se postarají, aby bylo do obchodů rozvezeno to, co se tu prodává. Protože kdyby jich nebylo, zboží v regálech by rychle došlo a nebylo by čím ho doplnit. A to by představovalo konec pro jakýkoliv obchod, to by byl konec obchodování.
Pak jsou tu pochopitelně i výrobci takového prodávaného zboží. Kdyby jich nebylo, neměli by dopravci co přivážet a prodejci co prodávat, a byli bychom namydlení, i kdyby se ani mýdla nedostávalo.
Pak jsou tu pochopitelně dodavatelé takových výrobců, bez nichž by se nemohlo nic vyrábět, rozvážet a prodávat.

A jakkoliv by se mohlo zdát, že už jsem od obchodování utekl příliš daleko, není tomu tak. Protože i mezi dodavateli surovin a výrobci, i mezi výrobci a dopravci, i mezi dopravci a obchodníky, i mezi výrobci a obchodníky probíhá ve své podstatě velice čilé obchodování. Protože každý tu prodává své služby, za něž si nechává zaplatit. Bez toho by to nedělal.
A k takovému placení jsou pochopitelně zapotřebí platící zákazníci v obchodech. Tedy ti, kdo odevzdají příslušnou sumu prodejcům, kteří si z ní část ponechají a část odevzdají dopravcům a výrobcům, kteří zase odevzdají po odečtení svého zisku část svým dodavatelům. Těm, kteří si za své peníze něco nakoupí v obchodech a tím vrátí peníze do oběhu, aby jimi zase dostali zaplaceno. A tak pořád dokola.
Ale už dost řečí. Teď se seberte a jděte pracovat. Tedy vlastně prodávat svoji práci. Aby měli obchodníci za co prodávat.



