Každý z lidí má své potřeby. A tyto potřeby se pochopitelně musí uspokojovat, aby bylo možné vést důstojný a aspoň relativně snesitelný život. Jenže nikdo na světě neumí a nemůže vše, co se mu zamane, a všichni jsme tedy tu více a tu méně závislí na tom, co nám poskytnou ostatní. A ostatní by nám neposkytnuli s největší pravděpodobností vůbec nic, kdyby nebylo obchodování. Tedy činnost spočívající ve směňování čehokoliv za cokoliv.
Obchodování je tedy činností, jež se má postarat o to, aby nikomu z nás nic nechybělo, abychom si my lidé mohli dopřávat to, po čem někdy zatoužíme. A obchody nejrůznějšího druhu jsou tu od toho, aby v nich právě takové transakce probíhaly, a to s využitím zprostředkovatelské funkce toho, čemu se říká peníze.
Jakmile my lidé něco potřebujeme, zamíříme obvykle do takového obchodu, který nám to nabízí, a máme-li na výběr, pak do toho z podobných obchodů, který nám to nabídne za těch nejvýhodnějších podmínek. A nejdeme-li tam s prázdnou, tedy máme-li peníze, dostaneme tam za odpovídající množství finančních prostředků právě to, čeho je nám zapotřebí.
A co se pak v takovém obchodě děje dál? To přece také dobře víme. Obchodník si ponechá část námi zaplacených peněz jako svůj zisk a za zbylé peníze pořídí od výrobců a dodavatelů další zboží, u kterého se bude podobný proces opakovat.
Ovšem jsou pochopitelně i situace, kdy můžeme obchod obejít a pořídit si to potřebné přímo u výrobce. Je to obvykle složitější, pokud je to tedy vůbec možné, ale na druhou stranu obvykle levnější. A to právě proto, že tu neplatíme za zprostředkovatelskou funkci obchodu.
A s čím se u nás obchoduje? Vlastně s čímkoliv, po čem je poptávka. A protože mají lidé různé tužby, nejednou se tu neobchoduje jenom legálně. Je i sortiment, se kterým se obchodovat nesmí, a takové obchodování se potírá. Ale přesto zřejmě nikdy nezmizí. Protože kde je poptávka, tam je vždy i nabídka.
