Někteří z našinců mají to štěstí, že je zaopatřili jejich rodiče, někteří pak to, že jim vyhovuje život ve společné domácnosti právě s těmito. Ale naprosté většině z našinců v tomto ohledu není zase až tak docela přáno, a proto se tito ve chvíli, kdy se rozhodnou vylétnout z rodného hnízda a postavit se na vlastní nohy, musí postarat o sehnání nějakého toho vlastního bydlení.
Pro naprostou většinu našinců to ale může vzhledem k jejich reálným možnostem znamenat v podstatě jenom dvě alternativy. Buď tito odejdou někam do podnájmu, nebo si půjčí finanční prostředky na koupi nějaké té vlastní nemovitosti. Protože představa, že by si někdo v dostatečně krátké době sám našetřil na koupi domu nebo bytu, je nereálná.
Každá ze zmíněných možností má svá plus i mínus.
U bydlení v nájmu je výhodou, že jde o poměrně dostupnou alternativu, na niž si lidé často vydělat dokážou a mohou si ji tedy dovolit. Ovšem na druhou stranu je tu i odvrácená strana mince, a to ta, že zde mohou bydlet jenom do doby, než si majitel takové nemovitosti usmyslí je vystěhovat, a to z jakéhokoliv důvodu, a že se tu nájem může zvedat klidně i do takové výše, že na něj jednou nebudou příjmy stačit. Člověk tu tedy nemá nic jisté. A vzhledem k nutnosti utrácet za nájem tu klesá i naděje na to, že by se někdy člověku podařilo našetřit na bydlení vlastní.
Půjčka na koupi vlastní nemovitosti je pak výhodná v tom, že kdo využije hypotéky, může si hned koupit svoji nemovitost, již mu při řádném splácení této půjčky nikdo nevezme a jež bude po řádném splacení jeho vlastní. Což je jistě výhoda, protože to, co člověku patří, je jistota. A jistota v otázce bydlení je pro život v dnešní společnosti zásadní.
A proto si lidé hypotéky berou a určitě i budou brát. Aby měli v tomto světě pevný bod. Aby měli místo, kde mohou vést život bez rizika, že je odsud vyženou.
