Když člověk utratí hned všechno, co si vydělá, má sice bohatší život než ten, kdo si něco odkládá na později, ale přesto se o něm nedá tvrdit, že je na tom lépe. Protože si tento v momentální situaci sice užije o něco více, ale současně riskuje, že se může jednoho dne situace zkomplikovat a on zůstane bez dostatku finančních prostředků. A byť tedy nikomu nic nebrání v tom, aby své finanční prostředky rozfofroval hned, nelze to nikomu rozhodně doporučovat. Protože v životě každého z nás se může kdykoliv přestat dařit a v takových okamžicích přicházejí úspory víc než vhod.
Ten, kdo se v životě oddává spoření, pochopitelně nevede tak skvělý život, jako ten, kdo utrácí hned vše, co dostane. Tento tolik nenakupuje, nevyužívá tolika služeb, zkrátka se tu více a tu méně omezuje. Ale přesto se dá říci, že je na tom lépe ten, kdo si šetří. Protože i když třeba nemá za tři, má alespoň něco, co může využít v době, kdy se mu peněz přestane dostávat.
A jistě se mnou budete souhlasit, že mít úspory není vůbec špatná věc. Protože člověk se nemusí bát toho, co přinesou následující dny, a to ať už hrozí cokoliv. Člověka s úsporami nezaskočí nečekané výdaje, tento se nemusí uskromňovat víc, než je mu to milé, pokud přijde o příjmy. Když je zle, prostě se sáhne na úspory a těmito se dorovná schodek, jenž se zrovna objevil.
Ten, kdo si spoří, tak zaslouží pochvalu. I kdyby si odkládal na horší časy třeba i jenom vcelku malé sumičky. Protože každá koruna se počítá.
A ještě větší pochvalu si zaslouží ten, kdo si nejen odtrhuje tímto způsobem od úst, ale navíc nad svým spořením i přemýšlí. A hledá tak způsoby, jak své úspory co nejefektivněji uložit a zhodnocovat. Protože je dávno známou pravdou, že je hodnota peněz postupně snižována vlivem inflace a ten, kdo by je tedy nechal jenom ležet doma, by si tak za ně mohl pořídit stále méně a méně.
Ale ať tak či onak, vždy jsou úspory dobrá věc.
