Zkuste si někdy přijít do obchodu a říci prodejci, že byste si sice chtěli odnést to či ono, ale schází vám na to část požadované částky nebo na to dokonce nemáte ani korunu. Určitě víte, jak to dopadne. Odejdete prostě s prázdnou. A proto je nezbytné potřebné peníze mít.
Ale má člověk vždycky tolik finančních prostředků, kolik jich potřebuje? Bohužel nikoliv. Existuje celá řada situací, kdy člověk z nějakých důvodů není natolik finančně zajištěn, jak by potřeboval. A pak si musí utahovat opasek. Někdy jenom nepatrně a zvládnutelně, někdy ale také více, než je to snesitelné.
Potkat to může každého z nás. A co lze považovat v podobných těžkých chvílích za terno? Logicky to, když má člověk úspory, díky nimž by mohl panující těžkosti zvládnout. Protože ten, kdo může použít v době nedostatku našetřené peníze, je na tom daleko lépe než ten, kdo nemá žádnou rezervu.
A tak je nad slunce jasné, že dobře činí ten, kdo se věnuje spoření. Ten, kdo si v lepších časech odkládá část svých příjmů pro případ, že by se někdy v budoucnu dostal do finančních nesnází.
To, kolik si člověk spoří a do čeho odložené peníze vkládá, je pochopitelně individuální, odpovídá to možnostem dotyčného i jeho ochotě tak činit, ale každopádně lze toto doporučit. I pouhých pár korun tu může mít svůj význam. A dobře činí pochopitelně především ten, kdo si nejenom odtrhuje od úst, ale také své uspořené peníze optimálně investuje. Protože to tu více a tu méně zabraňuje tomu, aby mu z reálné hodnoty jeho úspor ukusovala nepříjemná inflace.
A proto byste neměli zapomínat na spoření ani vy. Ať už tak budete činit s konkrétní představou o tom, jak své peníze jednou využijete, nebo budete spořit bez vize, k čemu vám to má být dobré, nebudete litovat. Protože peníze navíc se mohou hodit vždycky, ty se neztratí. Zatímco ten, kdo si nešetří, může být v budoucnu ztracen.
