Blog

Zatímco si někteří z nás spolehlivě vystačí s klasickými penězi, jsou tu i tací, kterým už jsou tyto málo, kterým z nějakého důvodu nevyhovují. A podobní lidé se tak někdy uchylují k alternativním řešením, jimiž mohou být kryptoměny.
O takových kryptoměnách už jste možná někdy něco zaslechli. Ale většina našinců stále ještě není zrovna v obraze, mnozí z nás dosud v tomto ohledu tápou a nejednou nevědí, co si pod tímto typem peněz konkrétně představit. Napadne je asi, že tyto nějak souvisejí s počítači a internetem, ale to je nejednou asi tak všechno.

A protože hrají peníze v životě lidí významnou úlohu, nelze to nechat jenom tak. A proto si nyní pojďme alespoň trochu rozšířit obzory.
Kryptoměny jsou digitální měny či elektronické peníze, které se vytvářejí elektronicky a opírají se o asymetrickou kryptografii, tedy šifrování pro řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů, peer-to-peer sítě a decentralizaci. A to, čím se liší od klasických nám všem notoricky známých peněz, je decentralizace, absence prostředníka, globálnost, neprolomitelnost, relativní anonymita, transparentnost, absence nebo jen minimum poplatků a odmítnutých plateb. Což znamená, že takové měny nevydává žádná centrální banka a nejsou pod kontrolou žádné vlády či jiné instituce, že se tyto peníze posílají přímo bez nutnosti využití prostředníků, bank či kreditních společností, a mohou být v mžiku klidně i až na druhém konci světa, využívat je lze bez nutnosti poskytovat nějaké osobní a citlivé údaje a vše je pod kontrolu ve veřejné databázi nazývané blockchain, jež ukazuje všechny proběhlé transakce v síti, jež jsou po zaslání nestornovatelné a nezrušitelné.

Což jsou vlastnosti, které mohou být pro leckoho daleko výhodnější než to, co mu mohou poskytnout klasické peníze. A proto existuje stále více lidí, kteří na takové kryptoměny sázejí. A někdy na tom vydělají, zatímco někdy pochopitelně i naopak.

Zatímco si někteří z nás spolehlivě vystačí s klasickými penězi, jsou tu i tací, kterým už jsou tyto málo, kterým z nějakého důvodu nevyhovují. A podobní lidé se tak někdy uchylují k alternativním řešením, jimiž mohou být kryptoměny.
O takových kryptoměnách už jste možná někdy něco zaslechli. Ale většina našinců stále ještě není zrovna v obraze, mnozí z nás dosud v tomto ohledu tápou a nejednou nevědí, co si pod tímto typem peněz konkrétně představit. Napadne je asi, že tyto nějak souvisejí s počítači a internetem, ale to je nejednou asi tak všechno.

A protože hrají peníze v životě lidí významnou úlohu, nelze to nechat jenom tak. A proto si nyní pojďme alespoň trochu rozšířit obzory.
Kryptoměny jsou digitální měny či elektronické peníze, které se vytvářejí elektronicky a opírají se o asymetrickou kryptografii, tedy šifrování pro řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů, peer-to-peer sítě a decentralizaci. A to, čím se liší od klasických nám všem notoricky známých peněz, je decentralizace, absence prostředníka, globálnost, neprolomitelnost, relativní anonymita, transparentnost, absence nebo jen minimum poplatků a odmítnutých plateb. Což znamená, že takové měny nevydává žádná centrální banka a nejsou pod kontrolou žádné vlády či jiné instituce, že se tyto peníze posílají přímo bez nutnosti využití prostředníků, bank či kreditních společností, a mohou být v mžiku klidně i až na druhém konci světa, využívat je lze bez nutnosti poskytovat nějaké osobní a citlivé údaje a vše je pod kontrolu ve veřejné databázi nazývané blockchain, jež ukazuje všechny proběhlé transakce v síti, jež jsou po zaslání nestornovatelné a nezrušitelné.

Což jsou vlastnosti, které mohou být pro leckoho daleko výhodnější než to, co mu mohou poskytnout klasické peníze. A proto existuje stále více lidí, kteří na takové kryptoměny sázejí. A někdy na tom vydělají, zatímco někdy pochopitelně i naopak.

Zatímco si někteří z nás spolehlivě vystačí s klasickými penězi, jsou tu i tací, kterým už jsou tyto málo, kterým z nějakého důvodu nevyhovují. A podobní lidé se tak někdy uchylují k alternativním řešením, jimiž mohou být kryptoměny.
O takových kryptoměnách už jste možná někdy něco zaslechli. Ale většina našinců stále ještě není zrovna v obraze, mnozí z nás dosud v tomto ohledu tápou a nejednou nevědí, co si pod tímto typem peněz konkrétně představit. Napadne je asi, že tyto nějak souvisejí s počítači a internetem, ale to je nejednou asi tak všechno.

A protože hrají peníze v životě lidí významnou úlohu, nelze to nechat jenom tak. A proto si nyní pojďme alespoň trochu rozšířit obzory.
Kryptoměny jsou digitální měny či elektronické peníze, které se vytvářejí elektronicky a opírají se o asymetrickou kryptografii, tedy šifrování pro řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů, peer-to-peer sítě a decentralizaci. A to, čím se liší od klasických nám všem notoricky známých peněz, je decentralizace, absence prostředníka, globálnost, neprolomitelnost, relativní anonymita, transparentnost, absence nebo jen minimum poplatků a odmítnutých plateb. Což znamená, že takové měny nevydává žádná centrální banka a nejsou pod kontrolou žádné vlády či jiné instituce, že se tyto peníze posílají přímo bez nutnosti využití prostředníků, bank či kreditních společností, a mohou být v mžiku klidně i až na druhém konci světa, využívat je lze bez nutnosti poskytovat nějaké osobní a citlivé údaje a vše je pod kontrolu ve veřejné databázi nazývané blockchain, jež ukazuje všechny proběhlé transakce v síti, jež jsou po zaslání nestornovatelné a nezrušitelné.

Což jsou vlastnosti, které mohou být pro leckoho daleko výhodnější než to, co mu mohou poskytnout klasické peníze. A proto existuje stále více lidí, kteří na takové kryptoměny sázejí. A někdy na tom vydělají, zatímco někdy pochopitelně i naopak.

Zatímco si někteří z nás spolehlivě vystačí s klasickými penězi, jsou tu i tací, kterým už jsou tyto málo, kterým z nějakého důvodu nevyhovují. A podobní lidé se tak někdy uchylují k alternativním řešením, jimiž mohou být kryptoměny.
O takových kryptoměnách už jste možná někdy něco zaslechli. Ale většina našinců stále ještě není zrovna v obraze, mnozí z nás dosud v tomto ohledu tápou a nejednou nevědí, co si pod tímto typem peněz konkrétně představit. Napadne je asi, že tyto nějak souvisejí s počítači a internetem, ale to je nejednou asi tak všechno.

A protože hrají peníze v životě lidí významnou úlohu, nelze to nechat jenom tak. A proto si nyní pojďme alespoň trochu rozšířit obzory.
Kryptoměny jsou digitální měny či elektronické peníze, které se vytvářejí elektronicky a opírají se o asymetrickou kryptografii, tedy šifrování pro řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů, peer-to-peer sítě a decentralizaci. A to, čím se liší od klasických nám všem notoricky známých peněz, je decentralizace, absence prostředníka, globálnost, neprolomitelnost, relativní anonymita, transparentnost, absence nebo jen minimum poplatků a odmítnutých plateb. Což znamená, že takové měny nevydává žádná centrální banka a nejsou pod kontrolou žádné vlády či jiné instituce, že se tyto peníze posílají přímo bez nutnosti využití prostředníků, bank či kreditních společností, a mohou být v mžiku klidně i až na druhém konci světa, využívat je lze bez nutnosti poskytovat nějaké osobní a citlivé údaje a vše je pod kontrolu ve veřejné databázi nazývané blockchain, jež ukazuje všechny proběhlé transakce v síti, jež jsou po zaslání nestornovatelné a nezrušitelné.

Což jsou vlastnosti, které mohou být pro leckoho daleko výhodnější než to, co mu mohou poskytnout klasické peníze. A proto existuje stále více lidí, kteří na takové kryptoměny sázejí. A někdy na tom vydělají, zatímco někdy pochopitelně i naopak.

Pokud si chcete koupit kousek pozemku nebo chcete začít stavět, pečlivě si rozmyslete, jak to vlastně celé zafinancujete. Valná většina lidí nechce čekat x desítek let, než si budou moci za vlastní peníze postavit či koupit nemovitost, proto nejčastěji volí hypoteční úvěry či velké půjčky, které jim pomohou tyto roky překlenout. Otázkou však je, jestli je to vůbec to nejlepší, co můžete udělat?

Investice v. žití

Samozřejmě, něco jiného je, pokud si chcete koupit nemovitost, kterou posléze prodáte dál nebo ji budete například pronajímat. U těchto investic si můžete být jisti, že úvěr je snad nejjednodušší cestou, jak se k nemovitosti dostat i bez problému. Měsíční splátky poté zcela pokryje zisk z nemovitosti a vy si tak můžete za pár let užívat vlastní nemovitost, aniž byste nějak moc tratili či šetřili. Ovšem pokud chcete v dané nemovitosti žít, to už je jiná. Splácet budete muset stejně, ovšem pokud máte možnost našetřit si – a ono šetření znamená, že na pár let trošku přibrzdíte a uskromníte se – tak byste toho měli využít a raději šetřit. Pokud nemáte velké investiční plány, vyplatí se počkat a poté vše zafinancovat z vlastního. A pokud ne vše, tak alespoň podstatnou část – nebudete totiž muset nikomu vracet tak velký balík peněz.

Všechno je to o perspektivě

Většina lidí chce dneska žít rychle a hned chce mít postaveno. Za rok se vezmou, dva měsíce poté se složí na barák i s hypotékou a poté budou deset let splácet. Ideálně se mezitím rozvedou a budou se hádat o to, kdo má vlastně hypotéku platit. Jak se rychle žije, tak se rychle umírá, praví se. A i v tomto případě je to pravda. To, že lidé poté zaplatí o několik desítek tisíc, ne-li stovek, více, než by možná mohli, to už je netrápí. Lidský mozek totiž neumí pracovat s tak širokým časovým horizontem. Možná je to i dobře, protože jinak by celý tento ekonomický model dávno krachnul.

Pokud si chcete koupit kousek pozemku nebo chcete začít stavět, pečlivě si rozmyslete, jak to vlastně celé zafinancujete. Valná většina lidí nechce čekat x desítek let, než si budou moci za vlastní peníze postavit či koupit nemovitost, proto nejčastěji volí hypoteční úvěry či velké půjčky, které jim pomohou tyto roky překlenout. Otázkou však je, jestli je to vůbec to nejlepší, co můžete udělat?

Investice v. žití

Samozřejmě, něco jiného je, pokud si chcete koupit nemovitost, kterou posléze prodáte dál nebo ji budete například pronajímat. U těchto investic si můžete být jisti, že úvěr je snad nejjednodušší cestou, jak se k nemovitosti dostat i bez problému. Měsíční splátky poté zcela pokryje zisk z nemovitosti a vy si tak můžete za pár let užívat vlastní nemovitost, aniž byste nějak moc tratili či šetřili. Ovšem pokud chcete v dané nemovitosti žít, to už je jiná. Splácet budete muset stejně, ovšem pokud máte možnost našetřit si – a ono šetření znamená, že na pár let trošku přibrzdíte a uskromníte se – tak byste toho měli využít a raději šetřit. Pokud nemáte velké investiční plány, vyplatí se počkat a poté vše zafinancovat z vlastního. A pokud ne vše, tak alespoň podstatnou část – nebudete totiž muset nikomu vracet tak velký balík peněz.

Všechno je to o perspektivě

Většina lidí chce dneska žít rychle a hned chce mít postaveno. Za rok se vezmou, dva měsíce poté se složí na barák i s hypotékou a poté budou deset let splácet. Ideálně se mezitím rozvedou a budou se hádat o to, kdo má vlastně hypotéku platit. Jak se rychle žije, tak se rychle umírá, praví se. A i v tomto případě je to pravda. To, že lidé poté zaplatí o několik desítek tisíc, ne-li stovek, více, než by možná mohli, to už je netrápí. Lidský mozek totiž neumí pracovat s tak širokým časovým horizontem. Možná je to i dobře, protože jinak by celý tento ekonomický model dávno krachnul.

Pokud si chcete koupit kousek pozemku nebo chcete začít stavět, pečlivě si rozmyslete, jak to vlastně celé zafinancujete. Valná většina lidí nechce čekat x desítek let, než si budou moci za vlastní peníze postavit či koupit nemovitost, proto nejčastěji volí hypoteční úvěry či velké půjčky, které jim pomohou tyto roky překlenout. Otázkou však je, jestli je to vůbec to nejlepší, co můžete udělat?

Investice v. žití

Samozřejmě, něco jiného je, pokud si chcete koupit nemovitost, kterou posléze prodáte dál nebo ji budete například pronajímat. U těchto investic si můžete být jisti, že úvěr je snad nejjednodušší cestou, jak se k nemovitosti dostat i bez problému. Měsíční splátky poté zcela pokryje zisk z nemovitosti a vy si tak můžete za pár let užívat vlastní nemovitost, aniž byste nějak moc tratili či šetřili. Ovšem pokud chcete v dané nemovitosti žít, to už je jiná. Splácet budete muset stejně, ovšem pokud máte možnost našetřit si – a ono šetření znamená, že na pár let trošku přibrzdíte a uskromníte se – tak byste toho měli využít a raději šetřit. Pokud nemáte velké investiční plány, vyplatí se počkat a poté vše zafinancovat z vlastního. A pokud ne vše, tak alespoň podstatnou část – nebudete totiž muset nikomu vracet tak velký balík peněz.

Všechno je to o perspektivě

Většina lidí chce dneska žít rychle a hned chce mít postaveno. Za rok se vezmou, dva měsíce poté se složí na barák i s hypotékou a poté budou deset let splácet. Ideálně se mezitím rozvedou a budou se hádat o to, kdo má vlastně hypotéku platit. Jak se rychle žije, tak se rychle umírá, praví se. A i v tomto případě je to pravda. To, že lidé poté zaplatí o několik desítek tisíc, ne-li stovek, více, než by možná mohli, to už je netrápí. Lidský mozek totiž neumí pracovat s tak širokým časovým horizontem. Možná je to i dobře, protože jinak by celý tento ekonomický model dávno krachnul.

Pokud si chcete koupit kousek pozemku nebo chcete začít stavět, pečlivě si rozmyslete, jak to vlastně celé zafinancujete. Valná většina lidí nechce čekat x desítek let, než si budou moci za vlastní peníze postavit či koupit nemovitost, proto nejčastěji volí hypoteční úvěry či velké půjčky, které jim pomohou tyto roky překlenout. Otázkou však je, jestli je to vůbec to nejlepší, co můžete udělat?

Investice v. žití

Samozřejmě, něco jiného je, pokud si chcete koupit nemovitost, kterou posléze prodáte dál nebo ji budete například pronajímat. U těchto investic si můžete být jisti, že úvěr je snad nejjednodušší cestou, jak se k nemovitosti dostat i bez problému. Měsíční splátky poté zcela pokryje zisk z nemovitosti a vy si tak můžete za pár let užívat vlastní nemovitost, aniž byste nějak moc tratili či šetřili. Ovšem pokud chcete v dané nemovitosti žít, to už je jiná. Splácet budete muset stejně, ovšem pokud máte možnost našetřit si – a ono šetření znamená, že na pár let trošku přibrzdíte a uskromníte se – tak byste toho měli využít a raději šetřit. Pokud nemáte velké investiční plány, vyplatí se počkat a poté vše zafinancovat z vlastního. A pokud ne vše, tak alespoň podstatnou část – nebudete totiž muset nikomu vracet tak velký balík peněz.

Všechno je to o perspektivě

Většina lidí chce dneska žít rychle a hned chce mít postaveno. Za rok se vezmou, dva měsíce poté se složí na barák i s hypotékou a poté budou deset let splácet. Ideálně se mezitím rozvedou a budou se hádat o to, kdo má vlastně hypotéku platit. Jak se rychle žije, tak se rychle umírá, praví se. A i v tomto případě je to pravda. To, že lidé poté zaplatí o několik desítek tisíc, ne-li stovek, více, než by možná mohli, to už je netrápí. Lidský mozek totiž neumí pracovat s tak širokým časovým horizontem. Možná je to i dobře, protože jinak by celý tento ekonomický model dávno krachnul.

Pokud si chcete koupit kousek pozemku nebo chcete začít stavět, pečlivě si rozmyslete, jak to vlastně celé zafinancujete. Valná většina lidí nechce čekat x desítek let, než si budou moci za vlastní peníze postavit či koupit nemovitost, proto nejčastěji volí hypoteční úvěry či velké půjčky, které jim pomohou tyto roky překlenout. Otázkou však je, jestli je to vůbec to nejlepší, co můžete udělat?

Investice v. žití

Samozřejmě, něco jiného je, pokud si chcete koupit nemovitost, kterou posléze prodáte dál nebo ji budete například pronajímat. U těchto investic si můžete být jisti, že úvěr je snad nejjednodušší cestou, jak se k nemovitosti dostat i bez problému. Měsíční splátky poté zcela pokryje zisk z nemovitosti a vy si tak můžete za pár let užívat vlastní nemovitost, aniž byste nějak moc tratili či šetřili. Ovšem pokud chcete v dané nemovitosti žít, to už je jiná. Splácet budete muset stejně, ovšem pokud máte možnost našetřit si – a ono šetření znamená, že na pár let trošku přibrzdíte a uskromníte se – tak byste toho měli využít a raději šetřit. Pokud nemáte velké investiční plány, vyplatí se počkat a poté vše zafinancovat z vlastního. A pokud ne vše, tak alespoň podstatnou část – nebudete totiž muset nikomu vracet tak velký balík peněz.

Všechno je to o perspektivě

Většina lidí chce dneska žít rychle a hned chce mít postaveno. Za rok se vezmou, dva měsíce poté se složí na barák i s hypotékou a poté budou deset let splácet. Ideálně se mezitím rozvedou a budou se hádat o to, kdo má vlastně hypotéku platit. Jak se rychle žije, tak se rychle umírá, praví se. A i v tomto případě je to pravda. To, že lidé poté zaplatí o několik desítek tisíc, ne-li stovek, více, než by možná mohli, to už je netrápí. Lidský mozek totiž neumí pracovat s tak širokým časovým horizontem. Možná je to i dobře, protože jinak by celý tento ekonomický model dávno krachnul.

Pokud si chcete koupit kousek pozemku nebo chcete začít stavět, pečlivě si rozmyslete, jak to vlastně celé zafinancujete. Valná většina lidí nechce čekat x desítek let, než si budou moci za vlastní peníze postavit či koupit nemovitost, proto nejčastěji volí hypoteční úvěry či velké půjčky, které jim pomohou tyto roky překlenout. Otázkou však je, jestli je to vůbec to nejlepší, co můžete udělat?

Investice v. žití

Samozřejmě, něco jiného je, pokud si chcete koupit nemovitost, kterou posléze prodáte dál nebo ji budete například pronajímat. U těchto investic si můžete být jisti, že úvěr je snad nejjednodušší cestou, jak se k nemovitosti dostat i bez problému. Měsíční splátky poté zcela pokryje zisk z nemovitosti a vy si tak můžete za pár let užívat vlastní nemovitost, aniž byste nějak moc tratili či šetřili. Ovšem pokud chcete v dané nemovitosti žít, to už je jiná. Splácet budete muset stejně, ovšem pokud máte možnost našetřit si – a ono šetření znamená, že na pár let trošku přibrzdíte a uskromníte se – tak byste toho měli využít a raději šetřit. Pokud nemáte velké investiční plány, vyplatí se počkat a poté vše zafinancovat z vlastního. A pokud ne vše, tak alespoň podstatnou část – nebudete totiž muset nikomu vracet tak velký balík peněz.

Všechno je to o perspektivě

Většina lidí chce dneska žít rychle a hned chce mít postaveno. Za rok se vezmou, dva měsíce poté se složí na barák i s hypotékou a poté budou deset let splácet. Ideálně se mezitím rozvedou a budou se hádat o to, kdo má vlastně hypotéku platit. Jak se rychle žije, tak se rychle umírá, praví se. A i v tomto případě je to pravda. To, že lidé poté zaplatí o několik desítek tisíc, ne-li stovek, více, než by možná mohli, to už je netrápí. Lidský mozek totiž neumí pracovat s tak širokým časovým horizontem. Možná je to i dobře, protože jinak by celý tento ekonomický model dávno krachnul.