Blog

Schválně mi zkuste říct, jak si představujete člověka, který je dobrým hospodářem. Jsem si téměř jist, že mi odpovíte něco v tom duchu, že jde o někoho, kdo si na sebe dokáže dostatečně vydělat nebo kdo se v případě nevyhnutelné nouze alespoň postará o to, aby byl soběstačný v tom nejpodstatnějším a aby nedělal nesmyslné dluhy, zejména takové, s nimiž se nedokáže lehce vypořádat.
A zkuste mi naopak popsat někoho, kdo dobrým hospodářem není. I zde si troufám tvrdit, že se přinejmenším v hrubých rysech shodneme na tom, že jde o někoho, kdo neodvádí dobrou práci, jsou s ním jenom potíže a zároveň si tento žije nad své ekonomické možnosti, a to, aniž by si dělal z rostoucích nesplacených dluhů těžkou hlavu. Přesně v duchu rčení ‚po nás potopa‘.

Domnívám se, že jsme se na výše uvedených definicích shodli. Že nám to připadlo jako něco naprosto samozřejmého a nezpochybnitelného.
Ovšem je tomu skutečně tak? Podle obyčejných soudných lidí ano, podle politiků však zřejmě nikoliv.
Jak totiž nedávno odsouhlasila naše vláda, má být deficit našeho státního rozpočtu v letošním roce půl bilionu korun. A protože ne každý z nás má náležité vzdělání nebo by leckomu mohlo uniknout jedno písmenko a tento by mohl zaměnit v uvedené cifře b za m, napišme si to číslo raději i numericky. Dluh našeho stát má letos narůst o dalších 500.000.000.000 korun. Což znamená, že každý z nás nadělá prostřednictvím státu a z rozhodnutí vlády v letošním roce nový dluh ve výši padesáti tisíc.

To víte, bojuje se s pandemií, vláda rozdává pomoc potřebným i nepotřebným potřebným, snižuje se zdanění zaměstnanců, něco stojí testování i vakcinace, potažmo zdravotnictví jako celek… A to něco stojí, i když to často za nic nestojí.
Takže se připravte na to, že budete po letošním roce ještě o padesát tisíc zadluženější. A že to jednoho dne budete muset také splatit. Ovšem zatímco na to leckdo z vás nemá a pro leckoho z nás je taková ekonomika šílenství, vláda, která o tom rozhodla, si pochvaluje. Protože jsme podle dnešní ministryně financí jednou ze zemí s nejnižším zadlužením a toho se musí využít. Abychom dlužili víc.
Inu, vláda má jiná kritéria, podle nichž se určuje, kdo je a kdo není dobrým hospodářem.

Schválně mi zkuste říct, jak si představujete člověka, který je dobrým hospodářem. Jsem si téměř jist, že mi odpovíte něco v tom duchu, že jde o někoho, kdo si na sebe dokáže dostatečně vydělat nebo kdo se v případě nevyhnutelné nouze alespoň postará o to, aby byl soběstačný v tom nejpodstatnějším a aby nedělal nesmyslné dluhy, zejména takové, s nimiž se nedokáže lehce vypořádat.
A zkuste mi naopak popsat někoho, kdo dobrým hospodářem není. I zde si troufám tvrdit, že se přinejmenším v hrubých rysech shodneme na tom, že jde o někoho, kdo neodvádí dobrou práci, jsou s ním jenom potíže a zároveň si tento žije nad své ekonomické možnosti, a to, aniž by si dělal z rostoucích nesplacených dluhů těžkou hlavu. Přesně v duchu rčení ‚po nás potopa‘.

Domnívám se, že jsme se na výše uvedených definicích shodli. Že nám to připadlo jako něco naprosto samozřejmého a nezpochybnitelného.
Ovšem je tomu skutečně tak? Podle obyčejných soudných lidí ano, podle politiků však zřejmě nikoliv.
Jak totiž nedávno odsouhlasila naše vláda, má být deficit našeho státního rozpočtu v letošním roce půl bilionu korun. A protože ne každý z nás má náležité vzdělání nebo by leckomu mohlo uniknout jedno písmenko a tento by mohl zaměnit v uvedené cifře b za m, napišme si to číslo raději i numericky. Dluh našeho stát má letos narůst o dalších 500.000.000.000 korun. Což znamená, že každý z nás nadělá prostřednictvím státu a z rozhodnutí vlády v letošním roce nový dluh ve výši padesáti tisíc.

To víte, bojuje se s pandemií, vláda rozdává pomoc potřebným i nepotřebným potřebným, snižuje se zdanění zaměstnanců, něco stojí testování i vakcinace, potažmo zdravotnictví jako celek… A to něco stojí, i když to často za nic nestojí.
Takže se připravte na to, že budete po letošním roce ještě o padesát tisíc zadluženější. A že to jednoho dne budete muset také splatit. Ovšem zatímco na to leckdo z vás nemá a pro leckoho z nás je taková ekonomika šílenství, vláda, která o tom rozhodla, si pochvaluje. Protože jsme podle dnešní ministryně financí jednou ze zemí s nejnižším zadlužením a toho se musí využít. Abychom dlužili víc.
Inu, vláda má jiná kritéria, podle nichž se určuje, kdo je a kdo není dobrým hospodářem.

Schválně mi zkuste říct, jak si představujete člověka, který je dobrým hospodářem. Jsem si téměř jist, že mi odpovíte něco v tom duchu, že jde o někoho, kdo si na sebe dokáže dostatečně vydělat nebo kdo se v případě nevyhnutelné nouze alespoň postará o to, aby byl soběstačný v tom nejpodstatnějším a aby nedělal nesmyslné dluhy, zejména takové, s nimiž se nedokáže lehce vypořádat.
A zkuste mi naopak popsat někoho, kdo dobrým hospodářem není. I zde si troufám tvrdit, že se přinejmenším v hrubých rysech shodneme na tom, že jde o někoho, kdo neodvádí dobrou práci, jsou s ním jenom potíže a zároveň si tento žije nad své ekonomické možnosti, a to, aniž by si dělal z rostoucích nesplacených dluhů těžkou hlavu. Přesně v duchu rčení ‚po nás potopa‘.

Domnívám se, že jsme se na výše uvedených definicích shodli. Že nám to připadlo jako něco naprosto samozřejmého a nezpochybnitelného.
Ovšem je tomu skutečně tak? Podle obyčejných soudných lidí ano, podle politiků však zřejmě nikoliv.
Jak totiž nedávno odsouhlasila naše vláda, má být deficit našeho státního rozpočtu v letošním roce půl bilionu korun. A protože ne každý z nás má náležité vzdělání nebo by leckomu mohlo uniknout jedno písmenko a tento by mohl zaměnit v uvedené cifře b za m, napišme si to číslo raději i numericky. Dluh našeho stát má letos narůst o dalších 500.000.000.000 korun. Což znamená, že každý z nás nadělá prostřednictvím státu a z rozhodnutí vlády v letošním roce nový dluh ve výši padesáti tisíc.

To víte, bojuje se s pandemií, vláda rozdává pomoc potřebným i nepotřebným potřebným, snižuje se zdanění zaměstnanců, něco stojí testování i vakcinace, potažmo zdravotnictví jako celek… A to něco stojí, i když to často za nic nestojí.
Takže se připravte na to, že budete po letošním roce ještě o padesát tisíc zadluženější. A že to jednoho dne budete muset také splatit. Ovšem zatímco na to leckdo z vás nemá a pro leckoho z nás je taková ekonomika šílenství, vláda, která o tom rozhodla, si pochvaluje. Protože jsme podle dnešní ministryně financí jednou ze zemí s nejnižším zadlužením a toho se musí využít. Abychom dlužili víc.
Inu, vláda má jiná kritéria, podle nichž se určuje, kdo je a kdo není dobrým hospodářem.

Schválně mi zkuste říct, jak si představujete člověka, který je dobrým hospodářem. Jsem si téměř jist, že mi odpovíte něco v tom duchu, že jde o někoho, kdo si na sebe dokáže dostatečně vydělat nebo kdo se v případě nevyhnutelné nouze alespoň postará o to, aby byl soběstačný v tom nejpodstatnějším a aby nedělal nesmyslné dluhy, zejména takové, s nimiž se nedokáže lehce vypořádat.
A zkuste mi naopak popsat někoho, kdo dobrým hospodářem není. I zde si troufám tvrdit, že se přinejmenším v hrubých rysech shodneme na tom, že jde o někoho, kdo neodvádí dobrou práci, jsou s ním jenom potíže a zároveň si tento žije nad své ekonomické možnosti, a to, aniž by si dělal z rostoucích nesplacených dluhů těžkou hlavu. Přesně v duchu rčení ‚po nás potopa‘.

Domnívám se, že jsme se na výše uvedených definicích shodli. Že nám to připadlo jako něco naprosto samozřejmého a nezpochybnitelného.
Ovšem je tomu skutečně tak? Podle obyčejných soudných lidí ano, podle politiků však zřejmě nikoliv.
Jak totiž nedávno odsouhlasila naše vláda, má být deficit našeho státního rozpočtu v letošním roce půl bilionu korun. A protože ne každý z nás má náležité vzdělání nebo by leckomu mohlo uniknout jedno písmenko a tento by mohl zaměnit v uvedené cifře b za m, napišme si to číslo raději i numericky. Dluh našeho stát má letos narůst o dalších 500.000.000.000 korun. Což znamená, že každý z nás nadělá prostřednictvím státu a z rozhodnutí vlády v letošním roce nový dluh ve výši padesáti tisíc.

To víte, bojuje se s pandemií, vláda rozdává pomoc potřebným i nepotřebným potřebným, snižuje se zdanění zaměstnanců, něco stojí testování i vakcinace, potažmo zdravotnictví jako celek… A to něco stojí, i když to často za nic nestojí.
Takže se připravte na to, že budete po letošním roce ještě o padesát tisíc zadluženější. A že to jednoho dne budete muset také splatit. Ovšem zatímco na to leckdo z vás nemá a pro leckoho z nás je taková ekonomika šílenství, vláda, která o tom rozhodla, si pochvaluje. Protože jsme podle dnešní ministryně financí jednou ze zemí s nejnižším zadlužením a toho se musí využít. Abychom dlužili víc.
Inu, vláda má jiná kritéria, podle nichž se určuje, kdo je a kdo není dobrým hospodářem.

Schválně mi zkuste říct, jak si představujete člověka, který je dobrým hospodářem. Jsem si téměř jist, že mi odpovíte něco v tom duchu, že jde o někoho, kdo si na sebe dokáže dostatečně vydělat nebo kdo se v případě nevyhnutelné nouze alespoň postará o to, aby byl soběstačný v tom nejpodstatnějším a aby nedělal nesmyslné dluhy, zejména takové, s nimiž se nedokáže lehce vypořádat.
A zkuste mi naopak popsat někoho, kdo dobrým hospodářem není. I zde si troufám tvrdit, že se přinejmenším v hrubých rysech shodneme na tom, že jde o někoho, kdo neodvádí dobrou práci, jsou s ním jenom potíže a zároveň si tento žije nad své ekonomické možnosti, a to, aniž by si dělal z rostoucích nesplacených dluhů těžkou hlavu. Přesně v duchu rčení ‚po nás potopa‘.

Domnívám se, že jsme se na výše uvedených definicích shodli. Že nám to připadlo jako něco naprosto samozřejmého a nezpochybnitelného.
Ovšem je tomu skutečně tak? Podle obyčejných soudných lidí ano, podle politiků však zřejmě nikoliv.
Jak totiž nedávno odsouhlasila naše vláda, má být deficit našeho státního rozpočtu v letošním roce půl bilionu korun. A protože ne každý z nás má náležité vzdělání nebo by leckomu mohlo uniknout jedno písmenko a tento by mohl zaměnit v uvedené cifře b za m, napišme si to číslo raději i numericky. Dluh našeho stát má letos narůst o dalších 500.000.000.000 korun. Což znamená, že každý z nás nadělá prostřednictvím státu a z rozhodnutí vlády v letošním roce nový dluh ve výši padesáti tisíc.

To víte, bojuje se s pandemií, vláda rozdává pomoc potřebným i nepotřebným potřebným, snižuje se zdanění zaměstnanců, něco stojí testování i vakcinace, potažmo zdravotnictví jako celek… A to něco stojí, i když to často za nic nestojí.
Takže se připravte na to, že budete po letošním roce ještě o padesát tisíc zadluženější. A že to jednoho dne budete muset také splatit. Ovšem zatímco na to leckdo z vás nemá a pro leckoho z nás je taková ekonomika šílenství, vláda, která o tom rozhodla, si pochvaluje. Protože jsme podle dnešní ministryně financí jednou ze zemí s nejnižším zadlužením a toho se musí využít. Abychom dlužili víc.
Inu, vláda má jiná kritéria, podle nichž se určuje, kdo je a kdo není dobrým hospodářem.

Schválně mi zkuste říct, jak si představujete člověka, který je dobrým hospodářem. Jsem si téměř jist, že mi odpovíte něco v tom duchu, že jde o někoho, kdo si na sebe dokáže dostatečně vydělat nebo kdo se v případě nevyhnutelné nouze alespoň postará o to, aby byl soběstačný v tom nejpodstatnějším a aby nedělal nesmyslné dluhy, zejména takové, s nimiž se nedokáže lehce vypořádat.
A zkuste mi naopak popsat někoho, kdo dobrým hospodářem není. I zde si troufám tvrdit, že se přinejmenším v hrubých rysech shodneme na tom, že jde o někoho, kdo neodvádí dobrou práci, jsou s ním jenom potíže a zároveň si tento žije nad své ekonomické možnosti, a to, aniž by si dělal z rostoucích nesplacených dluhů těžkou hlavu. Přesně v duchu rčení ‚po nás potopa‘.

Domnívám se, že jsme se na výše uvedených definicích shodli. Že nám to připadlo jako něco naprosto samozřejmého a nezpochybnitelného.
Ovšem je tomu skutečně tak? Podle obyčejných soudných lidí ano, podle politiků však zřejmě nikoliv.
Jak totiž nedávno odsouhlasila naše vláda, má být deficit našeho státního rozpočtu v letošním roce půl bilionu korun. A protože ne každý z nás má náležité vzdělání nebo by leckomu mohlo uniknout jedno písmenko a tento by mohl zaměnit v uvedené cifře b za m, napišme si to číslo raději i numericky. Dluh našeho stát má letos narůst o dalších 500.000.000.000 korun. Což znamená, že každý z nás nadělá prostřednictvím státu a z rozhodnutí vlády v letošním roce nový dluh ve výši padesáti tisíc.

To víte, bojuje se s pandemií, vláda rozdává pomoc potřebným i nepotřebným potřebným, snižuje se zdanění zaměstnanců, něco stojí testování i vakcinace, potažmo zdravotnictví jako celek… A to něco stojí, i když to často za nic nestojí.
Takže se připravte na to, že budete po letošním roce ještě o padesát tisíc zadluženější. A že to jednoho dne budete muset také splatit. Ovšem zatímco na to leckdo z vás nemá a pro leckoho z nás je taková ekonomika šílenství, vláda, která o tom rozhodla, si pochvaluje. Protože jsme podle dnešní ministryně financí jednou ze zemí s nejnižším zadlužením a toho se musí využít. Abychom dlužili víc.
Inu, vláda má jiná kritéria, podle nichž se určuje, kdo je a kdo není dobrým hospodářem.

Schválně mi zkuste říct, jak si představujete člověka, který je dobrým hospodářem. Jsem si téměř jist, že mi odpovíte něco v tom duchu, že jde o někoho, kdo si na sebe dokáže dostatečně vydělat nebo kdo se v případě nevyhnutelné nouze alespoň postará o to, aby byl soběstačný v tom nejpodstatnějším a aby nedělal nesmyslné dluhy, zejména takové, s nimiž se nedokáže lehce vypořádat.
A zkuste mi naopak popsat někoho, kdo dobrým hospodářem není. I zde si troufám tvrdit, že se přinejmenším v hrubých rysech shodneme na tom, že jde o někoho, kdo neodvádí dobrou práci, jsou s ním jenom potíže a zároveň si tento žije nad své ekonomické možnosti, a to, aniž by si dělal z rostoucích nesplacených dluhů těžkou hlavu. Přesně v duchu rčení ‚po nás potopa‘.

Domnívám se, že jsme se na výše uvedených definicích shodli. Že nám to připadlo jako něco naprosto samozřejmého a nezpochybnitelného.
Ovšem je tomu skutečně tak? Podle obyčejných soudných lidí ano, podle politiků však zřejmě nikoliv.
Jak totiž nedávno odsouhlasila naše vláda, má být deficit našeho státního rozpočtu v letošním roce půl bilionu korun. A protože ne každý z nás má náležité vzdělání nebo by leckomu mohlo uniknout jedno písmenko a tento by mohl zaměnit v uvedené cifře b za m, napišme si to číslo raději i numericky. Dluh našeho stát má letos narůst o dalších 500.000.000.000 korun. Což znamená, že každý z nás nadělá prostřednictvím státu a z rozhodnutí vlády v letošním roce nový dluh ve výši padesáti tisíc.

To víte, bojuje se s pandemií, vláda rozdává pomoc potřebným i nepotřebným potřebným, snižuje se zdanění zaměstnanců, něco stojí testování i vakcinace, potažmo zdravotnictví jako celek… A to něco stojí, i když to často za nic nestojí.
Takže se připravte na to, že budete po letošním roce ještě o padesát tisíc zadluženější. A že to jednoho dne budete muset také splatit. Ovšem zatímco na to leckdo z vás nemá a pro leckoho z nás je taková ekonomika šílenství, vláda, která o tom rozhodla, si pochvaluje. Protože jsme podle dnešní ministryně financí jednou ze zemí s nejnižším zadlužením a toho se musí využít. Abychom dlužili víc.
Inu, vláda má jiná kritéria, podle nichž se určuje, kdo je a kdo není dobrým hospodářem.