Peníze jsou lidem v průběhu jejich života k tomu, aby se vydělávaly a utrácely. A to tak, aby každému bylo dopřáno to, co dotyčný k životu potřebuje, aby se za takové příjmy vedl normální život.
Jenže ono by tomu tak být spíše jenom mělo. Ovšem ne vždy tomu tak bývá. Nejednou se z mnoha nejrůznějších důvodů stává, že si člověk nepřijde k takovým penězům, jaké by potřeboval, že ze svých příjmů nedokáže uhradit všechno to, co by se mělo zaplatit. Sice nejsou podobné situace žádoucí, ale někdy se to tak prostě seběhne.
A co dělají ti, jimž není dopřáno mít dostatečné příjmy? Co by tito asi tak mohli dělat? Musí na sobě prostě šetřit, aby jim jejich peníze stačily aspoň na to nejzákladnější, bez čeho už by nebyl život k žití. Tu se omezují v tom, tu v onom, někdy si nekoupí to a jindy ono. A aspoň tím by se mělo nějak vyrovnaného rozpočtu dosáhnout.
Jenže nejednou ani tudy cesta nevede, nejednou situaci nezvládne finančně ani ten, kdo by ořezal skutečně všechny výdaje, které se dají postrádat. I tak zle na tom někdy může našinec po finanční stránce být. A pak už je obvykle jedinou možnou alternativou půjčka.
Půjčky se u nás naštěstí nabízejí různorodé, a tudíž by měl mít každý z lidí naději, že nějakou získá. Ovšem ani to nebývá pravidlem. Půjčí se u nás každému z těch, kdo prokážou nepochybnou schopnost splácet, ale u těch, kdo nedokážou nabídnout dostatečné záruky, to bývá jiná, těm se rozhodně nikdo na pomoc neřítí. A teprve pak nastávají ty skutečně neřešitelné problémy.
A proto by se měl každý z nás dnes a denně starat o to, aby dokázal žít za vlastní peníze, aby se na půjčky nemusel spoléhat. Protože když je člověk nezíská, zůstane klidně bez prostředků, když se něco zvrtne. A i když člověku někde půjčí, není to právě dokonalá situace. Protože se půjčené peníze musejí nakonec zase vrátit, a to se prodraží o úroky či různé poplatky.
