Když si člověk hodně nebo aspoň obstojně vydělává, neměl by nikdy usnout na vavřínech a měl by myslet i na zadní kolečka. Tedy měl by vést v patrnosti, že i když se mu dnes vede skvěle, nemusí tomu tak být navždy. A po časech hodokvasu může naopak nastat doba pomyslného i skutečného utahování opasku.
A když nastanou ty právě zmíněné těžké časy, přijdou obvykle nějaké ty úspory vhod. A dokonce se tyto mohou stát i tím, co dotyčného spasí před naprostou bídou.
A tak se určitě vyplatí aspoň nějaké spoření.
Že člověk nemá tolik, aby se mu vyplácelo s tím chodit někam do banky a tam to ukládat, že ho těch pár korun, které mu přebývají, nevytrhne? Možná tomu tak i je. Jenže i miliony, i daleko větší cifry se skládají z malých číslíček. A tak i z notně skromných vkladů může být jednoho dne číslo, které bude mít svoji váhu.
Ovšem jak spořit, když už se k tomu někdo odhodlá? Ke spoření je přece možné využít nejednu alternativu, a kterou si vybrat? Co je lepší – zajištěný vklad, který není nebo téměř není úročený a požírá ho tedy inflace, nebo spíše nějaká ta rizikovější investice, u níž člověk, který do toho moc nevidí, vlastně ani neví, uvidí-li v budoucnu aspoň to, co do toho vložil?
To je otázka, na kterou se jen velice těžko hledá odpověď. Protože člověk v tomto tápe a ani odborníci vlastně nejsou zajedno. Můžeme sice slýchat různá doporučení, ale nikdo jasně neřekne, kam mají lidé své peníze nastrkat. Protože je to nejisté a nikdo nechce být tím, kdo si to od zklamaných investorů nakonec vypije, pokud to nevyjde.
A tak je způsob spoření vlastně na každém z nás. A kdybych vám měl něco doporučit já, pak bych vám doporučil něco, co se v naší zemi obvykle v této souvislosti neslýchá. Ba v čem se doporučuje obvykle pravý opak mé rady.
Doporučil bych vám nestrkat své peníze do státních dluhopisů. Protože ty sice přinášejí nějaké úroky a jsou zaručené, což není u jiných produktů současně platné, ale na druhou stranu je tu jedno nesporné zlo. A sice to, že se tím dávají peníze do rukou politiků, jimž nikdo ze střadatelů nevidí pod prsty. A pokud dostane vkladatel své peníze zpět, kdo mu je zaplatí? Přece on sám. Ze svých budoucích daní.
