Blog

I když vím, že zřejmě mnozí z vás zaskřípou zuby, začnu kacířskou myšlenkou. A to vyjádřením názoru, že placení daní je vlastně skvělá věc.

Nesouhlasíte? Mýlíte se. Daně jsou totiž skutečně jedna z dobrých věcí, které kdy lidstvo objevilo. Protože si díky nim můžeme dopřávat to, co by nám jinak nebylo dostupné a při absenci čehož bychom hořce litovali.

Nebýt daní, nefungovala by nám instituce zvaná stát. A protože tu není dost prostoru na to, abychom si byť i jenom vyjmenovali to, co díky daním máme k dispozici, zmiňme si alespoň to notoricky nejznámější a nejpotřebnější.

Bez daní by nám buď nikdo nevládl, protože by se tím nechtěl nikdo zadarmo zaobírat, nebo by se v horším případě chopili moci ti, kdo by ji nepokrytě zneužívali, kdo by vládli silou s jediným úmyslem – urvat, co se urvat dá.

Bez daní bychom neměli policii. A kdo by nás pak ochránil před kriminálníky a jinými vyvrhely, kdo by nám zaručil nedotknutelnost našeho života a majetku?
Bez daní by nebyla justice. A i kdyby byl pachatel nepravostí znám a zadržen, nebylo by nikoho, kdo by ho mohl podle pravidel potrestat.

Nebýt daní, nebyla by u nás armáda. A bez této bychom byli vystaveni na milost a nemilost prakticky komukoliv. A jak známo, kdo neživí armádu svoji, musí živit armádu cizí.

Bez daní bychom se stali stádem negramotných tupců, protože by se stalo jakékoliv dostupné vzdělání nemožným.

Bez daní bychom zůstali v případě ztráty zaměstnání, stáří, mateřství, zdravotního handicapu a podobně bez koruny v kapse.

Bez daní by byla zdravotní péče něčím, co by bylo k dispozici jen hrstce vyvolených.

Nebýt daní, nedostávalo by se nám nových vědeckých objevů. Pokud by vůbec nějaké vznikaly, byly by opět jedině pro vyvolené zbohatlíky.

A tak jsou daně skvělá věc. Jsou něčím, co nám zajišťuje spokojený život.

A pokud tomu tak není, nemohou za to daně, ale ti, kdo je stanovují a zneužívají. A proti těm by se mělo bojovat, v čase voleb i průběžnou kontrolou během volebních období. Ve svém zneužívání jsou daně nevinně.

I když vím, že zřejmě mnozí z vás zaskřípou zuby, začnu kacířskou myšlenkou. A to vyjádřením názoru, že placení daní je vlastně skvělá věc.

Nesouhlasíte? Mýlíte se. Daně jsou totiž skutečně jedna z dobrých věcí, které kdy lidstvo objevilo. Protože si díky nim můžeme dopřávat to, co by nám jinak nebylo dostupné a při absenci čehož bychom hořce litovali.

Nebýt daní, nefungovala by nám instituce zvaná stát. A protože tu není dost prostoru na to, abychom si byť i jenom vyjmenovali to, co díky daním máme k dispozici, zmiňme si alespoň to notoricky nejznámější a nejpotřebnější.

Bez daní by nám buď nikdo nevládl, protože by se tím nechtěl nikdo zadarmo zaobírat, nebo by se v horším případě chopili moci ti, kdo by ji nepokrytě zneužívali, kdo by vládli silou s jediným úmyslem – urvat, co se urvat dá.

Bez daní bychom neměli policii. A kdo by nás pak ochránil před kriminálníky a jinými vyvrhely, kdo by nám zaručil nedotknutelnost našeho života a majetku?
Bez daní by nebyla justice. A i kdyby byl pachatel nepravostí znám a zadržen, nebylo by nikoho, kdo by ho mohl podle pravidel potrestat.

Nebýt daní, nebyla by u nás armáda. A bez této bychom byli vystaveni na milost a nemilost prakticky komukoliv. A jak známo, kdo neživí armádu svoji, musí živit armádu cizí.

Bez daní bychom se stali stádem negramotných tupců, protože by se stalo jakékoliv dostupné vzdělání nemožným.

Bez daní bychom zůstali v případě ztráty zaměstnání, stáří, mateřství, zdravotního handicapu a podobně bez koruny v kapse.

Bez daní by byla zdravotní péče něčím, co by bylo k dispozici jen hrstce vyvolených.

Nebýt daní, nedostávalo by se nám nových vědeckých objevů. Pokud by vůbec nějaké vznikaly, byly by opět jedině pro vyvolené zbohatlíky.

A tak jsou daně skvělá věc. Jsou něčím, co nám zajišťuje spokojený život.

A pokud tomu tak není, nemohou za to daně, ale ti, kdo je stanovují a zneužívají. A proti těm by se mělo bojovat, v čase voleb i průběžnou kontrolou během volebních období. Ve svém zneužívání jsou daně nevinně.

I když vím, že zřejmě mnozí z vás zaskřípou zuby, začnu kacířskou myšlenkou. A to vyjádřením názoru, že placení daní je vlastně skvělá věc.

Nesouhlasíte? Mýlíte se. Daně jsou totiž skutečně jedna z dobrých věcí, které kdy lidstvo objevilo. Protože si díky nim můžeme dopřávat to, co by nám jinak nebylo dostupné a při absenci čehož bychom hořce litovali.

Nebýt daní, nefungovala by nám instituce zvaná stát. A protože tu není dost prostoru na to, abychom si byť i jenom vyjmenovali to, co díky daním máme k dispozici, zmiňme si alespoň to notoricky nejznámější a nejpotřebnější.

Bez daní by nám buď nikdo nevládl, protože by se tím nechtěl nikdo zadarmo zaobírat, nebo by se v horším případě chopili moci ti, kdo by ji nepokrytě zneužívali, kdo by vládli silou s jediným úmyslem – urvat, co se urvat dá.

Bez daní bychom neměli policii. A kdo by nás pak ochránil před kriminálníky a jinými vyvrhely, kdo by nám zaručil nedotknutelnost našeho života a majetku?
Bez daní by nebyla justice. A i kdyby byl pachatel nepravostí znám a zadržen, nebylo by nikoho, kdo by ho mohl podle pravidel potrestat.

Nebýt daní, nebyla by u nás armáda. A bez této bychom byli vystaveni na milost a nemilost prakticky komukoliv. A jak známo, kdo neživí armádu svoji, musí živit armádu cizí.

Bez daní bychom se stali stádem negramotných tupců, protože by se stalo jakékoliv dostupné vzdělání nemožným.

Bez daní bychom zůstali v případě ztráty zaměstnání, stáří, mateřství, zdravotního handicapu a podobně bez koruny v kapse.

Bez daní by byla zdravotní péče něčím, co by bylo k dispozici jen hrstce vyvolených.

Nebýt daní, nedostávalo by se nám nových vědeckých objevů. Pokud by vůbec nějaké vznikaly, byly by opět jedině pro vyvolené zbohatlíky.

A tak jsou daně skvělá věc. Jsou něčím, co nám zajišťuje spokojený život.

A pokud tomu tak není, nemohou za to daně, ale ti, kdo je stanovují a zneužívají. A proti těm by se mělo bojovat, v čase voleb i průběžnou kontrolou během volebních období. Ve svém zneužívání jsou daně nevinně.

I když vím, že zřejmě mnozí z vás zaskřípou zuby, začnu kacířskou myšlenkou. A to vyjádřením názoru, že placení daní je vlastně skvělá věc.

Nesouhlasíte? Mýlíte se. Daně jsou totiž skutečně jedna z dobrých věcí, které kdy lidstvo objevilo. Protože si díky nim můžeme dopřávat to, co by nám jinak nebylo dostupné a při absenci čehož bychom hořce litovali.

Nebýt daní, nefungovala by nám instituce zvaná stát. A protože tu není dost prostoru na to, abychom si byť i jenom vyjmenovali to, co díky daním máme k dispozici, zmiňme si alespoň to notoricky nejznámější a nejpotřebnější.

Bez daní by nám buď nikdo nevládl, protože by se tím nechtěl nikdo zadarmo zaobírat, nebo by se v horším případě chopili moci ti, kdo by ji nepokrytě zneužívali, kdo by vládli silou s jediným úmyslem – urvat, co se urvat dá.

Bez daní bychom neměli policii. A kdo by nás pak ochránil před kriminálníky a jinými vyvrhely, kdo by nám zaručil nedotknutelnost našeho života a majetku?
Bez daní by nebyla justice. A i kdyby byl pachatel nepravostí znám a zadržen, nebylo by nikoho, kdo by ho mohl podle pravidel potrestat.

Nebýt daní, nebyla by u nás armáda. A bez této bychom byli vystaveni na milost a nemilost prakticky komukoliv. A jak známo, kdo neživí armádu svoji, musí živit armádu cizí.

Bez daní bychom se stali stádem negramotných tupců, protože by se stalo jakékoliv dostupné vzdělání nemožným.

Bez daní bychom zůstali v případě ztráty zaměstnání, stáří, mateřství, zdravotního handicapu a podobně bez koruny v kapse.

Bez daní by byla zdravotní péče něčím, co by bylo k dispozici jen hrstce vyvolených.

Nebýt daní, nedostávalo by se nám nových vědeckých objevů. Pokud by vůbec nějaké vznikaly, byly by opět jedině pro vyvolené zbohatlíky.

A tak jsou daně skvělá věc. Jsou něčím, co nám zajišťuje spokojený život.

A pokud tomu tak není, nemohou za to daně, ale ti, kdo je stanovují a zneužívají. A proti těm by se mělo bojovat, v čase voleb i průběžnou kontrolou během volebních období. Ve svém zneužívání jsou daně nevinně.

I když vím, že zřejmě mnozí z vás zaskřípou zuby, začnu kacířskou myšlenkou. A to vyjádřením názoru, že placení daní je vlastně skvělá věc.

Nesouhlasíte? Mýlíte se. Daně jsou totiž skutečně jedna z dobrých věcí, které kdy lidstvo objevilo. Protože si díky nim můžeme dopřávat to, co by nám jinak nebylo dostupné a při absenci čehož bychom hořce litovali.

Nebýt daní, nefungovala by nám instituce zvaná stát. A protože tu není dost prostoru na to, abychom si byť i jenom vyjmenovali to, co díky daním máme k dispozici, zmiňme si alespoň to notoricky nejznámější a nejpotřebnější.

Bez daní by nám buď nikdo nevládl, protože by se tím nechtěl nikdo zadarmo zaobírat, nebo by se v horším případě chopili moci ti, kdo by ji nepokrytě zneužívali, kdo by vládli silou s jediným úmyslem – urvat, co se urvat dá.

Bez daní bychom neměli policii. A kdo by nás pak ochránil před kriminálníky a jinými vyvrhely, kdo by nám zaručil nedotknutelnost našeho života a majetku?
Bez daní by nebyla justice. A i kdyby byl pachatel nepravostí znám a zadržen, nebylo by nikoho, kdo by ho mohl podle pravidel potrestat.

Nebýt daní, nebyla by u nás armáda. A bez této bychom byli vystaveni na milost a nemilost prakticky komukoliv. A jak známo, kdo neživí armádu svoji, musí živit armádu cizí.

Bez daní bychom se stali stádem negramotných tupců, protože by se stalo jakékoliv dostupné vzdělání nemožným.

Bez daní bychom zůstali v případě ztráty zaměstnání, stáří, mateřství, zdravotního handicapu a podobně bez koruny v kapse.

Bez daní by byla zdravotní péče něčím, co by bylo k dispozici jen hrstce vyvolených.

Nebýt daní, nedostávalo by se nám nových vědeckých objevů. Pokud by vůbec nějaké vznikaly, byly by opět jedině pro vyvolené zbohatlíky.

A tak jsou daně skvělá věc. Jsou něčím, co nám zajišťuje spokojený život.

A pokud tomu tak není, nemohou za to daně, ale ti, kdo je stanovují a zneužívají. A proti těm by se mělo bojovat, v čase voleb i průběžnou kontrolou během volebních období. Ve svém zneužívání jsou daně nevinně.

Ať už se vyskytujeme kdykoliv kdekoliv, vždy se může hypoteticky stát, že budeme nějakým způsobem poškozeni. Tu může dojít k úrazu, onemocnění a následně třeba i ke skonu, tu můžeme přijít o majetek nebo nám tento může být poškozen či zcela znehodnocen, tu nás může potkat to a jindy zase ono. Nepříjemností, jež mohou během našeho života nastat, je habaděj.

Co bychom jenom nejednou dali za to, kdyby se nám nebezpečí vyhýbala! Jenže zatímco to někdy můžeme pozitivně ovlivnit svojí opatrností, jež nikdy nezbývá, někdy jsme bezbranní a můžeme jedině přihlížet tomu, jak je nám pácháno kýmkoliv nebo čímkoliv nějaké to příkoří. A tím nám vznikají škody.
A nemají-li být takové škody větší, než jaké nevyhnutelně být musí, je rozhodně rozumné se pojistit. Tedy vynaložit nějaké ty finanční prostředky s tím, že kdyby se něco stalo, budeme dohodnutým způsobem a ve sjednaném rozsahu odškodněni. I když se tím totiž nemusí všechny následky okamžitě a stoprocentně ztratit, jde o pomoc, jež pomůže je zvládnout.
A co by mělo pro takové uzavírané pojistky platit?
Především to, že bychom se měli pojišťovat primárně proti tomu, čím jsme ohrožováni. Ne každému z nás hrozí totéž, a proto by podobné zajištění se pro případ situací, jež nikdy nenastanou, nemělo smysl.

Pak je třeba uzavřít pojistku v odpovídající výši. Je jasné, že když člověk škudlí na nepravém místě, může se dočkat i toho, že bude i případné plnění nedostačující a příliš nepomůže.
Je také třeba zvolit takovou pojistku, u níž je plnění nejen dost vysoké, ale i adekvátně rychlé. Jsou situace, kdy se prostě nedá čekat dlouhé měsíce či dokonce roky, kdy je třeba odškodné hned, nemají-li po pojistné události následovat na ni se nabalující potíže další.
A určitě je třeba se zajímat i o to, jaké jsou podmínky konkrétní pojistky a třeba i výluky plnění. Aby člověk nakonec nezjistil, že platil zbytečně, protože nesplnil to, co splnit měl.

Ať už se vyskytujeme kdykoliv kdekoliv, vždy se může hypoteticky stát, že budeme nějakým způsobem poškozeni. Tu může dojít k úrazu, onemocnění a následně třeba i ke skonu, tu můžeme přijít o majetek nebo nám tento může být poškozen či zcela znehodnocen, tu nás může potkat to a jindy zase ono. Nepříjemností, jež mohou během našeho života nastat, je habaděj.

Co bychom jenom nejednou dali za to, kdyby se nám nebezpečí vyhýbala! Jenže zatímco to někdy můžeme pozitivně ovlivnit svojí opatrností, jež nikdy nezbývá, někdy jsme bezbranní a můžeme jedině přihlížet tomu, jak je nám pácháno kýmkoliv nebo čímkoliv nějaké to příkoří. A tím nám vznikají škody.
A nemají-li být takové škody větší, než jaké nevyhnutelně být musí, je rozhodně rozumné se pojistit. Tedy vynaložit nějaké ty finanční prostředky s tím, že kdyby se něco stalo, budeme dohodnutým způsobem a ve sjednaném rozsahu odškodněni. I když se tím totiž nemusí všechny následky okamžitě a stoprocentně ztratit, jde o pomoc, jež pomůže je zvládnout.
A co by mělo pro takové uzavírané pojistky platit?
Především to, že bychom se měli pojišťovat primárně proti tomu, čím jsme ohrožováni. Ne každému z nás hrozí totéž, a proto by podobné zajištění se pro případ situací, jež nikdy nenastanou, nemělo smysl.

Pak je třeba uzavřít pojistku v odpovídající výši. Je jasné, že když člověk škudlí na nepravém místě, může se dočkat i toho, že bude i případné plnění nedostačující a příliš nepomůže.
Je také třeba zvolit takovou pojistku, u níž je plnění nejen dost vysoké, ale i adekvátně rychlé. Jsou situace, kdy se prostě nedá čekat dlouhé měsíce či dokonce roky, kdy je třeba odškodné hned, nemají-li po pojistné události následovat na ni se nabalující potíže další.
A určitě je třeba se zajímat i o to, jaké jsou podmínky konkrétní pojistky a třeba i výluky plnění. Aby člověk nakonec nezjistil, že platil zbytečně, protože nesplnil to, co splnit měl.

Ať už se vyskytujeme kdykoliv kdekoliv, vždy se může hypoteticky stát, že budeme nějakým způsobem poškozeni. Tu může dojít k úrazu, onemocnění a následně třeba i ke skonu, tu můžeme přijít o majetek nebo nám tento může být poškozen či zcela znehodnocen, tu nás může potkat to a jindy zase ono. Nepříjemností, jež mohou během našeho života nastat, je habaděj.

Co bychom jenom nejednou dali za to, kdyby se nám nebezpečí vyhýbala! Jenže zatímco to někdy můžeme pozitivně ovlivnit svojí opatrností, jež nikdy nezbývá, někdy jsme bezbranní a můžeme jedině přihlížet tomu, jak je nám pácháno kýmkoliv nebo čímkoliv nějaké to příkoří. A tím nám vznikají škody.
A nemají-li být takové škody větší, než jaké nevyhnutelně být musí, je rozhodně rozumné se pojistit. Tedy vynaložit nějaké ty finanční prostředky s tím, že kdyby se něco stalo, budeme dohodnutým způsobem a ve sjednaném rozsahu odškodněni. I když se tím totiž nemusí všechny následky okamžitě a stoprocentně ztratit, jde o pomoc, jež pomůže je zvládnout.
A co by mělo pro takové uzavírané pojistky platit?
Především to, že bychom se měli pojišťovat primárně proti tomu, čím jsme ohrožováni. Ne každému z nás hrozí totéž, a proto by podobné zajištění se pro případ situací, jež nikdy nenastanou, nemělo smysl.

Pak je třeba uzavřít pojistku v odpovídající výši. Je jasné, že když člověk škudlí na nepravém místě, může se dočkat i toho, že bude i případné plnění nedostačující a příliš nepomůže.
Je také třeba zvolit takovou pojistku, u níž je plnění nejen dost vysoké, ale i adekvátně rychlé. Jsou situace, kdy se prostě nedá čekat dlouhé měsíce či dokonce roky, kdy je třeba odškodné hned, nemají-li po pojistné události následovat na ni se nabalující potíže další.
A určitě je třeba se zajímat i o to, jaké jsou podmínky konkrétní pojistky a třeba i výluky plnění. Aby člověk nakonec nezjistil, že platil zbytečně, protože nesplnil to, co splnit měl.

Ať už se vyskytujeme kdykoliv kdekoliv, vždy se může hypoteticky stát, že budeme nějakým způsobem poškozeni. Tu může dojít k úrazu, onemocnění a následně třeba i ke skonu, tu můžeme přijít o majetek nebo nám tento může být poškozen či zcela znehodnocen, tu nás může potkat to a jindy zase ono. Nepříjemností, jež mohou během našeho života nastat, je habaděj.

Co bychom jenom nejednou dali za to, kdyby se nám nebezpečí vyhýbala! Jenže zatímco to někdy můžeme pozitivně ovlivnit svojí opatrností, jež nikdy nezbývá, někdy jsme bezbranní a můžeme jedině přihlížet tomu, jak je nám pácháno kýmkoliv nebo čímkoliv nějaké to příkoří. A tím nám vznikají škody.
A nemají-li být takové škody větší, než jaké nevyhnutelně být musí, je rozhodně rozumné se pojistit. Tedy vynaložit nějaké ty finanční prostředky s tím, že kdyby se něco stalo, budeme dohodnutým způsobem a ve sjednaném rozsahu odškodněni. I když se tím totiž nemusí všechny následky okamžitě a stoprocentně ztratit, jde o pomoc, jež pomůže je zvládnout.
A co by mělo pro takové uzavírané pojistky platit?
Především to, že bychom se měli pojišťovat primárně proti tomu, čím jsme ohrožováni. Ne každému z nás hrozí totéž, a proto by podobné zajištění se pro případ situací, jež nikdy nenastanou, nemělo smysl.

Pak je třeba uzavřít pojistku v odpovídající výši. Je jasné, že když člověk škudlí na nepravém místě, může se dočkat i toho, že bude i případné plnění nedostačující a příliš nepomůže.
Je také třeba zvolit takovou pojistku, u níž je plnění nejen dost vysoké, ale i adekvátně rychlé. Jsou situace, kdy se prostě nedá čekat dlouhé měsíce či dokonce roky, kdy je třeba odškodné hned, nemají-li po pojistné události následovat na ni se nabalující potíže další.
A určitě je třeba se zajímat i o to, jaké jsou podmínky konkrétní pojistky a třeba i výluky plnění. Aby člověk nakonec nezjistil, že platil zbytečně, protože nesplnil to, co splnit měl.

Ať už se vyskytujeme kdykoliv kdekoliv, vždy se může hypoteticky stát, že budeme nějakým způsobem poškozeni. Tu může dojít k úrazu, onemocnění a následně třeba i ke skonu, tu můžeme přijít o majetek nebo nám tento může být poškozen či zcela znehodnocen, tu nás může potkat to a jindy zase ono. Nepříjemností, jež mohou během našeho života nastat, je habaděj.

Co bychom jenom nejednou dali za to, kdyby se nám nebezpečí vyhýbala! Jenže zatímco to někdy můžeme pozitivně ovlivnit svojí opatrností, jež nikdy nezbývá, někdy jsme bezbranní a můžeme jedině přihlížet tomu, jak je nám pácháno kýmkoliv nebo čímkoliv nějaké to příkoří. A tím nám vznikají škody.
A nemají-li být takové škody větší, než jaké nevyhnutelně být musí, je rozhodně rozumné se pojistit. Tedy vynaložit nějaké ty finanční prostředky s tím, že kdyby se něco stalo, budeme dohodnutým způsobem a ve sjednaném rozsahu odškodněni. I když se tím totiž nemusí všechny následky okamžitě a stoprocentně ztratit, jde o pomoc, jež pomůže je zvládnout.
A co by mělo pro takové uzavírané pojistky platit?
Především to, že bychom se měli pojišťovat primárně proti tomu, čím jsme ohrožováni. Ne každému z nás hrozí totéž, a proto by podobné zajištění se pro případ situací, jež nikdy nenastanou, nemělo smysl.

Pak je třeba uzavřít pojistku v odpovídající výši. Je jasné, že když člověk škudlí na nepravém místě, může se dočkat i toho, že bude i případné plnění nedostačující a příliš nepomůže.
Je také třeba zvolit takovou pojistku, u níž je plnění nejen dost vysoké, ale i adekvátně rychlé. Jsou situace, kdy se prostě nedá čekat dlouhé měsíce či dokonce roky, kdy je třeba odškodné hned, nemají-li po pojistné události následovat na ni se nabalující potíže další.
A určitě je třeba se zajímat i o to, jaké jsou podmínky konkrétní pojistky a třeba i výluky plnění. Aby člověk nakonec nezjistil, že platil zbytečně, protože nesplnil to, co splnit měl.