Blog

Spousta lidí přišla od března o mnohé ze svých jistot. Mnozí přišli dočasně nebo třeba i trvale o zaměstnání, jiným klidně i citelně poklesly jejich příjmy, leckdo se musí potýkat s dodatečnými výdaji. A i ti, jimž bylo osudem relativně přáno, často doplácejí na onu krizi v podobě rostoucích cen v obchodech, jimž se zkrátka nejednou nelze vyhnout.

Někteří z nás tak museli zalovit hluboko ve své pomyslné kapse, někteří mají dokonce jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A mnozí dokonce existují jedině díky nestandardní pomoci od státu.

Jak se stalo už módou a něčím, co jedni z našinců chválí a jiní zarytě odmítají, rozhoduje vláda čas od času o tom, že některým segmentům naší společnosti pomůže. Což se někdy jeví být nezbytným, někdy to ale daleko spíše připomíná korumpování snadno ovlivnitelné skupiny voličů před kvapem se blížícími říjnovými volbami.

Kolik se toho jenom v současnosti, a nejen současnosti, nabízí starobním důchodcům! Že prý tito byli postiženi zmíněnou koronavirovou krizí a navíc byli v souvislosti s touto natolik frustrováni, že se jim má vyplatit nejen navýšení penzí nad rámec daný zákonem, ale má se jim na konci roku poskytnout i takzvané rouškovné. Pětitisícový jednorázový příspěvek, který má být určen lidem pobírajícím nejen starobní, ale i invalidní či pozůstalostní důchod.

Tyto peníze by prý měly důchodcům kompenzovat ztráty, jež tito utrpěli během koronavirové krize. A nic proti našim seniorům či jiným penzistům, ale…

Ale stále hlasitější jsou i hlasy těch, kdo tvrdí, že právě toto není fér. Protože to byli za krize právě důchodci, kteří měli své příjmy vždy jisté. Zatímco pracujícím lidem klesaly nebo dokonce zcela vypadly příjmy, penzisté se mohli na své jisté od státu spolehnout. A tudíž by bylo rozumnější dát tyto peníze nízkopříjmovým domácnostem s dětmi nebo těm, kdo za krize přišli o práci.

Na což ale vláda neslyší. A není divu. Krizí postižení lidé se nedají koupit tak snadno jako důchodci. A volby jsou na spadnutí.

Spousta lidí přišla od března o mnohé ze svých jistot. Mnozí přišli dočasně nebo třeba i trvale o zaměstnání, jiným klidně i citelně poklesly jejich příjmy, leckdo se musí potýkat s dodatečnými výdaji. A i ti, jimž bylo osudem relativně přáno, často doplácejí na onu krizi v podobě rostoucích cen v obchodech, jimž se zkrátka nejednou nelze vyhnout.

Někteří z nás tak museli zalovit hluboko ve své pomyslné kapse, někteří mají dokonce jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A mnozí dokonce existují jedině díky nestandardní pomoci od státu.

Jak se stalo už módou a něčím, co jedni z našinců chválí a jiní zarytě odmítají, rozhoduje vláda čas od času o tom, že některým segmentům naší společnosti pomůže. Což se někdy jeví být nezbytným, někdy to ale daleko spíše připomíná korumpování snadno ovlivnitelné skupiny voličů před kvapem se blížícími říjnovými volbami.

Kolik se toho jenom v současnosti, a nejen současnosti, nabízí starobním důchodcům! Že prý tito byli postiženi zmíněnou koronavirovou krizí a navíc byli v souvislosti s touto natolik frustrováni, že se jim má vyplatit nejen navýšení penzí nad rámec daný zákonem, ale má se jim na konci roku poskytnout i takzvané rouškovné. Pětitisícový jednorázový příspěvek, který má být určen lidem pobírajícím nejen starobní, ale i invalidní či pozůstalostní důchod.

Tyto peníze by prý měly důchodcům kompenzovat ztráty, jež tito utrpěli během koronavirové krize. A nic proti našim seniorům či jiným penzistům, ale…

Ale stále hlasitější jsou i hlasy těch, kdo tvrdí, že právě toto není fér. Protože to byli za krize právě důchodci, kteří měli své příjmy vždy jisté. Zatímco pracujícím lidem klesaly nebo dokonce zcela vypadly příjmy, penzisté se mohli na své jisté od státu spolehnout. A tudíž by bylo rozumnější dát tyto peníze nízkopříjmovým domácnostem s dětmi nebo těm, kdo za krize přišli o práci.

Na což ale vláda neslyší. A není divu. Krizí postižení lidé se nedají koupit tak snadno jako důchodci. A volby jsou na spadnutí.

Spousta lidí přišla od března o mnohé ze svých jistot. Mnozí přišli dočasně nebo třeba i trvale o zaměstnání, jiným klidně i citelně poklesly jejich příjmy, leckdo se musí potýkat s dodatečnými výdaji. A i ti, jimž bylo osudem relativně přáno, často doplácejí na onu krizi v podobě rostoucích cen v obchodech, jimž se zkrátka nejednou nelze vyhnout.

Někteří z nás tak museli zalovit hluboko ve své pomyslné kapse, někteří mají dokonce jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A mnozí dokonce existují jedině díky nestandardní pomoci od státu.

Jak se stalo už módou a něčím, co jedni z našinců chválí a jiní zarytě odmítají, rozhoduje vláda čas od času o tom, že některým segmentům naší společnosti pomůže. Což se někdy jeví být nezbytným, někdy to ale daleko spíše připomíná korumpování snadno ovlivnitelné skupiny voličů před kvapem se blížícími říjnovými volbami.

Kolik se toho jenom v současnosti, a nejen současnosti, nabízí starobním důchodcům! Že prý tito byli postiženi zmíněnou koronavirovou krizí a navíc byli v souvislosti s touto natolik frustrováni, že se jim má vyplatit nejen navýšení penzí nad rámec daný zákonem, ale má se jim na konci roku poskytnout i takzvané rouškovné. Pětitisícový jednorázový příspěvek, který má být určen lidem pobírajícím nejen starobní, ale i invalidní či pozůstalostní důchod.

Tyto peníze by prý měly důchodcům kompenzovat ztráty, jež tito utrpěli během koronavirové krize. A nic proti našim seniorům či jiným penzistům, ale…

Ale stále hlasitější jsou i hlasy těch, kdo tvrdí, že právě toto není fér. Protože to byli za krize právě důchodci, kteří měli své příjmy vždy jisté. Zatímco pracujícím lidem klesaly nebo dokonce zcela vypadly příjmy, penzisté se mohli na své jisté od státu spolehnout. A tudíž by bylo rozumnější dát tyto peníze nízkopříjmovým domácnostem s dětmi nebo těm, kdo za krize přišli o práci.

Na což ale vláda neslyší. A není divu. Krizí postižení lidé se nedají koupit tak snadno jako důchodci. A volby jsou na spadnutí.

Spousta lidí přišla od března o mnohé ze svých jistot. Mnozí přišli dočasně nebo třeba i trvale o zaměstnání, jiným klidně i citelně poklesly jejich příjmy, leckdo se musí potýkat s dodatečnými výdaji. A i ti, jimž bylo osudem relativně přáno, často doplácejí na onu krizi v podobě rostoucích cen v obchodech, jimž se zkrátka nejednou nelze vyhnout.

Někteří z nás tak museli zalovit hluboko ve své pomyslné kapse, někteří mají dokonce jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A mnozí dokonce existují jedině díky nestandardní pomoci od státu.

Jak se stalo už módou a něčím, co jedni z našinců chválí a jiní zarytě odmítají, rozhoduje vláda čas od času o tom, že některým segmentům naší společnosti pomůže. Což se někdy jeví být nezbytným, někdy to ale daleko spíše připomíná korumpování snadno ovlivnitelné skupiny voličů před kvapem se blížícími říjnovými volbami.

Kolik se toho jenom v současnosti, a nejen současnosti, nabízí starobním důchodcům! Že prý tito byli postiženi zmíněnou koronavirovou krizí a navíc byli v souvislosti s touto natolik frustrováni, že se jim má vyplatit nejen navýšení penzí nad rámec daný zákonem, ale má se jim na konci roku poskytnout i takzvané rouškovné. Pětitisícový jednorázový příspěvek, který má být určen lidem pobírajícím nejen starobní, ale i invalidní či pozůstalostní důchod.

Tyto peníze by prý měly důchodcům kompenzovat ztráty, jež tito utrpěli během koronavirové krize. A nic proti našim seniorům či jiným penzistům, ale…

Ale stále hlasitější jsou i hlasy těch, kdo tvrdí, že právě toto není fér. Protože to byli za krize právě důchodci, kteří měli své příjmy vždy jisté. Zatímco pracujícím lidem klesaly nebo dokonce zcela vypadly příjmy, penzisté se mohli na své jisté od státu spolehnout. A tudíž by bylo rozumnější dát tyto peníze nízkopříjmovým domácnostem s dětmi nebo těm, kdo za krize přišli o práci.

Na což ale vláda neslyší. A není divu. Krizí postižení lidé se nedají koupit tak snadno jako důchodci. A volby jsou na spadnutí.

Spousta lidí přišla od března o mnohé ze svých jistot. Mnozí přišli dočasně nebo třeba i trvale o zaměstnání, jiným klidně i citelně poklesly jejich příjmy, leckdo se musí potýkat s dodatečnými výdaji. A i ti, jimž bylo osudem relativně přáno, často doplácejí na onu krizi v podobě rostoucích cen v obchodech, jimž se zkrátka nejednou nelze vyhnout.

Někteří z nás tak museli zalovit hluboko ve své pomyslné kapse, někteří mají dokonce jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A mnozí dokonce existují jedině díky nestandardní pomoci od státu.

Jak se stalo už módou a něčím, co jedni z našinců chválí a jiní zarytě odmítají, rozhoduje vláda čas od času o tom, že některým segmentům naší společnosti pomůže. Což se někdy jeví být nezbytným, někdy to ale daleko spíše připomíná korumpování snadno ovlivnitelné skupiny voličů před kvapem se blížícími říjnovými volbami.

Kolik se toho jenom v současnosti, a nejen současnosti, nabízí starobním důchodcům! Že prý tito byli postiženi zmíněnou koronavirovou krizí a navíc byli v souvislosti s touto natolik frustrováni, že se jim má vyplatit nejen navýšení penzí nad rámec daný zákonem, ale má se jim na konci roku poskytnout i takzvané rouškovné. Pětitisícový jednorázový příspěvek, který má být určen lidem pobírajícím nejen starobní, ale i invalidní či pozůstalostní důchod.

Tyto peníze by prý měly důchodcům kompenzovat ztráty, jež tito utrpěli během koronavirové krize. A nic proti našim seniorům či jiným penzistům, ale…

Ale stále hlasitější jsou i hlasy těch, kdo tvrdí, že právě toto není fér. Protože to byli za krize právě důchodci, kteří měli své příjmy vždy jisté. Zatímco pracujícím lidem klesaly nebo dokonce zcela vypadly příjmy, penzisté se mohli na své jisté od státu spolehnout. A tudíž by bylo rozumnější dát tyto peníze nízkopříjmovým domácnostem s dětmi nebo těm, kdo za krize přišli o práci.

Na což ale vláda neslyší. A není divu. Krizí postižení lidé se nedají koupit tak snadno jako důchodci. A volby jsou na spadnutí.

Spousta lidí přišla od března o mnohé ze svých jistot. Mnozí přišli dočasně nebo třeba i trvale o zaměstnání, jiným klidně i citelně poklesly jejich příjmy, leckdo se musí potýkat s dodatečnými výdaji. A i ti, jimž bylo osudem relativně přáno, často doplácejí na onu krizi v podobě rostoucích cen v obchodech, jimž se zkrátka nejednou nelze vyhnout.

Někteří z nás tak museli zalovit hluboko ve své pomyslné kapse, někteří mají dokonce jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A mnozí dokonce existují jedině díky nestandardní pomoci od státu.

Jak se stalo už módou a něčím, co jedni z našinců chválí a jiní zarytě odmítají, rozhoduje vláda čas od času o tom, že některým segmentům naší společnosti pomůže. Což se někdy jeví být nezbytným, někdy to ale daleko spíše připomíná korumpování snadno ovlivnitelné skupiny voličů před kvapem se blížícími říjnovými volbami.

Kolik se toho jenom v současnosti, a nejen současnosti, nabízí starobním důchodcům! Že prý tito byli postiženi zmíněnou koronavirovou krizí a navíc byli v souvislosti s touto natolik frustrováni, že se jim má vyplatit nejen navýšení penzí nad rámec daný zákonem, ale má se jim na konci roku poskytnout i takzvané rouškovné. Pětitisícový jednorázový příspěvek, který má být určen lidem pobírajícím nejen starobní, ale i invalidní či pozůstalostní důchod.

Tyto peníze by prý měly důchodcům kompenzovat ztráty, jež tito utrpěli během koronavirové krize. A nic proti našim seniorům či jiným penzistům, ale…

Ale stále hlasitější jsou i hlasy těch, kdo tvrdí, že právě toto není fér. Protože to byli za krize právě důchodci, kteří měli své příjmy vždy jisté. Zatímco pracujícím lidem klesaly nebo dokonce zcela vypadly příjmy, penzisté se mohli na své jisté od státu spolehnout. A tudíž by bylo rozumnější dát tyto peníze nízkopříjmovým domácnostem s dětmi nebo těm, kdo za krize přišli o práci.

Na což ale vláda neslyší. A není divu. Krizí postižení lidé se nedají koupit tak snadno jako důchodci. A volby jsou na spadnutí.

Spousta lidí přišla od března o mnohé ze svých jistot. Mnozí přišli dočasně nebo třeba i trvale o zaměstnání, jiným klidně i citelně poklesly jejich příjmy, leckdo se musí potýkat s dodatečnými výdaji. A i ti, jimž bylo osudem relativně přáno, často doplácejí na onu krizi v podobě rostoucích cen v obchodech, jimž se zkrátka nejednou nelze vyhnout.

Někteří z nás tak museli zalovit hluboko ve své pomyslné kapse, někteří mají dokonce jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A mnozí dokonce existují jedině díky nestandardní pomoci od státu.

Jak se stalo už módou a něčím, co jedni z našinců chválí a jiní zarytě odmítají, rozhoduje vláda čas od času o tom, že některým segmentům naší společnosti pomůže. Což se někdy jeví být nezbytným, někdy to ale daleko spíše připomíná korumpování snadno ovlivnitelné skupiny voličů před kvapem se blížícími říjnovými volbami.

Kolik se toho jenom v současnosti, a nejen současnosti, nabízí starobním důchodcům! Že prý tito byli postiženi zmíněnou koronavirovou krizí a navíc byli v souvislosti s touto natolik frustrováni, že se jim má vyplatit nejen navýšení penzí nad rámec daný zákonem, ale má se jim na konci roku poskytnout i takzvané rouškovné. Pětitisícový jednorázový příspěvek, který má být určen lidem pobírajícím nejen starobní, ale i invalidní či pozůstalostní důchod.

Tyto peníze by prý měly důchodcům kompenzovat ztráty, jež tito utrpěli během koronavirové krize. A nic proti našim seniorům či jiným penzistům, ale…

Ale stále hlasitější jsou i hlasy těch, kdo tvrdí, že právě toto není fér. Protože to byli za krize právě důchodci, kteří měli své příjmy vždy jisté. Zatímco pracujícím lidem klesaly nebo dokonce zcela vypadly příjmy, penzisté se mohli na své jisté od státu spolehnout. A tudíž by bylo rozumnější dát tyto peníze nízkopříjmovým domácnostem s dětmi nebo těm, kdo za krize přišli o práci.

Na což ale vláda neslyší. A není divu. Krizí postižení lidé se nedají koupit tak snadno jako důchodci. A volby jsou na spadnutí.

Spousta lidí přišla od března o mnohé ze svých jistot. Mnozí přišli dočasně nebo třeba i trvale o zaměstnání, jiným klidně i citelně poklesly jejich příjmy, leckdo se musí potýkat s dodatečnými výdaji. A i ti, jimž bylo osudem relativně přáno, často doplácejí na onu krizi v podobě rostoucích cen v obchodech, jimž se zkrátka nejednou nelze vyhnout.

Někteří z nás tak museli zalovit hluboko ve své pomyslné kapse, někteří mají dokonce jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A mnozí dokonce existují jedině díky nestandardní pomoci od státu.

Jak se stalo už módou a něčím, co jedni z našinců chválí a jiní zarytě odmítají, rozhoduje vláda čas od času o tom, že některým segmentům naší společnosti pomůže. Což se někdy jeví být nezbytným, někdy to ale daleko spíše připomíná korumpování snadno ovlivnitelné skupiny voličů před kvapem se blížícími říjnovými volbami.

Kolik se toho jenom v současnosti, a nejen současnosti, nabízí starobním důchodcům! Že prý tito byli postiženi zmíněnou koronavirovou krizí a navíc byli v souvislosti s touto natolik frustrováni, že se jim má vyplatit nejen navýšení penzí nad rámec daný zákonem, ale má se jim na konci roku poskytnout i takzvané rouškovné. Pětitisícový jednorázový příspěvek, který má být určen lidem pobírajícím nejen starobní, ale i invalidní či pozůstalostní důchod.

Tyto peníze by prý měly důchodcům kompenzovat ztráty, jež tito utrpěli během koronavirové krize. A nic proti našim seniorům či jiným penzistům, ale…

Ale stále hlasitější jsou i hlasy těch, kdo tvrdí, že právě toto není fér. Protože to byli za krize právě důchodci, kteří měli své příjmy vždy jisté. Zatímco pracujícím lidem klesaly nebo dokonce zcela vypadly příjmy, penzisté se mohli na své jisté od státu spolehnout. A tudíž by bylo rozumnější dát tyto peníze nízkopříjmovým domácnostem s dětmi nebo těm, kdo za krize přišli o práci.

Na což ale vláda neslyší. A není divu. Krizí postižení lidé se nedají koupit tak snadno jako důchodci. A volby jsou na spadnutí.

Spousta lidí přišla od března o mnohé ze svých jistot. Mnozí přišli dočasně nebo třeba i trvale o zaměstnání, jiným klidně i citelně poklesly jejich příjmy, leckdo se musí potýkat s dodatečnými výdaji. A i ti, jimž bylo osudem relativně přáno, často doplácejí na onu krizi v podobě rostoucích cen v obchodech, jimž se zkrátka nejednou nelze vyhnout.

Někteří z nás tak museli zalovit hluboko ve své pomyslné kapse, někteří mají dokonce jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. A mnozí dokonce existují jedině díky nestandardní pomoci od státu.

Jak se stalo už módou a něčím, co jedni z našinců chválí a jiní zarytě odmítají, rozhoduje vláda čas od času o tom, že některým segmentům naší společnosti pomůže. Což se někdy jeví být nezbytným, někdy to ale daleko spíše připomíná korumpování snadno ovlivnitelné skupiny voličů před kvapem se blížícími říjnovými volbami.

Kolik se toho jenom v současnosti, a nejen současnosti, nabízí starobním důchodcům! Že prý tito byli postiženi zmíněnou koronavirovou krizí a navíc byli v souvislosti s touto natolik frustrováni, že se jim má vyplatit nejen navýšení penzí nad rámec daný zákonem, ale má se jim na konci roku poskytnout i takzvané rouškovné. Pětitisícový jednorázový příspěvek, který má být určen lidem pobírajícím nejen starobní, ale i invalidní či pozůstalostní důchod.

Tyto peníze by prý měly důchodcům kompenzovat ztráty, jež tito utrpěli během koronavirové krize. A nic proti našim seniorům či jiným penzistům, ale…

Ale stále hlasitější jsou i hlasy těch, kdo tvrdí, že právě toto není fér. Protože to byli za krize právě důchodci, kteří měli své příjmy vždy jisté. Zatímco pracujícím lidem klesaly nebo dokonce zcela vypadly příjmy, penzisté se mohli na své jisté od státu spolehnout. A tudíž by bylo rozumnější dát tyto peníze nízkopříjmovým domácnostem s dětmi nebo těm, kdo za krize přišli o práci.

Na což ale vláda neslyší. A není divu. Krizí postižení lidé se nedají koupit tak snadno jako důchodci. A volby jsou na spadnutí.