Blog

Říká se, že kdo šetří, má za tři. A i když to ani zdaleka ne vždy bývá až tak úplně pravda, jisté je, že ten, kdo si nějaké peníze odkládá, má jistotu, že se jeho život nezhroutí ve chvílích, kdy se situace stane nezvladatelnou a kdy nebudou aktuální příjmy na zvládnutí nezbytných výdajů stačit.
Spořenílze tedy jednoznačně považovat za rozumnou činnost. I kdyby si jeden odkládal i jenom docela málo, může i toto sehrát v jeho pozdějším životě významnou roli. Vždyť i miliony se skládají z pouhopouhých drobných mincí, a když se dá kapka ke kapce…

Ten, kdo má našetřeno, se nemusí obávat své budoucnosti. Nebo se jí alespoň nemusí obávat tolik. Protože i kdyby přišel o část příjmů nebo dokonce i o příjmy veškeré, bude tu rezerva, na kterou bude možné sáhnout, která se dá použít k překlenutí zlých časů. A o tom, že jsou dobré časy střídány časy nedobrými, určitě není sporu, že? Vidíme to konec konců všude kolem nás, v zemi, o níž se ještě před necelým rokem tradovalo, že si vede ekonomicky skvěle. A kde jsme dnes, že? Skoro by se chtělo dodat jisté neslušné slovo, které tu ale nedodám.
Ti, kdo dnes mají naspořeno, sice mají rovněž své problémy, protože aktuální situace nedoléhá na lidi jenom po finanční stránce, ale přesto se tito mají o poznání lépe než ti, kdo nemají žádnou rezervu a kdo si tak musí nejednou třeba i lámat hlavu nad tím, co se bude jíst. Protože je to komplikované a jen tak brzy zase dobře nebude. Protože nezmizela ještě ani příčina panujících obtíží, natož aby se něco začalo dávat zase do pořádku.

Mít naspořené peníze je prostě terno. A mít je znamená si šetřit. Úspory se jinak získat nedají. Chce to se aspoň trochu omezovat a zbylé peníze co nejvýhodněji investovat, aby se zabránilo jejich znehodnocování. Přičemž se ale rozhodně nevyplácí hledět jen na úroky, jež se nabízejí. Znáte to – nevyplácí se investovat třeba do rumu, ani když tu dostanete čtyřicet procent.

Říká se, že kdo šetří, má za tři. A i když to ani zdaleka ne vždy bývá až tak úplně pravda, jisté je, že ten, kdo si nějaké peníze odkládá, má jistotu, že se jeho život nezhroutí ve chvílích, kdy se situace stane nezvladatelnou a kdy nebudou aktuální příjmy na zvládnutí nezbytných výdajů stačit.
Spořenílze tedy jednoznačně považovat za rozumnou činnost. I kdyby si jeden odkládal i jenom docela málo, může i toto sehrát v jeho pozdějším životě významnou roli. Vždyť i miliony se skládají z pouhopouhých drobných mincí, a když se dá kapka ke kapce…

Ten, kdo má našetřeno, se nemusí obávat své budoucnosti. Nebo se jí alespoň nemusí obávat tolik. Protože i kdyby přišel o část příjmů nebo dokonce i o příjmy veškeré, bude tu rezerva, na kterou bude možné sáhnout, která se dá použít k překlenutí zlých časů. A o tom, že jsou dobré časy střídány časy nedobrými, určitě není sporu, že? Vidíme to konec konců všude kolem nás, v zemi, o níž se ještě před necelým rokem tradovalo, že si vede ekonomicky skvěle. A kde jsme dnes, že? Skoro by se chtělo dodat jisté neslušné slovo, které tu ale nedodám.
Ti, kdo dnes mají naspořeno, sice mají rovněž své problémy, protože aktuální situace nedoléhá na lidi jenom po finanční stránce, ale přesto se tito mají o poznání lépe než ti, kdo nemají žádnou rezervu a kdo si tak musí nejednou třeba i lámat hlavu nad tím, co se bude jíst. Protože je to komplikované a jen tak brzy zase dobře nebude. Protože nezmizela ještě ani příčina panujících obtíží, natož aby se něco začalo dávat zase do pořádku.

Mít naspořené peníze je prostě terno. A mít je znamená si šetřit. Úspory se jinak získat nedají. Chce to se aspoň trochu omezovat a zbylé peníze co nejvýhodněji investovat, aby se zabránilo jejich znehodnocování. Přičemž se ale rozhodně nevyplácí hledět jen na úroky, jež se nabízejí. Znáte to – nevyplácí se investovat třeba do rumu, ani když tu dostanete čtyřicet procent.

Říká se, že kdo šetří, má za tři. A i když to ani zdaleka ne vždy bývá až tak úplně pravda, jisté je, že ten, kdo si nějaké peníze odkládá, má jistotu, že se jeho život nezhroutí ve chvílích, kdy se situace stane nezvladatelnou a kdy nebudou aktuální příjmy na zvládnutí nezbytných výdajů stačit.
Spořenílze tedy jednoznačně považovat za rozumnou činnost. I kdyby si jeden odkládal i jenom docela málo, může i toto sehrát v jeho pozdějším životě významnou roli. Vždyť i miliony se skládají z pouhopouhých drobných mincí, a když se dá kapka ke kapce…

Ten, kdo má našetřeno, se nemusí obávat své budoucnosti. Nebo se jí alespoň nemusí obávat tolik. Protože i kdyby přišel o část příjmů nebo dokonce i o příjmy veškeré, bude tu rezerva, na kterou bude možné sáhnout, která se dá použít k překlenutí zlých časů. A o tom, že jsou dobré časy střídány časy nedobrými, určitě není sporu, že? Vidíme to konec konců všude kolem nás, v zemi, o níž se ještě před necelým rokem tradovalo, že si vede ekonomicky skvěle. A kde jsme dnes, že? Skoro by se chtělo dodat jisté neslušné slovo, které tu ale nedodám.
Ti, kdo dnes mají naspořeno, sice mají rovněž své problémy, protože aktuální situace nedoléhá na lidi jenom po finanční stránce, ale přesto se tito mají o poznání lépe než ti, kdo nemají žádnou rezervu a kdo si tak musí nejednou třeba i lámat hlavu nad tím, co se bude jíst. Protože je to komplikované a jen tak brzy zase dobře nebude. Protože nezmizela ještě ani příčina panujících obtíží, natož aby se něco začalo dávat zase do pořádku.

Mít naspořené peníze je prostě terno. A mít je znamená si šetřit. Úspory se jinak získat nedají. Chce to se aspoň trochu omezovat a zbylé peníze co nejvýhodněji investovat, aby se zabránilo jejich znehodnocování. Přičemž se ale rozhodně nevyplácí hledět jen na úroky, jež se nabízejí. Znáte to – nevyplácí se investovat třeba do rumu, ani když tu dostanete čtyřicet procent.

Říká se, že kdo šetří, má za tři. A i když to ani zdaleka ne vždy bývá až tak úplně pravda, jisté je, že ten, kdo si nějaké peníze odkládá, má jistotu, že se jeho život nezhroutí ve chvílích, kdy se situace stane nezvladatelnou a kdy nebudou aktuální příjmy na zvládnutí nezbytných výdajů stačit.
Spořenílze tedy jednoznačně považovat za rozumnou činnost. I kdyby si jeden odkládal i jenom docela málo, může i toto sehrát v jeho pozdějším životě významnou roli. Vždyť i miliony se skládají z pouhopouhých drobných mincí, a když se dá kapka ke kapce…

Ten, kdo má našetřeno, se nemusí obávat své budoucnosti. Nebo se jí alespoň nemusí obávat tolik. Protože i kdyby přišel o část příjmů nebo dokonce i o příjmy veškeré, bude tu rezerva, na kterou bude možné sáhnout, která se dá použít k překlenutí zlých časů. A o tom, že jsou dobré časy střídány časy nedobrými, určitě není sporu, že? Vidíme to konec konců všude kolem nás, v zemi, o níž se ještě před necelým rokem tradovalo, že si vede ekonomicky skvěle. A kde jsme dnes, že? Skoro by se chtělo dodat jisté neslušné slovo, které tu ale nedodám.
Ti, kdo dnes mají naspořeno, sice mají rovněž své problémy, protože aktuální situace nedoléhá na lidi jenom po finanční stránce, ale přesto se tito mají o poznání lépe než ti, kdo nemají žádnou rezervu a kdo si tak musí nejednou třeba i lámat hlavu nad tím, co se bude jíst. Protože je to komplikované a jen tak brzy zase dobře nebude. Protože nezmizela ještě ani příčina panujících obtíží, natož aby se něco začalo dávat zase do pořádku.

Mít naspořené peníze je prostě terno. A mít je znamená si šetřit. Úspory se jinak získat nedají. Chce to se aspoň trochu omezovat a zbylé peníze co nejvýhodněji investovat, aby se zabránilo jejich znehodnocování. Přičemž se ale rozhodně nevyplácí hledět jen na úroky, jež se nabízejí. Znáte to – nevyplácí se investovat třeba do rumu, ani když tu dostanete čtyřicet procent.

Kamkoliv se dnes kolem sebe podíváme, všude je to jenom samý problém nebo omezení. Kvůli koronaviru nám bylo mnohé zakázáno nebo alespoň citelně omezeno a lidem nezbylo nic jiného než se s tím smířit. Protože revolta by tu nadělala zřejmě více škod než užitku.
Někteří z nás tudíž byli nuceni klidně i ze dne na den skončit zavření doma. A to nejenom proto, že přišli o možnosti mnoha kratochvílí, ale i proto, že nejednou přišli o práci, a tedy i zdroj obživy. A kde by kdo trajdal, když nemá třeba ani na základní životní potřeby, že?

Někteří z nás tedy živoří, někteří žijí z dříve nahromaděných úspor, někteří jsou ale už v situaci, kdy není kde brát, a to ani na ty nejdůležitější věci. A pokud je zejména těm posledně zmíněným dopřána ta možnost, berou si půjčky, aby měli na živobytí aspoň nějaké peníze.
Je sázka na půjčky dobrou nebo špatnou volbou? Na jednotné odpovědi se zřejmě neshodneme. Protože co člověk, to názor. Jedno je ale jisté. A sice to, že půjčky sice mohou pomáhat, ale také škodit. To podle konkrétní situace, případ od případu.
Ten, kdo si v dnešní době půjčku bere, by ale každopádně měl jednat uvážlivě. A to především proto, že je náš život sice stejně jako kdykoliv jindy provázen určitými potřebami, jež by bylo záhodno uspokojovat, jenže zároveň jsou tu i rizika, jaká v této zemi nepamatujeme.

Půjčky se brát dají, a to i navzdory dnešní tíživé ekonomické situaci, ale každý, kdo tak činí, by měl počítat s tím, že i když mu je dnes zle, zítřek nemusí být lepší, ba může být ještě horší. Změní se barva na vládním semaforu, totiž dnes už vlastně změní barvu vládní PES, a člověk se může ocitnout z pověstného deště rovnou pod okapem. To znamená v situaci, kdy bude možná ještě s nostalgií vzpomínat na dnešní dobu, kdy to je zlé, jako na šťastné časy.
A proto by si zejména dnes měli lidé půjčovat velice opatrně. Protože určitě budou muset splácet. A budou toho muset být schopni. A co my dnes víme, jak bude zítra, že?

Kamkoliv se dnes kolem sebe podíváme, všude je to jenom samý problém nebo omezení. Kvůli koronaviru nám bylo mnohé zakázáno nebo alespoň citelně omezeno a lidem nezbylo nic jiného než se s tím smířit. Protože revolta by tu nadělala zřejmě více škod než užitku.
Někteří z nás tudíž byli nuceni klidně i ze dne na den skončit zavření doma. A to nejenom proto, že přišli o možnosti mnoha kratochvílí, ale i proto, že nejednou přišli o práci, a tedy i zdroj obživy. A kde by kdo trajdal, když nemá třeba ani na základní životní potřeby, že?

Někteří z nás tedy živoří, někteří žijí z dříve nahromaděných úspor, někteří jsou ale už v situaci, kdy není kde brát, a to ani na ty nejdůležitější věci. A pokud je zejména těm posledně zmíněným dopřána ta možnost, berou si půjčky, aby měli na živobytí aspoň nějaké peníze.
Je sázka na půjčky dobrou nebo špatnou volbou? Na jednotné odpovědi se zřejmě neshodneme. Protože co člověk, to názor. Jedno je ale jisté. A sice to, že půjčky sice mohou pomáhat, ale také škodit. To podle konkrétní situace, případ od případu.
Ten, kdo si v dnešní době půjčku bere, by ale každopádně měl jednat uvážlivě. A to především proto, že je náš život sice stejně jako kdykoliv jindy provázen určitými potřebami, jež by bylo záhodno uspokojovat, jenže zároveň jsou tu i rizika, jaká v této zemi nepamatujeme.

Půjčky se brát dají, a to i navzdory dnešní tíživé ekonomické situaci, ale každý, kdo tak činí, by měl počítat s tím, že i když mu je dnes zle, zítřek nemusí být lepší, ba může být ještě horší. Změní se barva na vládním semaforu, totiž dnes už vlastně změní barvu vládní PES, a člověk se může ocitnout z pověstného deště rovnou pod okapem. To znamená v situaci, kdy bude možná ještě s nostalgií vzpomínat na dnešní dobu, kdy to je zlé, jako na šťastné časy.
A proto by si zejména dnes měli lidé půjčovat velice opatrně. Protože určitě budou muset splácet. A budou toho muset být schopni. A co my dnes víme, jak bude zítra, že?

Kamkoliv se dnes kolem sebe podíváme, všude je to jenom samý problém nebo omezení. Kvůli koronaviru nám bylo mnohé zakázáno nebo alespoň citelně omezeno a lidem nezbylo nic jiného než se s tím smířit. Protože revolta by tu nadělala zřejmě více škod než užitku.
Někteří z nás tudíž byli nuceni klidně i ze dne na den skončit zavření doma. A to nejenom proto, že přišli o možnosti mnoha kratochvílí, ale i proto, že nejednou přišli o práci, a tedy i zdroj obživy. A kde by kdo trajdal, když nemá třeba ani na základní životní potřeby, že?

Někteří z nás tedy živoří, někteří žijí z dříve nahromaděných úspor, někteří jsou ale už v situaci, kdy není kde brát, a to ani na ty nejdůležitější věci. A pokud je zejména těm posledně zmíněným dopřána ta možnost, berou si půjčky, aby měli na živobytí aspoň nějaké peníze.
Je sázka na půjčky dobrou nebo špatnou volbou? Na jednotné odpovědi se zřejmě neshodneme. Protože co člověk, to názor. Jedno je ale jisté. A sice to, že půjčky sice mohou pomáhat, ale také škodit. To podle konkrétní situace, případ od případu.
Ten, kdo si v dnešní době půjčku bere, by ale každopádně měl jednat uvážlivě. A to především proto, že je náš život sice stejně jako kdykoliv jindy provázen určitými potřebami, jež by bylo záhodno uspokojovat, jenže zároveň jsou tu i rizika, jaká v této zemi nepamatujeme.

Půjčky se brát dají, a to i navzdory dnešní tíživé ekonomické situaci, ale každý, kdo tak činí, by měl počítat s tím, že i když mu je dnes zle, zítřek nemusí být lepší, ba může být ještě horší. Změní se barva na vládním semaforu, totiž dnes už vlastně změní barvu vládní PES, a člověk se může ocitnout z pověstného deště rovnou pod okapem. To znamená v situaci, kdy bude možná ještě s nostalgií vzpomínat na dnešní dobu, kdy to je zlé, jako na šťastné časy.
A proto by si zejména dnes měli lidé půjčovat velice opatrně. Protože určitě budou muset splácet. A budou toho muset být schopni. A co my dnes víme, jak bude zítra, že?

Kamkoliv se dnes kolem sebe podíváme, všude je to jenom samý problém nebo omezení. Kvůli koronaviru nám bylo mnohé zakázáno nebo alespoň citelně omezeno a lidem nezbylo nic jiného než se s tím smířit. Protože revolta by tu nadělala zřejmě více škod než užitku.
Někteří z nás tudíž byli nuceni klidně i ze dne na den skončit zavření doma. A to nejenom proto, že přišli o možnosti mnoha kratochvílí, ale i proto, že nejednou přišli o práci, a tedy i zdroj obživy. A kde by kdo trajdal, když nemá třeba ani na základní životní potřeby, že?

Někteří z nás tedy živoří, někteří žijí z dříve nahromaděných úspor, někteří jsou ale už v situaci, kdy není kde brát, a to ani na ty nejdůležitější věci. A pokud je zejména těm posledně zmíněným dopřána ta možnost, berou si půjčky, aby měli na živobytí aspoň nějaké peníze.
Je sázka na půjčky dobrou nebo špatnou volbou? Na jednotné odpovědi se zřejmě neshodneme. Protože co člověk, to názor. Jedno je ale jisté. A sice to, že půjčky sice mohou pomáhat, ale také škodit. To podle konkrétní situace, případ od případu.
Ten, kdo si v dnešní době půjčku bere, by ale každopádně měl jednat uvážlivě. A to především proto, že je náš život sice stejně jako kdykoliv jindy provázen určitými potřebami, jež by bylo záhodno uspokojovat, jenže zároveň jsou tu i rizika, jaká v této zemi nepamatujeme.

Půjčky se brát dají, a to i navzdory dnešní tíživé ekonomické situaci, ale každý, kdo tak činí, by měl počítat s tím, že i když mu je dnes zle, zítřek nemusí být lepší, ba může být ještě horší. Změní se barva na vládním semaforu, totiž dnes už vlastně změní barvu vládní PES, a člověk se může ocitnout z pověstného deště rovnou pod okapem. To znamená v situaci, kdy bude možná ještě s nostalgií vzpomínat na dnešní dobu, kdy to je zlé, jako na šťastné časy.
A proto by si zejména dnes měli lidé půjčovat velice opatrně. Protože určitě budou muset splácet. A budou toho muset být schopni. A co my dnes víme, jak bude zítra, že?

Kamkoliv se dnes kolem sebe podíváme, všude je to jenom samý problém nebo omezení. Kvůli koronaviru nám bylo mnohé zakázáno nebo alespoň citelně omezeno a lidem nezbylo nic jiného než se s tím smířit. Protože revolta by tu nadělala zřejmě více škod než užitku.
Někteří z nás tudíž byli nuceni klidně i ze dne na den skončit zavření doma. A to nejenom proto, že přišli o možnosti mnoha kratochvílí, ale i proto, že nejednou přišli o práci, a tedy i zdroj obživy. A kde by kdo trajdal, když nemá třeba ani na základní životní potřeby, že?

Někteří z nás tedy živoří, někteří žijí z dříve nahromaděných úspor, někteří jsou ale už v situaci, kdy není kde brát, a to ani na ty nejdůležitější věci. A pokud je zejména těm posledně zmíněným dopřána ta možnost, berou si půjčky, aby měli na živobytí aspoň nějaké peníze.
Je sázka na půjčky dobrou nebo špatnou volbou? Na jednotné odpovědi se zřejmě neshodneme. Protože co člověk, to názor. Jedno je ale jisté. A sice to, že půjčky sice mohou pomáhat, ale také škodit. To podle konkrétní situace, případ od případu.
Ten, kdo si v dnešní době půjčku bere, by ale každopádně měl jednat uvážlivě. A to především proto, že je náš život sice stejně jako kdykoliv jindy provázen určitými potřebami, jež by bylo záhodno uspokojovat, jenže zároveň jsou tu i rizika, jaká v této zemi nepamatujeme.

Půjčky se brát dají, a to i navzdory dnešní tíživé ekonomické situaci, ale každý, kdo tak činí, by měl počítat s tím, že i když mu je dnes zle, zítřek nemusí být lepší, ba může být ještě horší. Změní se barva na vládním semaforu, totiž dnes už vlastně změní barvu vládní PES, a člověk se může ocitnout z pověstného deště rovnou pod okapem. To znamená v situaci, kdy bude možná ještě s nostalgií vzpomínat na dnešní dobu, kdy to je zlé, jako na šťastné časy.
A proto by si zejména dnes měli lidé půjčovat velice opatrně. Protože určitě budou muset splácet. A budou toho muset být schopni. A co my dnes víme, jak bude zítra, že?

Kamkoliv se dnes kolem sebe podíváme, všude je to jenom samý problém nebo omezení. Kvůli koronaviru nám bylo mnohé zakázáno nebo alespoň citelně omezeno a lidem nezbylo nic jiného než se s tím smířit. Protože revolta by tu nadělala zřejmě více škod než užitku.
Někteří z nás tudíž byli nuceni klidně i ze dne na den skončit zavření doma. A to nejenom proto, že přišli o možnosti mnoha kratochvílí, ale i proto, že nejednou přišli o práci, a tedy i zdroj obživy. A kde by kdo trajdal, když nemá třeba ani na základní životní potřeby, že?

Někteří z nás tedy živoří, někteří žijí z dříve nahromaděných úspor, někteří jsou ale už v situaci, kdy není kde brát, a to ani na ty nejdůležitější věci. A pokud je zejména těm posledně zmíněným dopřána ta možnost, berou si půjčky, aby měli na živobytí aspoň nějaké peníze.
Je sázka na půjčky dobrou nebo špatnou volbou? Na jednotné odpovědi se zřejmě neshodneme. Protože co člověk, to názor. Jedno je ale jisté. A sice to, že půjčky sice mohou pomáhat, ale také škodit. To podle konkrétní situace, případ od případu.
Ten, kdo si v dnešní době půjčku bere, by ale každopádně měl jednat uvážlivě. A to především proto, že je náš život sice stejně jako kdykoliv jindy provázen určitými potřebami, jež by bylo záhodno uspokojovat, jenže zároveň jsou tu i rizika, jaká v této zemi nepamatujeme.

Půjčky se brát dají, a to i navzdory dnešní tíživé ekonomické situaci, ale každý, kdo tak činí, by měl počítat s tím, že i když mu je dnes zle, zítřek nemusí být lepší, ba může být ještě horší. Změní se barva na vládním semaforu, totiž dnes už vlastně změní barvu vládní PES, a člověk se může ocitnout z pověstného deště rovnou pod okapem. To znamená v situaci, kdy bude možná ještě s nostalgií vzpomínat na dnešní dobu, kdy to je zlé, jako na šťastné časy.
A proto by si zejména dnes měli lidé půjčovat velice opatrně. Protože určitě budou muset splácet. A budou toho muset být schopni. A co my dnes víme, jak bude zítra, že?