Blog

Máte v plánu zpeněžit svou nemovitost zatíženou exekucí a máte k dispozici dostatek času na podobný odkup a zároveň je pro vás o poznání výhodnější podobný odkup než klasický prodej?

V tom případě vám poradíme, jak se vykupuje nemovitost, která je zatížena exekucí. Klasický prodej nemovitosti se totiž může pohybovat zhruba kolem několika týdnů, avšak i měsíců, což může být v případě, kdy peníze z nemovitosti potřebujete, co možná nejdříve, značný problém.

Jak rychle lze nemovitost vykoupit?

Samotnou rychlost prodeje vaší nemovitosti rovněž ovlivňuje také zcela správné nastavení ceny, za kterou chcete svou nemovitost potencionálnímu zájemci nabídnout.
Peníze z vaší nemovitosti poté můžete mít na svém účtu zhruba od jednoho do osmi týdnů, a to od chvíle, kdy dojde k rezervaci vaší nemovitosti kupujícím. Záleží rovněž na financování této nemovitosti, které hraje rovněž významnou roli při prodeji.

V hlavní roli financování

Pokud bude provedeno financování nemovitosti hotovostí a také za předpokladu rychlého odsouhlasení kupní smlouvy všech zúčastněných stran, je možné počítat s prodejem vaší nemovitosti zhruba v rámci jednoho jediného týdne.
Pokud bude klient financovat vaši nemovitost hypotečním úvěrem či stavebním spořením, je možné počítat s delší čekací lhůtou, která může trvat zhruba čtyři až osm týdnů. V tomto případě totiž do hry vstupuje hned celá řada dalších faktorů, které celkový výkup nemovitosti, tedy rychlost prodeje nemovitosti ovlivňují.
V každém případě má významný vliv na prodej bonita daného klienta, způsob, jakým bude vybraná banka klientovi uvolňovat potřebné peníze a dále také kupní cena nemovitosti, kterou prodáváte.

Ovšem velmi významnou roli hraje také obyčejný lidský faktor. V tomto případě se jedná zejména o rychlost dodání jednotlivých dokladů samotnému kupujícímu, rychlost hypotečního specialisty, který má za úkol vyřídit hypoteční úvěr klientovi a také rychlost ostatních pracovníků v bance, která je bohužel neovlivnitelná. V každém případě je odkup nemovitosti v exekuci o poznání rychlejší než klasický prodej.

Jak je to s oddlužením nemovitosti?

Jsou u vaší nemovitosti problémem dluhy, které ve velké míře brání jejímu samotnému prodeji či vám dokonce již hrozí ztráta vaší nemovitosti? V tom případě je na místě řešit oddlužení nemovitosti. Do situace, kdy se na nemovitost vážou různé dluhy, se může dostat bohužel každý, a to ve velmi krátkém časovém horizontu.

Může se jednat například o dluhy za nezaplacení povinná ručení, dluhy vzniklé u zdravotních pojišťoven, dluhy u bankovních či nebankovních společností či také nezaplacené pokuty z MHD. Všechny níže zmíněné dluhy vás mohou dostat do svízelné dluhové pasti, ze které se budete dostávat skutečně velmi dlouho.

Jaké máte možnosti oddlužení nemovitosti?

V prvé řadě je to refinancování vašich dluhů. V případě, kdy je nemovitost zatížena větším množstvím dluhů, vyplatí se je sloučit do jednoho úvěru a nastavit si měsíční splátky, které jste schopni umořit. Druhou možností je prodej nemovitosti, který je třeba řešit v případě, kdy jsou dluhy již tak příliš vysoké, že není jiná možnost.

Život v pozici bezdomovce není ničím, o co by soudný člověk usiloval. Každý normální člověk chce někde bydlet. A aby bydlet mohl, musí si pochopitelně sehnat nějaký tomuto účelu vyhovující objekt. Nejlépe byt nebo rovnou dům. Jenže jak všichni dobře víme, není možné někam přijít, vlézt do cizích prostor a říci, že toto je odteď náš domov a ať nám všichni dají pokoj a nechají nás tu. To se nedělá, a to ani tehdy, když je dotyčný objekt nevyužívaný. Protože to tu zkrátka někomu patří a nikdo cizí se mu sem nemá právo jenom tak nakvartýrovat.

Jenže jak jinak sehnat bydlení, pokud si člověk nedokáže vlastní objekt z nějakého důvodu postavit? V takovém případě jsou tu vlastně jenom dvě možnosti. Buď se člověk dohodne s majitelem jím zvoleného objektu na pronajmutí, nebo si dotyčný nějakou nemovitost od jejího vlastníka koupí.
Je pochopitelné, že druhá z těchto variant by byla všestranně výhodnější a příjemnější. Ovšem bohužel tato bývá až na výjimky nad finanční možnosti našinců. Ne každý z nás má miliony na koupi něčeho takového, a šetření by se vleklo skutečně celou věčnost, možná i déle, než by byl dotyčný člověk na tomto světě.
Nájemní bydlení je pak sice dostupnější pro širokou veřejnost, jenže zde se zase ukrývá problém v tom, že se zde průběžné náklady na bydlení hodně prodražují, ubytovaný tu přeplácí a současně musí počítat s tím, že to tu není jeho, nemůže s takovým objektem svobodně nakládat a je pravděpodobné, že se bude muset jednoho dne vystěhovat, až tu začne vlastníkovi překážet.

A jak to tedy vyřešit?
Ideální volbou je zpravidla hypotéka. Tedy půjčka na koupi objektu, na který člověk zrovna nemá peníze, ale který potřebuje mít. Hypotéky se poskytují proti zástavě nemovitosti, mohou tedy dosahovat i značné výše a být provázeny dlouhou dobou splatnosti. Což lidem umožňuje získat peníze na své bydlení a normálně žít.

Život v pozici bezdomovce není ničím, o co by soudný člověk usiloval. Každý normální člověk chce někde bydlet. A aby bydlet mohl, musí si pochopitelně sehnat nějaký tomuto účelu vyhovující objekt. Nejlépe byt nebo rovnou dům. Jenže jak všichni dobře víme, není možné někam přijít, vlézt do cizích prostor a říci, že toto je odteď náš domov a ať nám všichni dají pokoj a nechají nás tu. To se nedělá, a to ani tehdy, když je dotyčný objekt nevyužívaný. Protože to tu zkrátka někomu patří a nikdo cizí se mu sem nemá právo jenom tak nakvartýrovat.

Jenže jak jinak sehnat bydlení, pokud si člověk nedokáže vlastní objekt z nějakého důvodu postavit? V takovém případě jsou tu vlastně jenom dvě možnosti. Buď se člověk dohodne s majitelem jím zvoleného objektu na pronajmutí, nebo si dotyčný nějakou nemovitost od jejího vlastníka koupí.
Je pochopitelné, že druhá z těchto variant by byla všestranně výhodnější a příjemnější. Ovšem bohužel tato bývá až na výjimky nad finanční možnosti našinců. Ne každý z nás má miliony na koupi něčeho takového, a šetření by se vleklo skutečně celou věčnost, možná i déle, než by byl dotyčný člověk na tomto světě.
Nájemní bydlení je pak sice dostupnější pro širokou veřejnost, jenže zde se zase ukrývá problém v tom, že se zde průběžné náklady na bydlení hodně prodražují, ubytovaný tu přeplácí a současně musí počítat s tím, že to tu není jeho, nemůže s takovým objektem svobodně nakládat a je pravděpodobné, že se bude muset jednoho dne vystěhovat, až tu začne vlastníkovi překážet.

A jak to tedy vyřešit?
Ideální volbou je zpravidla hypotéka. Tedy půjčka na koupi objektu, na který člověk zrovna nemá peníze, ale který potřebuje mít. Hypotéky se poskytují proti zástavě nemovitosti, mohou tedy dosahovat i značné výše a být provázeny dlouhou dobou splatnosti. Což lidem umožňuje získat peníze na své bydlení a normálně žít.

Život v pozici bezdomovce není ničím, o co by soudný člověk usiloval. Každý normální člověk chce někde bydlet. A aby bydlet mohl, musí si pochopitelně sehnat nějaký tomuto účelu vyhovující objekt. Nejlépe byt nebo rovnou dům. Jenže jak všichni dobře víme, není možné někam přijít, vlézt do cizích prostor a říci, že toto je odteď náš domov a ať nám všichni dají pokoj a nechají nás tu. To se nedělá, a to ani tehdy, když je dotyčný objekt nevyužívaný. Protože to tu zkrátka někomu patří a nikdo cizí se mu sem nemá právo jenom tak nakvartýrovat.

Jenže jak jinak sehnat bydlení, pokud si člověk nedokáže vlastní objekt z nějakého důvodu postavit? V takovém případě jsou tu vlastně jenom dvě možnosti. Buď se člověk dohodne s majitelem jím zvoleného objektu na pronajmutí, nebo si dotyčný nějakou nemovitost od jejího vlastníka koupí.
Je pochopitelné, že druhá z těchto variant by byla všestranně výhodnější a příjemnější. Ovšem bohužel tato bývá až na výjimky nad finanční možnosti našinců. Ne každý z nás má miliony na koupi něčeho takového, a šetření by se vleklo skutečně celou věčnost, možná i déle, než by byl dotyčný člověk na tomto světě.
Nájemní bydlení je pak sice dostupnější pro širokou veřejnost, jenže zde se zase ukrývá problém v tom, že se zde průběžné náklady na bydlení hodně prodražují, ubytovaný tu přeplácí a současně musí počítat s tím, že to tu není jeho, nemůže s takovým objektem svobodně nakládat a je pravděpodobné, že se bude muset jednoho dne vystěhovat, až tu začne vlastníkovi překážet.

A jak to tedy vyřešit?
Ideální volbou je zpravidla hypotéka. Tedy půjčka na koupi objektu, na který člověk zrovna nemá peníze, ale který potřebuje mít. Hypotéky se poskytují proti zástavě nemovitosti, mohou tedy dosahovat i značné výše a být provázeny dlouhou dobou splatnosti. Což lidem umožňuje získat peníze na své bydlení a normálně žít.

Život v pozici bezdomovce není ničím, o co by soudný člověk usiloval. Každý normální člověk chce někde bydlet. A aby bydlet mohl, musí si pochopitelně sehnat nějaký tomuto účelu vyhovující objekt. Nejlépe byt nebo rovnou dům. Jenže jak všichni dobře víme, není možné někam přijít, vlézt do cizích prostor a říci, že toto je odteď náš domov a ať nám všichni dají pokoj a nechají nás tu. To se nedělá, a to ani tehdy, když je dotyčný objekt nevyužívaný. Protože to tu zkrátka někomu patří a nikdo cizí se mu sem nemá právo jenom tak nakvartýrovat.

Jenže jak jinak sehnat bydlení, pokud si člověk nedokáže vlastní objekt z nějakého důvodu postavit? V takovém případě jsou tu vlastně jenom dvě možnosti. Buď se člověk dohodne s majitelem jím zvoleného objektu na pronajmutí, nebo si dotyčný nějakou nemovitost od jejího vlastníka koupí.
Je pochopitelné, že druhá z těchto variant by byla všestranně výhodnější a příjemnější. Ovšem bohužel tato bývá až na výjimky nad finanční možnosti našinců. Ne každý z nás má miliony na koupi něčeho takového, a šetření by se vleklo skutečně celou věčnost, možná i déle, než by byl dotyčný člověk na tomto světě.
Nájemní bydlení je pak sice dostupnější pro širokou veřejnost, jenže zde se zase ukrývá problém v tom, že se zde průběžné náklady na bydlení hodně prodražují, ubytovaný tu přeplácí a současně musí počítat s tím, že to tu není jeho, nemůže s takovým objektem svobodně nakládat a je pravděpodobné, že se bude muset jednoho dne vystěhovat, až tu začne vlastníkovi překážet.

A jak to tedy vyřešit?
Ideální volbou je zpravidla hypotéka. Tedy půjčka na koupi objektu, na který člověk zrovna nemá peníze, ale který potřebuje mít. Hypotéky se poskytují proti zástavě nemovitosti, mohou tedy dosahovat i značné výše a být provázeny dlouhou dobou splatnosti. Což lidem umožňuje získat peníze na své bydlení a normálně žít.

Život v pozici bezdomovce není ničím, o co by soudný člověk usiloval. Každý normální člověk chce někde bydlet. A aby bydlet mohl, musí si pochopitelně sehnat nějaký tomuto účelu vyhovující objekt. Nejlépe byt nebo rovnou dům. Jenže jak všichni dobře víme, není možné někam přijít, vlézt do cizích prostor a říci, že toto je odteď náš domov a ať nám všichni dají pokoj a nechají nás tu. To se nedělá, a to ani tehdy, když je dotyčný objekt nevyužívaný. Protože to tu zkrátka někomu patří a nikdo cizí se mu sem nemá právo jenom tak nakvartýrovat.

Jenže jak jinak sehnat bydlení, pokud si člověk nedokáže vlastní objekt z nějakého důvodu postavit? V takovém případě jsou tu vlastně jenom dvě možnosti. Buď se člověk dohodne s majitelem jím zvoleného objektu na pronajmutí, nebo si dotyčný nějakou nemovitost od jejího vlastníka koupí.
Je pochopitelné, že druhá z těchto variant by byla všestranně výhodnější a příjemnější. Ovšem bohužel tato bývá až na výjimky nad finanční možnosti našinců. Ne každý z nás má miliony na koupi něčeho takového, a šetření by se vleklo skutečně celou věčnost, možná i déle, než by byl dotyčný člověk na tomto světě.
Nájemní bydlení je pak sice dostupnější pro širokou veřejnost, jenže zde se zase ukrývá problém v tom, že se zde průběžné náklady na bydlení hodně prodražují, ubytovaný tu přeplácí a současně musí počítat s tím, že to tu není jeho, nemůže s takovým objektem svobodně nakládat a je pravděpodobné, že se bude muset jednoho dne vystěhovat, až tu začne vlastníkovi překážet.

A jak to tedy vyřešit?
Ideální volbou je zpravidla hypotéka. Tedy půjčka na koupi objektu, na který člověk zrovna nemá peníze, ale který potřebuje mít. Hypotéky se poskytují proti zástavě nemovitosti, mohou tedy dosahovat i značné výše a být provázeny dlouhou dobou splatnosti. Což lidem umožňuje získat peníze na své bydlení a normálně žít.

Život v pozici bezdomovce není ničím, o co by soudný člověk usiloval. Každý normální člověk chce někde bydlet. A aby bydlet mohl, musí si pochopitelně sehnat nějaký tomuto účelu vyhovující objekt. Nejlépe byt nebo rovnou dům. Jenže jak všichni dobře víme, není možné někam přijít, vlézt do cizích prostor a říci, že toto je odteď náš domov a ať nám všichni dají pokoj a nechají nás tu. To se nedělá, a to ani tehdy, když je dotyčný objekt nevyužívaný. Protože to tu zkrátka někomu patří a nikdo cizí se mu sem nemá právo jenom tak nakvartýrovat.

Jenže jak jinak sehnat bydlení, pokud si člověk nedokáže vlastní objekt z nějakého důvodu postavit? V takovém případě jsou tu vlastně jenom dvě možnosti. Buď se člověk dohodne s majitelem jím zvoleného objektu na pronajmutí, nebo si dotyčný nějakou nemovitost od jejího vlastníka koupí.
Je pochopitelné, že druhá z těchto variant by byla všestranně výhodnější a příjemnější. Ovšem bohužel tato bývá až na výjimky nad finanční možnosti našinců. Ne každý z nás má miliony na koupi něčeho takového, a šetření by se vleklo skutečně celou věčnost, možná i déle, než by byl dotyčný člověk na tomto světě.
Nájemní bydlení je pak sice dostupnější pro širokou veřejnost, jenže zde se zase ukrývá problém v tom, že se zde průběžné náklady na bydlení hodně prodražují, ubytovaný tu přeplácí a současně musí počítat s tím, že to tu není jeho, nemůže s takovým objektem svobodně nakládat a je pravděpodobné, že se bude muset jednoho dne vystěhovat, až tu začne vlastníkovi překážet.

A jak to tedy vyřešit?
Ideální volbou je zpravidla hypotéka. Tedy půjčka na koupi objektu, na který člověk zrovna nemá peníze, ale který potřebuje mít. Hypotéky se poskytují proti zástavě nemovitosti, mohou tedy dosahovat i značné výše a být provázeny dlouhou dobou splatnosti. Což lidem umožňuje získat peníze na své bydlení a normálně žít.

Život v pozici bezdomovce není ničím, o co by soudný člověk usiloval. Každý normální člověk chce někde bydlet. A aby bydlet mohl, musí si pochopitelně sehnat nějaký tomuto účelu vyhovující objekt. Nejlépe byt nebo rovnou dům. Jenže jak všichni dobře víme, není možné někam přijít, vlézt do cizích prostor a říci, že toto je odteď náš domov a ať nám všichni dají pokoj a nechají nás tu. To se nedělá, a to ani tehdy, když je dotyčný objekt nevyužívaný. Protože to tu zkrátka někomu patří a nikdo cizí se mu sem nemá právo jenom tak nakvartýrovat.

Jenže jak jinak sehnat bydlení, pokud si člověk nedokáže vlastní objekt z nějakého důvodu postavit? V takovém případě jsou tu vlastně jenom dvě možnosti. Buď se člověk dohodne s majitelem jím zvoleného objektu na pronajmutí, nebo si dotyčný nějakou nemovitost od jejího vlastníka koupí.
Je pochopitelné, že druhá z těchto variant by byla všestranně výhodnější a příjemnější. Ovšem bohužel tato bývá až na výjimky nad finanční možnosti našinců. Ne každý z nás má miliony na koupi něčeho takového, a šetření by se vleklo skutečně celou věčnost, možná i déle, než by byl dotyčný člověk na tomto světě.
Nájemní bydlení je pak sice dostupnější pro širokou veřejnost, jenže zde se zase ukrývá problém v tom, že se zde průběžné náklady na bydlení hodně prodražují, ubytovaný tu přeplácí a současně musí počítat s tím, že to tu není jeho, nemůže s takovým objektem svobodně nakládat a je pravděpodobné, že se bude muset jednoho dne vystěhovat, až tu začne vlastníkovi překážet.

A jak to tedy vyřešit?
Ideální volbou je zpravidla hypotéka. Tedy půjčka na koupi objektu, na který člověk zrovna nemá peníze, ale který potřebuje mít. Hypotéky se poskytují proti zástavě nemovitosti, mohou tedy dosahovat i značné výše a být provázeny dlouhou dobou splatnosti. Což lidem umožňuje získat peníze na své bydlení a normálně žít.

Život v pozici bezdomovce není ničím, o co by soudný člověk usiloval. Každý normální člověk chce někde bydlet. A aby bydlet mohl, musí si pochopitelně sehnat nějaký tomuto účelu vyhovující objekt. Nejlépe byt nebo rovnou dům. Jenže jak všichni dobře víme, není možné někam přijít, vlézt do cizích prostor a říci, že toto je odteď náš domov a ať nám všichni dají pokoj a nechají nás tu. To se nedělá, a to ani tehdy, když je dotyčný objekt nevyužívaný. Protože to tu zkrátka někomu patří a nikdo cizí se mu sem nemá právo jenom tak nakvartýrovat.

Jenže jak jinak sehnat bydlení, pokud si člověk nedokáže vlastní objekt z nějakého důvodu postavit? V takovém případě jsou tu vlastně jenom dvě možnosti. Buď se člověk dohodne s majitelem jím zvoleného objektu na pronajmutí, nebo si dotyčný nějakou nemovitost od jejího vlastníka koupí.
Je pochopitelné, že druhá z těchto variant by byla všestranně výhodnější a příjemnější. Ovšem bohužel tato bývá až na výjimky nad finanční možnosti našinců. Ne každý z nás má miliony na koupi něčeho takového, a šetření by se vleklo skutečně celou věčnost, možná i déle, než by byl dotyčný člověk na tomto světě.
Nájemní bydlení je pak sice dostupnější pro širokou veřejnost, jenže zde se zase ukrývá problém v tom, že se zde průběžné náklady na bydlení hodně prodražují, ubytovaný tu přeplácí a současně musí počítat s tím, že to tu není jeho, nemůže s takovým objektem svobodně nakládat a je pravděpodobné, že se bude muset jednoho dne vystěhovat, až tu začne vlastníkovi překážet.

A jak to tedy vyřešit?
Ideální volbou je zpravidla hypotéka. Tedy půjčka na koupi objektu, na který člověk zrovna nemá peníze, ale který potřebuje mít. Hypotéky se poskytují proti zástavě nemovitosti, mohou tedy dosahovat i značné výše a být provázeny dlouhou dobou splatnosti. Což lidem umožňuje získat peníze na své bydlení a normálně žít.

Život v pozici bezdomovce není ničím, o co by soudný člověk usiloval. Každý normální člověk chce někde bydlet. A aby bydlet mohl, musí si pochopitelně sehnat nějaký tomuto účelu vyhovující objekt. Nejlépe byt nebo rovnou dům. Jenže jak všichni dobře víme, není možné někam přijít, vlézt do cizích prostor a říci, že toto je odteď náš domov a ať nám všichni dají pokoj a nechají nás tu. To se nedělá, a to ani tehdy, když je dotyčný objekt nevyužívaný. Protože to tu zkrátka někomu patří a nikdo cizí se mu sem nemá právo jenom tak nakvartýrovat.

Jenže jak jinak sehnat bydlení, pokud si člověk nedokáže vlastní objekt z nějakého důvodu postavit? V takovém případě jsou tu vlastně jenom dvě možnosti. Buď se člověk dohodne s majitelem jím zvoleného objektu na pronajmutí, nebo si dotyčný nějakou nemovitost od jejího vlastníka koupí.
Je pochopitelné, že druhá z těchto variant by byla všestranně výhodnější a příjemnější. Ovšem bohužel tato bývá až na výjimky nad finanční možnosti našinců. Ne každý z nás má miliony na koupi něčeho takového, a šetření by se vleklo skutečně celou věčnost, možná i déle, než by byl dotyčný člověk na tomto světě.
Nájemní bydlení je pak sice dostupnější pro širokou veřejnost, jenže zde se zase ukrývá problém v tom, že se zde průběžné náklady na bydlení hodně prodražují, ubytovaný tu přeplácí a současně musí počítat s tím, že to tu není jeho, nemůže s takovým objektem svobodně nakládat a je pravděpodobné, že se bude muset jednoho dne vystěhovat, až tu začne vlastníkovi překážet.

A jak to tedy vyřešit?
Ideální volbou je zpravidla hypotéka. Tedy půjčka na koupi objektu, na který člověk zrovna nemá peníze, ale který potřebuje mít. Hypotéky se poskytují proti zástavě nemovitosti, mohou tedy dosahovat i značné výše a být provázeny dlouhou dobou splatnosti. Což lidem umožňuje získat peníze na své bydlení a normálně žít.